kingik

Jim Wynorski se musel uklidnit tím, že i on přidá akční příspěvek do vlny filmů na téma přepadení. Režisér, který nikdy neměl pro svoji práci finanční prostředky, rozdal všem hercům bonboniéry a pugét pro Eriku Eleniak. A teď ukaž kozy, Eriko! Kdepak, atraktivní blondýna ukazuje své fyzické přednosti jen áčkovým režisérům. Jim Wynorski mezi ně nepatří. Třeba nepohrdne mými hereckými kvalitami, řekla si Erika, ale ani se s nějakým hraním nemusela obtěžovat. Film nestaví na hereckých výkonech herců, ale přetlačuje se v tom, s jakou směšnou blbostí přijde v příští scéně. Takový typ filmu svědčí Ice-T, který se svým neherectvím zachází asi nejzábavněji z celé osádky filmu. Speciální efekty se předhánějí v tom, který zvítězí v kategorii nejprimitivnější trikový záběr. Aspirantem na tuhle nelichotivou cenu je maketa luxusní lodi, na které by se mohli převážet trpaslíci. Disproporce lodi v některých záběrech byla až abnormální. Samozřejmě film si odmítá přiznat, že je příšerný. Cedí se (drsné) hlášky, tasí se zbraně, film si připadá cool, občas se z té tvůrčí mizérie vyloupne jedna, dvě scény, které vypadají normálně. Nemůžu napsat, že by v celém filmu byla scéna, která by vypadala fakt dobře. Všechny do jedné vypadají lacině, zrežírované bez nápadu a invence. Dobrá, nemusí být miliardový rozpočet, ale neumět si poradit ani se základními režijními postupy, to už je výkon. Wynorski je totální nemehlo. I s mizivým rozpočtem se dá natočit kloudný film. Jenže když není talent, vznikne něco, co vám vydloube oči. A i to čekání na odhalené poprsí bylo tentokrát marné. To, co mělo být po akční stránce napínavé a dramatické, je slabounce zrežírované a realizačně odfláknuté. Výsledkem je ubohý akční film od ubohého režiséra. Erika mě kozami fackuje, že tomu dávám hvězdičku. 20%

Diváku, připrav se na teror! Masokombinát Charlie Voženílek (anglicky Wilson) obnovuje po třiceti letech svoji činnost. Vrchními dodavateli masa budou Tara "rajda" Reid a spol., co ale diváka bude asi nejvíce zajímat, je to, zda přijdou jatka. Pravda, režisér s mordy trochu škudlí, to víte, maso je drahé, nejde na odbyt, velká konkurence a tak, ale závěrečného vražedného běsnění samozřejmě divák nebude ušetřen. Ale pěkně popořádku. Parta čtyř mladých lidí (Tara Reid má čtyřicet, tak to berte s rezervou) by ráda zažila nějaké vzrůšo. Zchátralá farma, kam už přes čtvrt století nevkročila lidská noha, se jim jeví jako ideální místo pro výlet. Co na tom, že je opředeno legendou, kdy zde mizeli turisté, kteří byli psychopatickou rodinkou surově zabíjeni a pojídáni. Autorem tohoto hixploiťáku je Chris Sun, který se na hororovém poli stává pojmem. Po kontroverzně přijatém Daddy´s Little Girl se vydal se svým natáčecím štábem na australský venkov, cestou smetl klokana, i když závěrečné titulky ujišťují, že žádné zvíře při natáčení nedošlo újmy, a jal se realizovat svoji místy až syrovou brutalitku. Vynikající byl právě v syrové režijní poloze, kterou za film hned několikrát mistrně nastavil, ačkoliv se tohoto nastaveného stylu tak úplně nezřekl, během filmu bylo znát, že postupně polevil. Ono to taky poměrně trvalo, než začal vražedně řádit. Samotné vraždění se rozjíždí postupně a není úplně hlavní náplní dvou třetin filmu. Celá hodina je z převážné části zasvěcena retrospektivnímu vyprávění o vyšinuté tříčlenné rodince, o které zaníceně vypráví ten nejtlustší z party výletníků, s nepříliš adekvátní přezdívkou Donkey, ačkoliv se jako vyložený pitomec nechoval. Podstatné je to, že útok vesničanů na rodinu, přežil jejich malý retardovaný synek, ze kterého je dnes dvoumetrové primitivní hovado, které trpělivě a nikým nepozorováno čeká na své zatuchlé farmě na čerstvé masíčko, aby uspokojil své vražedné pudy. Čas od času se sice ztratí nějaký ten turista, což se nějak ve filmu neřeší, neřeší se ani to, jak Charlie celých těch třicet let přežíval, nebylo úplně jasné, jestli se živil lidským masem, nebo jak si vlastně obstarával obživu. Fintil to zrovna není. Ztvárnil ho obrovitý herec Nathan Jones, který sice za svoji dvacetiletou kariéru nezaznamenal žádnou výraznou roli, ale zde perlil. Pod mačetu mu naběhl zhruba půl tucet obětí. Tara Reid potvrdila status novodobé brakové ikony. I přes její plastikový zevnějšek, to není úplně nesnesitelná herečka a její omezené herecké schopnosti jsou pro tyhle typy filmů zcela vyhovující. Ženskou konkurenci zde měla poměrně zdatnou, přinejmenším dvě úplně neznámé herečky ji ve scénách hrůzy překřičely, rozuměj zahrály to utrpení přesvědčivě a uvěřitelně. Obvykle "béčkově" maniakální Kane Hodder zde byl za klaďase, výskyt jeho postavy není spojen s žádnou pointou na závěr, i když se to tak může jevit. Zajímavý sexappeal má Allira Jaques, která to alespoň dala do spodního prádla., když už nic jiného. Obnažených těl si divák neužije, zmasakrovaných těl ano. Finální zabíjačka nabízí mordy na různé způsoby, detailům není divák ušetřen, nic pro slabé nervy. Zakončení na způsob "pokračování příště" sice nebylo tak zcela fér (nenabízí se žádné připravované pokračování), ale až se divák vzpamatuje, tak to ani řešit nebude. Chris Sun skomírajícímu subžánru hixploitation dodal vydatnou infuzi. V podstatě byla všechna kritéria žánru zachována. Akorát pocitu, že je story vedena rozvláčně, nedynamicky, se nešlo tak úplně zbavit. Ovšem kvalitně natočený masakr to byl, to jo. 90%

Už jde po vás Štika! Důležité je, že Barrandov dává práci nezaměstnaným. Má tedy značné sociální cítění. To tady ovšem hodnotit nehodlám. Ani plusové body za to přidávat nebudu. Když na diváka vypluje štika Monika, rybářský revír je ohrožen. Při pohledu na tuhle maxi hnusku, rybář trhá rybářský lístek a jde lovit na pytlačku. Hrozí se jen okamžiku, kdy mu zabere otylá Štika Ornella, která rybářům plní tři přání. Ten při pohledu na ni začne KOKTAt a tři přání prohospodaří. První přání totiž padne na to, aby máma Monika už nikdy nevplula na tv obrazovku, druhé přání je ukončit vysílání pořadu Tchyně, třetí přání je nikdy si nepřipustit erekci nad ženami rodu Štika. Zklamaný rybář se vrací domů, ale má zase klid. Predátor v sukních navždy zmizel z obrazovky. Nyní ještě zbývá zbavit se Daniela Rouse, Soudkyně Barbary, hlasu Daniela Dítěte, Heidi Janků a obou Zedníčků. Pravda, Barrandov je plný "uměleckého" prachu. Ovšem Tchyně, to je extra kalibr, který nemá v dějinách komerčních tv obdoby. Obávám se, že na tu otylou bachyni nebude působit žádné pohádkové kouzlo. Jedině nízká sledovanost, popřípadě exorcismus, jinak se jí zbavit nelze. Ale to jsme klidní, na tenhle ultra podřadný neřád se žádný divák stejně nechytne. 0%

V seriálech na jedno použití se televize předhánějí. Jestli by nebylo rozumnější zahodit scénář, kameru a všechno, co s tímhle výplodem souvisí. Nepříčetní tvůrci, to je vůbec to nejhorší. Mám pocit, že tenhle seriál byl stižen tímto jevem v plném rozsahu. Do očí diváka praští příšerná kamera, profesionální herci předvádějí pokleslou úroveň herectví, scénář sepisován ve stádiu tvůrčího rozpadu, režie smontovala pár scén, které nemají ani žádný tmel, pokud hledáte poutavý děj, můžete tvůrce obvinit z toho, že si z diváků utahují. Slibovali návrat k seriálové kvalitě, ale z jejich přístavu vyplula hodně děravá loď, nad jejímž nemožně dementním obsahem si každý správný námořník u televize nalije rum, aby se nemohl podezřívat, že ani za střízliva to nedávalo smysl. Ano, tohle zoufale natočené cosi nemá se seriálem nic společného. Je to něco tak mizerně podřadného, že nebohého diváka může spasit jen pirátská loď na obzoru. Piráti seriál uloupí a tvůrce zabijí. Jedině tak se lze toho výkvětu úspěšně zbavit. Trávit s ním večery znamená hloupnout. Televize si diváků neváží a svými výtvory vážně poškozují jejich duševní zdraví. Hodnotit po prvním dílu lze, protože zlepšení se nikdy nedostaví. 0%

Kravina, která si nechce přiznat, že je kravinou. Romantické je to asi jak výlet s Babišem do Boubína, erotické je to jak tenisová dvouhra žen, kdy pořád čekáte, až se jedné z tenistek zvedne sukýnka a pod ní je proradný kus látky, dobrodružné je to jako čekat na poště, až na vás přijde řada. V globálu by se film dal označit za originální, ale až se na něj začnete dívat, nic vám nedá. Ve výsledku je to sterilní zážitek. Randal Kleiser měl svého času období, kdy točil divácky úspěšné filmy, tedy přesně dva. Po Pomádě přišel tenhle hit. Kleiser samozřejmě režírovat neuměl, Pomáda pro 4% publikum, Modrá laguna pro sexuálně frustrované. Ke všemu to má parametry televizního filmu, nad jehož mizernou technickou kvalitou jásat nebudete. Pěkný ostrov je nasnímán tím nejobyčejnějším možným způsobem, některé potenciálně neotřelé scény jsou pojaty příliš standardním televizním přístupem, což je ve výsledku kazí. Erotika zde funguje opačným způsobem, i když nechce být korektní, vzruší tak maximálně ženskou, co neměla sto let chlapa. Záchranou filmu je ústřední herecká dvojice, které to spolu ladí. Nevinně vyhlížející Brooke Shields dost možná probere k životu vaše zvadlé ptáky. Přece jen pobíhá spoře oděna po pláži dost dlouho na to, aby si vyloudila nějakého toho Spermoně. Christopher Atkins z její kundy vydoloval nějakou tu kapku, takže pokud jste příznivci kurážné erotiky soft rozměrů, neměl by tenhle film být pro vás takový problém. Pro mě byl. Byl slabě natočený a scenáristicky úplně primitivní. 20%

Cesta ze striptýzového klubu k Playmate jest lemována (silikonovým) poprsím. Je třeba si položit zásadní otázku, jestli má vůbec cenu natočit životopisné drama o modelce kyprých tvarů, kterou proslavilo- - -pauza- - -aha, co ji vlastně proslavilo?! Na tomhle filmu se právě ukazuje, jak je důležité, aby osobnost, o které se točí film, vynikala něčím, co by mělo nějakou zásadní a nosnou hodnotu. Anna Nicole Smith byla skandalistka, která se chtěla nabalit na miliardáři nad hrobem. Ke všemu se až chorobně honila za slávou. Byla závislá na prášcích, alkoholu, byla svobodnou matkou, milovala svého syna, fotila pro Playboy. A upřímně, je na tom něco pozoruhodného? Ne, není, ke všemu je to blbě natočeno, spousta scén je utnutá amatérským zastavením obrazu, střihem se divák následně ocitá v další naprosto nesouvisející scéně, a tak pořád dokola. Řeknete si, že Anna fotila nahoře bez, ale celý film se obešel bez nahoty(!). Agnes Bruckner byla hrozná volba. Stačí se podívat na její filmografii, hned je vám jasné, že tahle herečka nezahraje nijak úžasně. Přesně tak, kromě vymodelovaného velkého poprsí, se v ničem nepřekonala. Podoba s charismatickou Annou veškerá žádná. Sexappeal na bodu nula. Tragické bylo, když se mělo ve filmu znázornit něco tragického, třeba úmrtí blízkých postav kolem Anny. Její syn byl zřejmě feťák, nejsem si jistý, ale asi to tak mělo vyznít. Ostatně většina dějových linek je nedořečená, nedotažená a nedořešená, takže se ani nedivte, když budete filmem tápat. Jednoho dne si syn vzal tajně jakýsi prášek z máminy kabelky, když seděl u jejího nemocničního lůžka, a už se neprobudil. Působilo to divně. I smrt Anny byla znázorněna naivně, světe div se, především krásně(!) a bez emočně, ostatně jako celý film. Spousta životních etap modelky je zde vylíčena polovičatě, a ty etapy, co měly být v jejím životě hnusné, působily úplně opačným dojmem, většinou nepřirozeně až trapně. Mediálně propíraný vztah s miliardářem zaváněl zkreslením, z pracovních nabídek se dostaneme jen k nezajímavému znázornění profesních aktivit, do toho protagonistka vede nezáživný vnitřní monolog, v zrcadle se zjevuje jako Marilyn Monroe, což byl její celoživotní vzor, se kterým ji pojila leda tak předčasná smrt. Na režii Mary Harron bylo znát, že ji natáčení asi nebavilo. Podle toho film dopadl. Je nudný, natočený technicky špatnou televizní formou a má jen pár sekvencí, které se povedly. K tomu lepšímu patří scény ze striptýzového klubu, povedl se i výběr písniček, které provází film a (umělá) prsa Agnes Bruckner snesou přísné měřítko, derou se z dekoltu, ale mají zákaz ukázat se divákovi. A když hlavní protagonistce bylo potřeba zkonstruovat hrudník, nebylo od věci zkonstruovat lepší film, jehož obsah by byl méně plastikový, nafouklý a nesplaskl by hned poté, co doběhnou závěrečné titulky. 40%

Prsatá a prcatá v akci. To se takhle v tomhle filmu sešly dvě herečky, které sice od sebe dělí herecká kategorie, do níž jsou řazeny, ale spojuje je (ženský) humor a zájem vyprodukovat si společnou komedii na míru. Reese Whiterspoon si od náročných rolí odskočila k akční oddechovce, kdy má být podle scénáře maximálně vtipná, ale je spíše vtipně přehrávající. Sofía Vergara má být hlavně sexy a občas i vtipně hláškující. To první jí vychází celý film, k tomu druhému není tolik herecky vybavená, ale snaha byla. Důležité je, že jim to spolu šlapalo. O filmu se nedá prohlásit, že by měl v akční scénách navrch. Akční složka je slabá, režisérka Anne Fletcher s ní prakticky nemá zkušenosti, ale pokud jde o gagy, v tomhle už film nabízí leccos. Gagy jsou svěží a originální. Dvě ženské se neustále špičkují, Sofía si utahuje z malého vzrůstu Reese, Reese se nepřenese přes Sofíinu nižší mentální kapacitu. Tenhle typ gagů tvoří náboj, jakousi osu filmu. Menší zastoupení má akční složka, kdy je k vidění nějaká ta přestřelka, případně honička, ale akční rámec je sotva průměrně natočen. Na mě tahle ženská dvojka působila živelně, dokonce nevadilo, že akce nehrála prim, ale pozor, úplně se neobcházela, to zase ne. Ječení, vřeštění a řešení situací, které spíše náleží mužům, se zde vedlo sympatickým způsobem. Příběh neměl výjimečné parametry. Reese je mimořádně svědomitá a upjatá policejní strážnice, která má k soudu doprovodit federální svědkyni, která má svědčit proti mocnému drogovému králi. Po příjezdu do její rezidence se vše podělá, když najatí zabijáci z řad policistů zlikvidují jejího manžela. Reese a Sofía jsou nucené vydat se před zabijáky na útěk, přičemž se v policejních protokolech stanou hledanými uprchlíky. Film není úplně předvídatelný, dojde i na nějaký ten zvrat, finální zúčtování mělo už méně nápaditý, dalo by se prohlásit, že celkem standardní vzorec. Ženská dvojka byla v globálu zábavná i originální. Mužská část diváků bude stejně většinu času zírat do výstřihu krásky Sofía Vergara, která zdatně popírá svůj věk. Reese Whiterspoon sice tak lepá jako její méně slavná kolegyně není, ale coby její protipól funguje zdatně asexuálně. Dohromady vytvořily (žensky) vtipné duo. Pokud se vám líbil film "Drsňačky" se Sandrou Bullock, tenhle jede na spřízněné vlně. 70%

Ť jako ťuhýk. Nástavba "hádacího" pořadu, který běží každé všední odpoledne, je tak nudná, až divák hledá, čím by se zabavil. Nudí se i samotní účinkující, jak je vidno z jejich reakcí. Jediný, kdo je nezničitelně energický, je Cibulka. Ten tedy jede, až mu nikdo nestačí. Horké léto, zima, mráz, Cibulka je nezlomný. S tímhle pořadem se nepobavíte. Hádání písmenek do tajenky je značně primitivní záležitost. Vědí to účinkující, vědí to diváci, on to ví i Cibulka, ale neví to vedení Barrandova, kterému připadá náramně perfektní zařadit tenhle uhozený pořad na sobotní večer. Za výdrž hostů, jejich snahu, za kvalitní zpěv Tomáše Trapla a Cibulkovo non-přebrebt show uděluji řád Nezlomného luštitele tajenek. Globálně však pořad nedává smysl. No, prostě Barrandov. 20%

Jsem velice rád, že jsem se vyhnul artovému gang bangu ve čtyřech. Představa, že kouřím Hooperovi, lížu koule Weirovi, honím Cuarónovi a jsem nucen strkat dildo mezi roztažené půlky Hazanaviciuse, byla opravdu trochu růžová. Rozhodl jsem se, že se zachráním. Jedinou možností bylo v kině vyhledat film, kterému předchází špatné přijetí u kritiky. A podle negativních ohlasů to byla právě tahle comicsárna. Kurva, to nebyl až tak špatný film! Smůlu měl v tom, že měl jen devadesát minut na to, aby do sebe naskládal přehršel atraktivních diváckých atributů. Přitom se mu to optimálně nepovedlo. Film je jimi přecpaný, něco se smrklo na překotně kratší úseky, takže divák nemá šanci s filmem tolik souznít, rozjezd je zbytečně zdlouhavý, dostavuje se občasná inklinace ke sterilnímu zážitku. První půlka nepřináší moc vzruchu, nic závratného se nedělo, film stagnoval, druhá půle je dynamická. Získaných schopností u Bena, Sue, Johnnyho a Reeda si divák také zrovna moc neužije. Jejich schopnostem je věnován jen asi pětiminutový úsek a tím to hasne. Zvláštní bylo, že postavy ve filmu nebyly pojmenovány podle svých schopností. Reed, co natáhne tělo jako harmoniku, je pořád Reedem, nikoliv Mr. Fantastic, platí to i u Bena, který je kamenným obrem se super silou, i u globálně hořlavého Johnnyho. Největší záhadou pro mě bylo to, jak se Sue dostala ke své schopnosti vytvářet silová pole, když na Planetě Nula, ani s ostatními nebyla. Nevím, jestli mně to uniklo, ale je fakt, že se zde vyskytují scény, které nemají ideální návaznost, nebo naopak některým scénám chybí podstata. A jak parta přišla k názvu Fantastická čtyřka, to přijde až v samotném závěru filmu. Jak se první půlka filmu nepatřičně, nevzrušivě a neakčně vlekla, druhá je poměrně uspěchaná. Režisér chce za těch druhých 45. minut stihnout až moc. Do této fáze se toho hodně nakupí - rozbroje vědeckého týmu, Reed je od zbytku týmu dobrovolně odtržen, místo jeho pobytu je neznámé, v souvislosti s jejich schopnostmi se vyrojí otázka, co s nimi, čtyři "postižení" by rádi vrátili zpětný chod, aby byli zase jako dřív a tak dále. Finále filmu spočívá v tom, že se Čtyřkou má nevyřízené účty mozek projektu, který byl na Planetě Nula ponechán výpravou napospas osudu. Domněnka, že zemřel, se ukáže jako mylná. Vědec prodělal mutaci, stal se mocným, říká si Doom a hrozí Zemi nemilosrdným zánikem. Z druhé poloviny filmu je cítit uspěchanost. Nechybí ji však temný ráz a akčně dynamické tempo. Ve výsledku je film poměrně nevyrovnaný, kvalita triků není na špičkové úrovni, ale ani není nijak extra rušivá, temný odstín příběhu dodal zajímavé ponuré pojetí, kterou tahle filmová verze vládne. Režisér Josh Trank se od filmu distancoval, hned tak nebude připuštěn k velkorozpočtovému natáčení. Pro mě to naopak byla záchrana, že dál brakově žiji a nemusím šukat artové buzny. Film tak hrozný není. Měl jsem to nastavené tak, že jsem od námětu a následného zpracování nečekal umělecky sofistikované dílo. Když k tomuto filmu přistoupíte podobně, docela si ho užijete. Úplně normální comics. 60%

Koho zavoláte, abyste se zbavili sprosté a podvodné chátry kolem vás, která to s vámi nemyslí dobře? Krotitele podvodníků. Detektivní kancelář Kocourek je vám plně k dispozici. Když zajímavý formát pohřbí otřesná realizace, máte chuť zatočit s tvůrci této reality série. Plni očekávání, co přinese dlouho dopředu propagovaný pořad, se diváci ve čtvrtek večer jen stěží ubránili salvám smíchu, když se z jejich oblíbeného Barrandova vyřítil amatérismus ve své syrové nahotě. Herecká sestava posbíraná z kmenových relací Barrandova - Soudkyně Barbara a Rychlá hra, se opravdu "realisticky" činí. Do toho dva herci z oblastního divadla v rolích detektivů, kteří s vážnou tváří pronášejí blábolivé repliky. Nezvládnuté navození reality ještě umocňují nemotorné přechody z exteriérů do interiéru detektivní kanceláře. Případ pro třídiče odpadní tvorby, a to jsem ještě mírný. Popisovat tu krávovinu s nabízením erotických služeb mužem jménem Eros je opravdu zabíjačka. S režijním přístupem pana Šestáka nelze očekávat zlepšení. Copak neví, co nese do střižny?! Je krásné, když si tvůrce neuvědomuje svoji neschopnost a má tu drzost se za další týden s touhle hrůzou vrátit zpět na obrazovky. Vypadá to, že byl ošálen múzou, která se vydávala za talent. Měl by ji hnát před soud. Byla by to jistě bizár soudní kauza. S Barrandovem jsem na reality bizár již zvyklý. Náhodný divák se ovšem bude divit. Možná ovšem ocení sociální cítění této tv stanice, která dala práci nezaměstnanému herci Danielu Rousovi, aby namluvil k tomuto a k desítkám jiným pořadům upoutávky. Když vás nezažene jeho hlas, tahle reality-debility určitě. 0%