gojackill

Film o hledání místa v životě.

Je mi 25 let, jsem čersvě odpromovaný inženýr a stojím na rozcestí. Mnoho v mém životě já nápadně podobné tomuto příběhu, ale zdaleka ne všechny názory jsem si osvojil. Idealistické je to až moc.

Za prvé je to nejdrsnější horor jaký jsem kdy viděl. Za druhé se postavy chovají naprosto debilně. Kamera byla skvělá, například v momentě kdy si vražedkyně zapálí cigáro potom co jí Sarah probodne ruku petlicí. Velkým nedostatkem se mi jeví atmosféra. Vůbec jsem se nebál. Prostě tady šlo jenom o brutality, které nikdy nebyli natočeny drsněji. Příběhově je to hrozné, psychologie postav=nula. Motiv vražd je až k smíchu. V jednu chvíli při sledování filmu jsem měl chuť dát odpad, zachránila to závěrečná zuřivá mela mezi poldou, šílenou vražedkyní a Sarah.

Chci napsat komentář aniž bych si přečetl jakýkoliv jiný další, protože nechci být ovlivněný a také jsem uložill za úkol napsat komentář hned po shlédnutí a to na jeden zátah (!!!). Jak si obhájím tak vysoké hodnocení u mého oblíbence Singha? Tak za prvé, režisér nám předkládá mytologii, která se sice volně inspiruje tou řeckou, přebírá jména jejich bohů a vypůjčuje si titány, odvážně si však tento mýtus vytváří svou vlastní nápaditou dějovou linii. Jde tu o osvobození poražených titánů a svrhnutí nadvlády bohů. Pravidla jsou dávno daná a hrdinství je vykresleno v tom nejklasičtějším a nejpůvodnějším schématu, jedná se o hrdinství ryzí s dávkou patosu, který vychází především z touhy člověka po nesmrtelnosti lidské duše. Nesmrtelnosti, jenž lze dosáhnout pouze velikostí činů člověka za života ("Samo o sobě není důležité žít, ale důležité ježít dobře.") Velikost lidských činů (pokud jsou v dobrém úmyslu) propůjčuje naší osobní historii božský rozměr a samotná nesmrtelnost těchto činů je pak zajištěné mocným nástrojem, a totiž uměním, které zvěční naše činy pro další generace. Nesmrtelnost je v jistém smyslu zajištěna také následující generací, dalším pokolením, která nese naši krev. Tato myšlenka není má vlastní, je totiž naprosto krásně vyjádřená poslední scénou, ve které si syn Hrdiny prohlíží památník, na kterém jsou zvěčněné hrdinské činy jeho otce. Tarsem Singh se opět prokázal jako vizuální bůh, který dovede svůj příběh nejenom správně zasadit do okouzlující kulisy, ale dokáže také bravurně udržet tempo vyprávění. Při psaní mě napadá jestli tohle není náhodou lepší než Návrat krále od Petera Jacksona. Co do velkoleposti se jedná o srovnatelný počin, ale na mnohem menším prostoru (tím mám na mysli kratší stopáž), jedným znakem však vyčnívá, tímto znakem je posunutí slow motion efektu o třídu výše (či píď dále); souboj bohů s titány totiž svým způsobem nakopává prdel třeba i takovému 300 Bitva u Thermopyl, prostě Tarsem zašel dál co do bombastičnosti a fakt se to vydařilo. \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\ Další naprosto úchvatnou scénou je Poseidónova pomoc "smrtelníkům" a následná vlna tsunami. Slovo smrtelník záměrně umísťuji v kontextu mého komentáře do uvozovek. Perfektní film k rozboru i pobavení //////////// BRAVO a potlesk geniálnímu režisérovi, střihačovi i kameramanovi!!!

Několik neznabohů kráčí k ďáblu, cena života je příliš vysoká a spočívá ve vraždě bližního. Je to hnusné a je to pravdivé. Stojí to za vidění......

Atmosférická a jiná gangsterka. Podařilo se ukázat gangstery také jako běžné lidi s jejich prožitky a emocemi a je to film s jedním nádherným rozervancem ve středobodě - Colin Farrell je úžasný - je to romantika. Svého času Top Ten. P.S. Z Brugg je také Gotye, který mě poslední dobou hodně baví.

Bolestive pojednati o obojetnosti zivota. "U pramene jsem a zizni hynu." Nerad bych nekomu popisoval tenhle film, klidne bych se omezil jen na skutecnost, ze me hluboce zasahl.

Sympatičtější než studio Pixar.

Velmi zajímavý horor s vynikajícím Joaquinem Phoenixem v hlavní roli. Atmosféra hustá jako málo ušťouchaná bramborová kaše.

Sektarska povidka je naprosto kulervouci. Dokument o sekte jako vino :)