kostej_

Většině filmů nostalgie pomáhá k mnohem lepším hodnocením, než jaké by dostaly, kdyby se prezentovaly jako dnešní novinka. U havraní trilogie je tomu naopak. Status klasiky pro dospívající je vykoupen jakýmsi "prozřením skrz infantilnost", když diváci dospěli. Mě se naštěstí trilogie v raných letech vyhla, a tak můžu bez předsudků ocenit toto v kontextu světové kinematografie jedinečné dílo, které kloubí výrazové prostředky České nové vlny s neuvěřitelně zajímavým a do detailu propracovaným tématem.

Druhý díl trilogie patrně nejlepšího zpracování tématu pravěku na filmovém plátně.

Vinko Brešan dokazuje, že dokáže natočit nejen skvělou komedii, ale i skvělé drama. Herecké výkony, stejně jako dialogy, naprosto přesně zapadají do děje, který formou skládačky, strukturou až podezřele podobné o čtyři roky mladšímu Vantage Pointu, postupně rozkrývá svůj celkový smysl.

I když to tak na první pohled může vypadat, Jeon Soo-il není hlupák, a je si jistě vědom, že samoúčelné záběry krajiny umělecký film v očích kritiků srážejí jako málo co. Pokud je ale na nich film postaven, pokud jsou jedním z prvků, skrze něž k divákovi proniká Kantova "vznešenost přírody", a pokud se na jejich popředí divákovi zprostředkovává spirituální pouť po v různých zkazkách tak často zmiňovaných himalájských cestách ač dosud nikdy zachycená v tak naturalistickém hávu, potom je co největší kontakt s krajinou naopak vyžadován.

Geniální od začátku do konce.

Film Thomase de Thiera se zabývá jedním z největších neštěstí, jaké můžou člověka postihnout – ztrátou dítěte. Snímek provází propracovaná psychologie i výtečná art forma, a ačkoli závěrečná katarze není příliš silná, možná je tu něco lepšího. Autor místo ní volí snahu ukázat, že naděje nalézt cestu ze zoufalství existuje.

Mám poměrně smíšené pocity. Nový star Trek je přes svou retro stylizaci ve všech směrech sci-fi moderního hávu (a nevadí ani zkopírování zápletky Enterprise), zároveň ale hází do koše téměř vše, co jsme dosud o světě Star Treku věděli.

Velmi zábavný sitcom s distinguovaným humorem patří mezi poctivé příslušníky svého žánru, kteří se drží striktně odlehčující linie a přitom vůbec nepůsobí levně. Přímo se nabízí srovnání se soudobou Takovou normální rodinkou, která je o něco vážnější a po psychologické stránce propracovanější, ale přesto tento náladou velmi podobný seriál nijak zvlášť nezaostává. Poté, co seriál opustí některé postavy, seriál lehce škobrtá, ale po pár dílech opět nabírá dech a udržuje si důstojnost až do konce (resp. i za něj, pokud počítáme navazující seriál "Grace & Favour").

Velmi chytlavé sci-fi klasického střihu, oproti sentimentálnímu Contactu je zde víc dobrodružství a akce.

Hodnocení po třech sériích. Několik dílů velmi dobrých, některé trochu roztahané, ale nakonec se to ukazuje jako seriál, který patří do kategorie dlouhodobě uzrávajících.