Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (48)

plakát

Ze srdce... (1998) 

Aby našinec pochopil indické filmy, tak je tento film správná volba. Hlavní devízou Bollywoodu jsou především pěvecké vstupy, ty jsou jak chytlavé, tak po choreografické stránce dokonalé. Po zhlédnutí tohoto díla uvěříte že nikdo jiný než Indové nedokáží dát do jednoho filmu všechny možné žánry, chvílemi koukáte na komedii, posléze na drama, muzikál, "akčňák" no a pak vás překvapí politické vyznění, dokonce dojde i na smazání rozdílů mezi Pakistánci a Indy a přitom všem zjistíte že vše spojuje pořádná dávka love story. Myšmaš? Kdepak! Vše má své místo a jedním slovem jsou herecké i pěvecké kusy dokonalé, po technické stránce perfektní... Milionář z chatrče a jeho tvůrci brali inspiraci i z tohoto filmu, to je bez debaty.

plakát

Kalvárie (2014) 

Zářný příklad toho že být dobrákem se prostě nevyplácí. Myslím že časem se tento snímek bude vysílat pravidelně na Boží hod velikonoční, protože je zde jasná paralela s historickou postavou, díky které máme Velikonoce. Název odpovídá ději a to doslova a do písmene. Dvanáct zastavení a konec se kterým musíme počítat. Dnešní svět dobru nepřeje a lidem podobného ražení vůbec. Brendan Gleeson v hlavní roli válcuje svým výkonem všechny ostatní a přesto máte pocit že se ani nemusí moc snažit, v jeho případě to ale není z mé strany kritika, ale obdiv nad jeho herectvím. Hudba Patricka Cassidyho tomu všemu dodává trnovou korunu.

plakát

Knick: Doktoři bez hranic (2014) (seriál) 

Nenapadají mě k tomuto seriálu než samá superlativa. Dějově, technicky a hlavně herecky naprosto dokonalý. Popis doby počátku 20. století od kostýmů až po chování v tehdejší společnosti je naprosto grandiózní. K tomu napomáhají i méně známí a neokoukaní herci (kromě C. Owena) kteří si uvědomili že se stali součástí dokonalého díla a je to znát i na jejich hereckém přednesu, oni postavy nehrají, ale přímo žijí. Tomu asi nejvíc věří i sám režisér Steven Soderbergh, který se tomuto projektu doslova upsal a odmítl pracovat na čemkoliv jiném. Už v pilotním díle nám je nastíněno v jakém duchu seriál bude a heslo "dokonalost nadevše" tu je uplatněno na 100% včetně průběh operace čehokoliv (a ne jedné), když vezmeme v potaz v jaké době se seriál odehrává, tak to nebudou hypermoderní chirurgický sály s hudbou fláků ze 70 let z repráků a vtipkujícím Georgem Clooneym z Pohotovosti. Naopak! A co víc kamera neuhne ani ve chvíli kdy by jsme to očekávali. A aby jsme měli jistotu že jsme svědky zrodu velkého díla, tak nám k tomu hraje fantastická hudba Cliffa Martineze. Zkrátka 100% zážitek ve všech směrech.

plakát

Equalizer (2014) 

Čekal jsem kdy se konečně objeví herec který utáhne jakýkoliv film, kdy bude stačit pouze jeho jméno v titulcích aby jsme měli jistotu že to bude pořádnej nářez.... dejme tomu druhý Belmondo. Nakonec se takový herec ukázal až v Americe. Ano ještě mu chybí mnohem víc humoru, ale Belmonďák také točil drsné filmy téměř bez vtipné vložky (Lovec hlav, Smůla, Strach nad městem). Kdyby v Equalizeru hrál v hlavní roli jiný herec tak by to byl asi průměrný, až kýčovitý film, ale díky Denzelu Washingtonu tomu je naopak a nám nezbývá než se těšit na každou následující scénu s ním jak si v ní poradí s ruským podsvětím a jeho poskoky. Tohle je film o řešení problémů nasilím, ano je to smutné ale občas si každý přeje vidět jak ty grázlové alespoň tady dostávají na kokos. Kamera, režie, ostatní herci i skvělý hudební doprovod jsou zcela podřízeni hereckému charismatu Washingtona (McCalla).

plakát

Krize (1992) 

Reálná noční můra sebejistých mužů. Vincent Lindon dokonale ztvárnil sebejistého otce rodiny, který serií nešťastných náhod přijde během pár hodin doslova o vše. Je to ale komedie, sice poněkud hořká, ale je v ní návod jak z podobné životní "Krize" ven, aneb co je v životě důležité a co ne.

plakát

Američan (2010) 

Filmová lahůdka, která tu dlouho nebyla a obávám se že zase dlouho nebude. Prvotřídní herci, dokonalá režie, nevtíravá hudba, jistá kamera a jednoduchý, přesto bezchybný scénář. Kdysi lidé na takovéto filmy stáli fronty do kina....

plakát

Hunger Games: Vražedná pomsta (2013) 

Platí to samé jako u mého hodnocení předchozího dílu s tím že film dává tušit že to je jen "rozjezd" dalšího pokračování. Kvalita se nezhoršila, jak po herecké, tak i po technické stránce, což je více než slibné. Hlavní představitelka se do role Katniss ještě více vžila a to je další nezanedbatelné plus. Je docela možné že další účastníci - oběti v Hladových hrách se objeví obyvatelé 14 sektoru, alias Bradavic s Harry Potterem v čele a to teprve bude "maso".

plakát

Hunger Games (2012) 

Riskl jsem to a mrknul na toto dílo. A čekalo mě příjemné překvapení. Po technické stránce je film perfektní. Hudba i kamera pasuje dobře dohromady a ty dvě a půl hodinky uběhnou opravdu svižně. Občas zatoužíte po jednoduchém filmu s jednoduchým dějem, tady si najde každý trochu. Kvalitní herce v čele se sympatickou Jennifer Lawrence. Občas se tu výrazně mihne Woody Harrelson, nebo i takové herecké eso jako je Donald Sutherland. Zkrátka je na co se dívat a občas i nad čím přemýšlet. Myslím že vlna tohoto druhu filmu s "dětmi" v hlavních rolích do pár let opadne, ale tohle bude jeden z mála na který se nezapomene.

plakát

Divoši (2012) 

Pár dní před tímto filmem jsem zhlédl podobné dílo od druhého režisérského velikána Ridleyho Scotta - KONSULTANT. Oba filmy mají jedno společné a to je vynikající práce mexických dělníků pracující na poloviční úvazek pro drogovou mafii. Zatímco v Konzultantovy není ani jeden hrdina kterému bychom mohli a chtěli fandit (kromě epizodní role Penelopé Cruz), tak v tomto snímku jsou sympatičtí i postavy z druhé strany, včetně krysy ve vynikajícím podání Johna Travolty, nebo "familiérního" Benicia Del Tora. Všechny role jsou obsazeny dokonale, tedy kromě nevýrazné bloncky Blake Lively. Oliver Stone chytil "druhý" dech a mladší generace režisérů mohou jen tiše sedět na svých plátěných židlích a kajícně koukat do země a přemýšlet jestli mají vůbec právo mít na opěrkách název "REŽISÉR".

plakát

Šviháci (2008) 

Nevěřil jsem že v Rusku dokáží natočit tak strhující film. A že to bude navíc film hudební, to už bych nečekal vůbec. Choreografie, výprava, hudba a hlavně herecké výkony jsou dokonalé. Z filmu dýchá život a je vidět že tvůrci spolu s herci si natáčení užívali a ta pozitivní nálada se přenese i na diváky. Před vašima očima ožívá retrosvět, takový jaký si představují hlavní hrdinové že se žije v Americe 50 let. Barevný svět představ se tu prolíná s mrazivou uniformovanou šedí reálného života v Moskvě, především ve scéně v přednáškové aule se studenty ve vás bude mrazit. Realita je tu vyobrazena sice jen odlehčenou formou, ale je tu snad pro mladou generaci lidí více neskutečná než-li filmové snění o Americe a rockenrollu. Závěrečná scéna ve vás ale vzbudí naději že vše není ještě ztraceno a že ruský člověk se jednoho dne nadechne opravdové svobody.