silent cut

viděl jsem...smál jsem se... některé scény jsem si zopakoval... ano jsou to debilové...ano já bych to neudělal... ale podívám se a jsem na to hrdý!!! Filmový zážitek ZERO / Celkový efekt 5IVE!!! ... moment... Ta muzikálová scéna je vlastně to nejlepší co jsem viděl od TEAM AMERICA...jestli se to počítá

Dal bych pět, ale to bych o tom musel umět tak písmácky fabulovat jako někteří sečtělejší a sepsalejší kolegové...respect...anyway... Formálně nádherný film, kterým Tom Tykwer dokázal do kina vnést alespoň náznat toho kýženého smyslu. Občas toho dociluje až klipovitým zobrazením hnusu a občas obnaží obraz na kost, čímž asi chce říct, že teď není cítit nic... Možná že kniha mi to osvětlí a já ten konec pochopím, protože náhle prozření člověka s autistickými rysy mne prostě za srdce nevzalo... Každopádně kus skvělé práce a na mainstream dost mazec...

Pokud je tenhle film označován za propadák, stalo se tak neprávem a chce to rehabilitaci. Někde mezi Fotry Lotry a Nesvatbovými je totiž místo i pro něco jako splatter comedy štýlo, které se u nás objevují na dvd spíše okrajově a její rizost leckdy předčí i výše jmenované a o Sandlerovkách ani nemluvě. Neokoukaní herci a humor za hranicí korektnosti, ale pořád ještě nadohled... Navíc je to všechno takové, bráním se tomu slovu co to jde ale nejde to, laskavé... A epizodka s pleťovým mlékem (modří už vědí) mě totálně rozbila...

PODPRŮMĚR 5. pád, OSLOVUJEME / ODPOVÍDÁME : "hele Johne, co děláš?" "jako teď?" "No jako poslední dobou..." "No prodávám ten byt ve friscu...el ej je lepčí a mam tady debilní sousedy." "No ty vole... tys řek sousedi..." "No." "A vo tom je ten náš novej scénář, poslouchej : Mladej pár pronajímá barák a natrefí na zloducha, kterej s nima bojuje krz zákony... no a taky je to trochu magor žejo... Hrdinové sou milý, nikdo jim nevěří, no a nakonec zloducha zlikvidujou, barák zapálej a odjedou..." "No nevim, ten barák bych nezapaloval... zas tak marnej neni..."

už první záběr mi dal jasně najevo, že pokud se pohodlně neposadím a nepřijmu mnohem více, než jsem běžně v kině příjmout, nedopadne to dobře... hard core verze maršála Malinovkého se svíčkou je ale pouhý začátek, protože pak přichází další a další vypíchnutí nějakého aspektu lidské povahy a její názorné převedení do praxe za pomocí digitálních i pravých ale dost odpudivých věcí... Ale funguje to... Například z výjevu z Andersenovy pohádky se kromě naprosté zvrácenosti nedá upřít ani vtip... Postavy jsou pábitelé jak se patří a velice chytře zapadají do společenských struktur své doby... odpudivě přitažlivá tragikomická satira s dokonalou audiovizuální stránkou... To není málo.

Někdo tady pronesl jednu velkou pravdu : " Greengrass se v tomto filmu zdržuje komentáře, nehodnotí a je to tak dobře " , jenomže pokud je to pravda, je tady trochu přehvězdičkováno... Ani za nic nechci pomáhat tomuhle filmu šplhat na filmový Olymp... Pouštějte to ve školách na blízkém východě, aby kluci věděli, do čeho jdou, pouštějte to kde chcete, protože jde o kus té nejlepší filmařské práce, ale ohodnotit si to netroufám...

Zkuste si představit japonskou školačku...s pistolí...máte?... zapněte si poklopec... K tomuto filmu jsem napsal už tři komentáře a následně jsem je zase smazal... Satira to není... Splatter to...víceméně taky není... Akce... No... je to prostě naprostá magořina, kterou byste měli vidět...

Ringu-Yoko-Ono-Poco-Loco... Až bude příště někde japonský horor za levno, asi ho tam nechám. Zmeškaný hovor je důkazem toho, že tsunami z východu opadá a je to dobře... Donedávna totiž mohli tvůrci profitovat z toho, že Japonosko je zemí exotickou a tak když zahrajete na flétnu a zaberete opuštěnou japonskou silnici s japonským domem na konci, bude to fungovat... A že to nedopadne dobře, protože ducha prostě ledničkou nepřiskřípnete... No... A dál? Nic dál...

Jamie Oliver všech masových vrahů je zpět a přináší výbor toho nejlepšího z jeho učňovských let. Pojďte s námi po cestě, která zformovala jednu z nejvýraznějších osobností této svébytné subkultury! (Charles Manson pro Mass Murder Weekly)

Neznám sice jedinou knižní předlohu Jehňátkovské série, ale Hannibal mi příjde nejpopkornovější a nejprázdnější... Možná za to může poněkud přepálené finále. Prasata a mozeček během patnácti minut dvouhodinového filmu je trochu moc a to i díky jednomu z největších kladů tohoto filmu : atmosféře. Téměř hypnotizující obraz (především Benátky) a celkové tempo filmu na mě zapůsobily jako hodinky v ruce hypnotizéra, ale ten konec... Sir Anthony možná požadoval trochu více prostoru, ale pokud ty skoro akční momenty ve stodole a momenty alá pod pokličkou... Zlo je nejsilnější, když ho nevidíte...