silent cut

Všechno bylo řečeno, všechno bylo napsáno. Až se znovu narodím jako korejec, příjdu na tyto stránky a dám tomu šest hvězdiček. Po všech stránkách dokonalý příběh o vyprovokované pomstě v mých očích rozmazává vlastně jen kulturně odlišné pojetí prakticky všeho co znám... i když co se emocí týče, můj pohled na věc se už po shlédnutí několika asijských děl poněkud upravil...tak ještě trochu času...

Elegantní svižná a slušnou akcí nabitá komedie proložená metrákem skvělých konverzaček zkratujících otrřepaná klišé. Moc jsem nečekal a o to lepší byl můj dojem a to i po druhém shlédnutí. Stylovost Charlieho andílků (ořezaná o jalovost), humor pravdivých lží a chyťte ho!, skvěle obsazeno, bravůrně zahráno... už se těším na dvojku...

kategoricky!!! buď odpad, nebo za pět... Tenhle film má úžasnou vypovídací hodnotu... co žere gilberta grapea live a na druhou... jenže ti, kterým by tento film měl rozšířit obzory, se o tomto dílku ani nedozví...ano, mluvím o voličích george w. bushe... (a jestli se o něm dozví, ty nahotinky se jim líbit nebudou...)

100% POPKULTURA... tohle není thriller, tohle není detektivka... poměrně...hodně nestandartní příběh postavený na tom, že bandička mladíků unese gangsterskou legendu, čímž si pokusí zajistit kvalitní vyřešení problému, jehož defincí si nemůže být jeden jistý až dokonce filmu... tohle není o herectví, tohle není o jménech... je to perfektní film, který by nikdo neměl minout... dalo by se to považovat za pokus o originalitu, ale ono je to fakt dobrý... a christopher walken je démon i s devíti prsty...a denis leary a jeho rejnočí boty... malej spoiler (dokládající promyšlenost filmu) : když někomu useknete prst, víte že by díky nízké srážlivosti krve vykrvácet??? sorry.... ach ty geny... a omlouvám se za ten toaster a mínus jedna hvězda za konec... originalita na druhou bývá občas krokem zpět a tady bych happyend nejen ocenil, ale také považoval za logický...

lze použít slovo odpad v dobrém slova smyslu? ano... jak vaší kamarádce řeknete, že její syn není Delon? Že to není ani Jirka Pomeje? Tenhle film je obludný kříženeček, kterého by si do pořadu chcete mě nevybral ani Zdeněk Srstka a Vaše sympatie si může zasloužit asi nejspíš pouze tím, že si tím v okruhu Vašich přátel můžete vydobít pověst excentrika se silným smyslem pro klišé amerických filmů přelomu našeho milénia... například tím, že veškeré napínavé momenty Eric Roberts zajišťuje tím, že hlavní představitelce sáhne zezadu na rameno... no prostě krása... byla by to jedna hvězdička za standartní béčko, ale režisér nejspíš týden před zahájením natáčení zahlédl twin peaks a rozhodl se vložit do filmu několik retrospektiv, pár náznaků mystery a policisty s osobními problémy, a trochu moc lidí, kteří s oblibou přicházejí z mlhy a čumí oknem do pokojů, kde se možná něco děje... nazdar!!!

Briskní a přesně naměřený komentář k tomu, co je středobodem mnoha životů... je to strašlivá sranda a musí se to umět, protože není nic horšího, než stát proti člověku, kterýmu před několika momenty přestala fungovat extáze (stejně jako tobě). Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo tak trochu k zamyšlení...ale kdo by přemejšlel, ne? WEEKEND HAS LANDED *** + * za soundtrack

Drogy nejsou cool a svět kolem nich taky ne... Ale nebýt drog, nebyl by tu Traffic, takže si ubalme jointa a pojďme sledovat tenhle dokument plný herců pohybujících se mezi paralelními vesmíry, které propojují právě drogy a peníze. Traffic sice není trainspotting, po kterém si řeknete, že u trávy by to mělo skončit, ale alespoň si pak dokážete představit, kolika rukami může projít jeden sáček kokainu a kolika lidem může jedna zásilka zbourat život...a málem bych zapomněl...Tenhle film je skoro dokument, ale bez komentáře, což má jeden veliký plus. Názor si udělejte sami...

Chtěl jsem dát čtyři a hned vysvětlím proč. Tohle je totiž syrovost až od kosti. Krása nalezená na dně odpadkového koše a emoce rozprsklé po celé škále lidskosti... Chtěl bych se těmto velkohubým gestům vyhnout, ale nejde to...Už vím, jaké je to tušit...jaké je to vědět...jaké je to se polepšit a znova šlánout vedle...dal bych čtyři za to, že se to krapet vleče, jenže je to jak Jackie Brown, člověk musí chvíli zastavit a koukat, aby si lecos uvědomil...viděl jsem ten film jednou a už nikdy se na něj nepodívám...prostě na to nemám...už se nechci zastavit a koukat do očí...ani Seana ani Benicia ani Naomi...nikomu...

pro mě osobně nestravitelnější Allenův film...možná právě pro ten kontrast a chemii mezi starou (Allen) a mladou (Biggs) gardou. Allen už pro mě nikdy nebude jen ten intelektuálskej režisér, k jehož filmům jeden potřebuje slovník cizích slov a Jason Biggs už pro mě nikdy nebude jen ten týpek, co ošukal koláč... A taky za to, že se Allen o některé ze svých neuróz podělil s Christinou Ricci...

Doporučil byste tento film svému příteli...ano, pokud bych se kamarádil s Hitlerem... Allen mi přirůstá k srdci a tentokrát ostřeluje Hollywood. Možná občas trochu vachrlaté vyprávění se však nese v takovém tom "milém lidském duchu" opepřeném profesním cynismem a trochou toho intelektu... Až budete chtít oslnit své snobské přátele citující Nietzcheho, povězte jim o tomto filmu...