tombac

Zatímco sequel Tusabu ilche je jen chaotickým sledem více či méně zábavných scének v některých momentech nepokrytě napodobujích známé korejské filmy, jeho předchůdce Dusabu ilche má pevnou dějovou kostru a je svůj. Přitom základní premisa je totožná: nevzdělaný pobočník gangsterského kápa je nucen vydávat se za středoškoláka a dohonit studijní resty, což je zdrojem nemála humorných situací. Herecké obsazení ústředního gangsterského tria je stejné, leč zábavnost snímku dopadla jasně ve prospěch staršího bratříčka. Humor v něm téměř nesklouzává do trapnosti a na dramatickou notu umí hrát nepoměrně lépe. Korejských středoškoláků mi ve filmu bylo docela líto - nejen že jsou vystaveni fackování, pohlavkování a úderům kusem dřeva, chlapecká část musí dokonce povinně k urologovi! :-)

Druhý díl, který již netočil Takashi Miike, víceméně navazuje na jedničku, takže se opět setkáme se zlým duchem malé holčičky Mizunumy Mimiko a se stejným zlověstným vyzváněním, které znamená, že ten, kdo zmáčkne tlačítko pro příjem, si to za 3 dny pěkně odskáče. Ano, kletba se nemusí přenést na adresáta, ale i na člověka, jenž si poslechne hlasovou zprávu. Jelikož doba pokročila a v Japonsku je již dávno běžná videotelefonie, uvidíme i jeden takový videotelefonický hovor, při kterém má jeden mobilista ducha za zády. Opět se dočkáme pátrání po minulosti ducha s berličkou v podobě flashbacků. A znovu nás čeká praštění zpřelamovaných končetin a několik nadprůměrných lekaček. V podstatě to samé jako jednička, jen více emotivnější. 7/10 Už se těším na třetí díl s všeříkajícím podnázvem Final.

Zajimavý a mrazivý hongkongský thriller s horrorovými prvky z dílny bratří Pangů (Danny Pang jen produkoval). Vypráví příběh o mladé fotografce Jiney, která je postupem času stále více pohlcována fascinací násilím a smrtí (nehody, mrtvoly, zabíjení zvířat...) a ztrácí nad sebou kontrolu. Sei mong se jun je oděn do slušivého vizuálního kabátku, přičemž je ještě více videoklipový než poslední filmy Pangů. Oproti The Eye 2 tu efektní střih nedělá neplechu, naopak dotváří hutnou atmosféru snímku.

Lehce úsměvné retro odehrávající se v malém městečku, v němž žijí ulízaní frajírci, kteří se zamilovávají do křehkých dívenek, dětinští bossové jezdící na velocipédu a kde jsou středobodem společenského dění dva konkurenční disko kluby. Název korejského snímku budí zdání, že by tu mohli křiklavě ošacení pánové a dámy divoce křepčit na parketu do rytmu diskotékových hitů jako v Horečce sobotní noci (božský John se ve filmu na momentík skutečně objeví :-)). Toto očekávání je naplněno jen zčásti, taneční linie hraje ve filmu druhé housle a taneční kreace nesnesou s již zmíněnou Horečkou sobotní noci či Pomádou srovnání. Pohříchu než tanečníci zaujme více tatínek jednoho z hrdinů, jenž se po městečku pohybuje s pojízdným fekálem a vybírá za poplatek latríny. Jednou cupitá s naplněným povozem z kopečka a zakouká se do nohou v barevných silonkách, které patří místní lepé děvě... Ucpěte si nosy, prosím :-)

Narozdíl třeba od Deckera jsem si nepočíhal, až bude Kekexili na plátně. K čínskému filmu, uvedenému záslužně v českém kině (děkuji lidem v Aeru a Světozoru), jsem se dostal víceméně neplánovaně. A vůbec jsem nelitoval... Nebudu sem nosit dříví do lesa s plky o mimořádnosti a syrové působivosti snímku. Jen dodám, že při scéně se zapadnutím do písku se dusná atmosféra, jež zahustila prostor kinosálu, dala krájet doslova motorovou pilou. Takové ticho jsem v kině dlouho nezažil... A film formátu Kekexili také jen tak nezažiju.

V počátcích tohoto tuze milého filmíku může mít člověk problém s trošku za vlasy přitaženou zápletkou, ale nenucené provedení Eorin shinbu je tak půvabné, že se všechny pochybnosti brzy rozplynou jako obláček dýmu z vonné tyčinky. Velkou zásluhu na tom má ústřední herecké duo, charismatický švihák Rae-won Kim (výborný v ...ing), kterému není problém uvěřit "uchyláka, jenž jde po mladých holkách" i starostlivého manžela, a hezoučká Geun-yeong Mun (křehká Su-yeon v mé milované Janghwa, Hongryeon), jež do slova a do písmene naplňuje slova "rozkošný tvoreček". Tato dvojka je nesmírně sympatická, jiskří to mezi ní a je zdrojem nemála rozkošných scének. I profláklý polibek á la MSG je v jejím podání kouzelný. 9/10

Pozvali byste si do domu chlápka, který vás dvakrát přetáhne šutrem po hlavě? Asi těžko, ale postižený ve filmu to s lidmi, jak se později ukáže, myslí vždy jen dobře, a dá týpka vykrmovat svou submisívní manželkou, jíž mlátí pravidelně plácačkou na koberec vlastní syn. Tato situace se ještě drží v mezích normálu, neboť Bizita Q obsahuje přehršel bizarních a zvrhlých scének, z nichž některé nemají daleko svou explicitností k nefalšovanému pornu. Naštěstí téměř vše Miike prokládá absurdně veselou nadsázkou, díky níž člověk po zhlédnutí snímku ze sebe nemá pocit, že patří do pavilónu pro sexuální devianty v Bohnické léčebně. Zejména etuda horlivého tatíka a ztuhlé mrtvoly je doslova k popukání.

Úvodní hravé "kulinářské" titulky, scéna holčičky s beruškou a barevná pestrost vzbuzují mylný dojem, že Chung buk ji půjde ve stopách thajského Citizen Dog či japonské Shimotsumy... Nikoliv, hongkongský snímek je cílen na poněkud nižší věkové skupiny. Ono se to nezdá, ale slibnou story o lásce veselé dívenky a mladíka z krámku s nepraktickými blbůstkami nahradí něco ve stylu Lucie, postrach ulice. Časy, kdy jsem byl blahem bez sebe z mluvících digitálních brouků a partiček ulítlých teenagerů v kostýmech jsou již dávno pryč. Snad nejvíce mě pobavila scéna, ve které sáhl Hyland obarvenými rukami Moon na prsa. Ale to sem přece nepatří :-)

Sportovní filmy lze řadit do dvou kategorií. V první je sportovní zápolení začleněno do vážného dramatu (Marathon), v druhé neusiluje o nic jiného, než jen pobavit (Spin Kick), přičemž někdy má i vyšší cíle (Ping Pong). Messengers spadají do druhé skupiny a nehrajou si na nic jiného, než na úsměvnou oddechovku. Mno, posuďte sami... _ Naomi je rozmazlená slečinka. Když je zvláštní shodou okolností nucena obléci nadměrnou cyklistickou soupravu a vyjet na bicyklu do ulic jako poslíček, nedali byste za její přežití dne v sedle ani zlámanou grešli. Ale ona se kousne a dokáže to! Nabere kondičku, naučí se cyklistické grify, místopis a spoustě pánů z toho spadne čelist, včetně konkurenčních kurýrů na motorkách. V nouzi roztrhne drahé šatičky, vystrčí pěstěnou nožku, dupne do pedálů a vyjede až do desátého patra. Zkrátka je to holka zlatá :-) _ Messengers zaručeně pobaví a ještě jsou zajímavým průvodcem ulicemi Tokia. A zřejmě mým prvním filmem, kdy zazní ono magické slůvko "I love you" mezi cyklisty v akci :-)

Spy Kids po hongkongsku, jen s tím rozdílem, že je tahán z bryndy pouze tatínek a ne nějaké špionážní techniky a pomůcky se tu nehraje... Bandu grázlů nejlépe zruší co nejefektnější rány pěstí a kopy. Měl bych výhrady k hudbě u soubojů a hlavnímu záporákovi, ale klady přeci jen převažují... Čtvrtá hvězdička je za Anthony Wonga, jenž hraje jako vždy skvěle, krásně přehledné a líbivé bitky (aby ne, když je má na svědomí Woo-Ping), drzého prcka s tyčí... a za Natálku. Šikmookou samozřejmě :-) Lhurgovu zamilovanému tokání se nedivím, je to líbezná kočička :-) House of Fury aneb dostanete přes držku, parchanti... Rodinnou pohodu si rozvracet nenecháme! :-) 7/10