Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Daltoni (2004) 

Všechno se tady točí kolem Divokého západu a aby taky ne, když jde o westernovou parodii na kresleného Luckyho Luka, v níž vystupují bratři Daltonovi v podání dvou ve Francii oblíbených komiků Erica Judora a Ramzy Bedia. Režie slušná a scénář neměl řád, a tak to působí neorganizovaně a není to vtipné, jak by to mohlo být. Ostatně, Judor s Bediaem ani nikdy moc vtipní nebyli a nejsou to takoví ti komici, jaké Francie posílala kdysi do kin. Svést se na koni po prérii, a užít si u toho nějakou tu legraci, není špatná volba. Je třeba ocenit originalitu, s jakou se do toho tvůrci pustili. 60%

plakát

Britney Spears živě v hotelu Onyx (2004) (koncert) 

Velmi propracovaná koncertní show. Ve srovnání s nejnovějším koncertním turné Femme Fatale přece jen malinko zaostává a to především v oblasti songů, které jsou poněkud jednoduché především v textech, než ty současné. Show dobrá, ale novější show jsem viděl na živo a to byla síla. Tohle je ve srovnání s tím jen hodně dobré. 60%

plakát

Crossroads (2002) 

Britney Spears hrát neumí, ale zajímá to vůbec někoho? Její kariéra není založena na mimořádném talentu, ale na módním vlivu být idolem mladých lidí, respektive fanoušků, pro které natočila i tento film. Pokud ji někdo nesnáší, je jasné, že tento film u něj neobstojí a bez zhlédnutí ho pošle ke dnu. Tenhle film se dá v pohodě vidět. Není například o nic horší, než Karaoke s Gwyneth Paltrow, a stejně tak plyne v nijakém tempu až do příjemného finále. Slavná zpěvačka si chtěla vyzkoušet herectví a zjistila, že by to chtělo ještě uzrát. Výsledkem je průměrné road movie, které má množství slabin stran scénáře, nesoucího se převážně v seriálové dikci, ale fanoušci popové princezny budou smířlivější. 50%

plakát

Jamie Lynn Spears: A Weekend with Jamie Lynn Spears (2005) 

Jamie Lynn (Marie) Spears je mladší sestra slavné Britney Spears. Prožít s ní víkend je volbou jen pro její skalní fanoušky. Je však nutno dodat, že přes její herecké a pěvecké aktivity se jí nedaří dostat se výrazně do širšího podvědomí publika a tak je nutno brát i tento video film. Třeba holka prorazí. Nějaký talent určitě má. Na rozdíl od své slavné sestry tíhne k méně komerční hudbě a to konkrétně ke country. V letošním roce jí má vyjít její debutové country album. 60%

plakát

Pod Jezevčí skálou (1978) 

Film, který netřeba blíže představovat. Šumavská příroda v hlavní roli a do ní zasazený příběh malého Vaška, kluka sice z města, ale který není žádný zhýčkaný fakan a svého dědu lesníka má rád, i přes jeho občasnou nevrlou náturu. Václav Gajer se více než na příběh soustředil na krásy přírody ve které herci hrají vzorně a Holý se těm dospělým v pohodě vyrovná díky svému citu pro autentičnost. Dneska asi dětský divák s tímto filmem toho moc neobjeví, protože mu bude připadat svým pojetím nudný a zastaralý. Bohužel je to částečně pravda. 60%

plakát

Muži v naději (2011) 

Muži v naději či ještě lépe proutníci v naději, že se o nich točí filmy a jejich tvůrci jejich počínání schvalují a ještě je omlouvají. Současně jsem s tímto filmem prakticky ztratil naději, že nějaký z českých tvůrců přijde s reálným vyobrazením nejen (milostných) vztahů) a neudělá z toho hořkou komedii až frašku, jak už se stalo pár desítek let dobrým zvykem. Vejdělek natočil film, který má rozhodně něco do sebe, ale ve všem ostatním je nedotažený až běda a neopodstatněný co do chování většiny hlavních aktérů. Nedozvíme se, proč je vlastně Macháček nevěrný a co mu v jeho na první pohled spokojeném manželství chybí, proč je Polívka takový proutník a svoji ženu celý život podvádí a po smrti ji oplakává, proč chce Hřebíčková za každou cenu druhé dítě, co vidí Kerekes na Macháčkovi a vyvstává tím další otázka, zda se taková atraktivní žena dá všanc v podstatě obyčejnému chlápkovi, co neví, proč si počíná vůči své ženě nezodpovědně, a proč Stašová omlouvá všechny manželovy zálety a co chtěl autor říci jejím vztahem se slepým masérem. Ani není příliš jasné, zda Hřebíčková taky svému manželovi zahýbala s kuchařem z vlastní restaurace a koneckonců nezodpovězenou otázkou je i to, zda se lze do Macháčka zamilovat. Ano, bavily mě jeho ustrašené pohledy, pokaždé když jeho žena pojala podezření, že má pletky s jinou a jeho snaha o autentické podání jeho postavy selhávala právě snad jen vinou neujasněného scénáře, který tlačil nejen jeho postavu do hodně přepálených situací, ve kterých prim sehrála většinou hloupá náhoda a záletník si zase zhusta mohl oddechnout, že jeho konané nepravosti nebyly jeho manželkou odhaleny a vesele si pokračoval ve svém konání dál. Nějaký pud sebezáchovy nebo nějaká úcta k vlastní ženě, to se ve filmu neřešilo, a tak nevím, co po mně Vejdělek jako po divákovi chtěl. To jsem měl fandit a schvalovat chování muže, který lže, neustále se vymlouvá a nehodlá s tím skoncovat?! Jenže ono nebylo jasné z filmu víc věcí, než jen tohle podstatné vyřešení náhledu na postavu, se kterou se v reálu samozřejmě lze potkat, ale těžko u toho bude znít poněkud tragikomická hudba Jana P.Muchowa a ztěží se nad všemi problémy mávne rukou, jak se to v tomto filmu stane nesčetněkrát pravidlem. Film by se možná chtěl pustit do nelehké úvahy nad vztahy, začít řešit rozdíl mezi mužskou a ženskou nevěrou, zamýšlet se o lásce až za hrob, ale na to tady není místo, protože scénář je pojat především v komediálním duchu a podle toho řada situací vyzní jakoby vtipně, ačkoliv z toho klidně mohl být složitý psychologický film řešící podstatu lidského bytí, ale to by český divák asi neunesl, nebo by to nechtěl. A tak Vejdělek vytyčil přesné mantinely, za které se nepůjde a vtip dodá filmu lehkost a nadhled. Ne pokaždé to vychází. Když je soukromá restaurace manželů jednou prázdná, dělá v ní podivný kuchař jménem Louise a z ničeho nic je o pár políček filmu plná hostů, je na tomto příkladu jasně vidět, jak film nechce nic složitě řešit a raději se obejde bez dlouhého vysvětlování. Závěr filmu je opět vyřešen poměrně naivně, a aniž bych z něj cokoliv prozrazoval, nebylo mně jasné, kde Vejdělek vzal tak bezvadné vztahy mezi zetěm a tchánem, navíc schvalujícím nevěru, která by byla pro manželství jeho dcery velmi prospěšná. Nejlépe je nad filmem se úplně tak nezamýšlet, to asi Vejdělek chtěl, a jen tak proplouvat a bavit se nad několika velmi zdařilými scénami zahranými, i přes prázdnost zejména u ženských charakterů patrnou, osvědčenými herci. Vejdělek jde film od filmu režijně nahoru, scenáristicky to propracované až tak nemá, ale je fakt, že tenhle film se mně líbil víc, než jeho předešlé Ženy v pokušení. Přes nepříjemnou povrchnost s otázkou proč si nabouchnout sexy prsatou milenku, když mám doma sexy blond manželku, je film osvěžujícím pohledem na věčné téma nevěry v partnerských vztazích. 60%

plakát

Zloději a vyděrači (2001) 

Přijatelný průměr. Film o ženách, který je paradoxně určen spíše pro mužské publikum. Vydírání v ženském podání, které je součástí náhodného plánu jak přijít k prachům, ale vydírat zločince nebyl ten nejlepší nápad. Možná bylo zaděláno i na víc, ale je třeba se spokojit s tím, co nám Britové namíchali. Je to film, na který asi pravděpodobně zapomenete pár hodin po skončení a druhý den si nevybavíte jedinou scénu, ale dát tomu šanci není volbou vedle. Pravda, britskou produkci moc nevyhledávám. 60%

plakát

menZONE (2012) (pořad) 

Dva neokoukaní týpci mluví sprostě, přinášejí celkem zajímavé reportáže a jdou tak nějak proti proudu toho co je k vidění v televizi. Není to zábava pro každého a ani já se nestanu pravidelným divákem, ale občas se na to podívám. 60%

plakát

Babylon A.D. (2008) 

Příznivci drsných pohledů a svalů Vina Diesela budou poněkud zmateni jeho výskytem ve východní Evropě, navíc ani on tak docela nespláchl béčkoidní a zmatený dojem z filmu, který tak moc pomrkával po kultovním statusu. Děj nás zavádí do nepříliš vzdálené, ale o to víc neutěšené budoucnosti, kdy je východní Evropa zmítaná válkou, a v níž se ocitnul Američan, který byl ve své zemi prohlášen za teroristu. Cesta domů vede přes falešný pas a zásilku, která mu byla svěřena od ruského mafiána, a kterou bude muset ochránit a dopravit na místo určení včas a neporušenou. Je to dívka obdařená mimořádnou inteligencí, ale její hlavní tajemství bude teprve odhaleno. Snad mělo být toto odhalení spojeno s jakousi výslednou pointou, ale nebylo to tak překvapivě naservírováno, jak asi bylo zamýšleno. Hlavně filmem prostupuje po celou dobu zmatenost, které se nelze až do závěrečných titulek zbavit. Tkví to především v žánrové neujasněnosti, či lépe neukotvenosti, kdy film může při zběžném pohledu vyznít jako zhusta akční, ale není to tak. A pak také množství scén na sebe plynule nenavazuje jak by mělo. Jako divák jsem se místy ztrácel v jak motivaci vedlejších postav, tak i ve scénách, které byly do děje přilepeny zřejmě jen proto, aby film rozpohybovaly, protože jinou funkci neplnily. Když se v jedné scéně ocitneme ve staré ruské ponorce a následuje scéna na zasněžené pláni, aniž by bylo jakkoliv naznačeno, jak se hlavní hrdinové sem vlastně rázem dostali, není něco s filmem úplně v pořádku. A tohle není ojedinělá minela, která je k vidění a pozornější divák si smlsne na řadě přehmatů v některých scénách. Lahůdkou je scéna, ve které hlavní hrdina zastřelí muže na ulici, ale ten jako zázrakem neleží na místě skonu a vytratí se z něj. Otázkou je, proč se Vin Diesel tady ocitnul a nechci snižovat jeho herecké ani akční schopnosti, ale bez jeho účasti film nemá daleko k béčkovým opusům. Jen s tím rozdílem, že film nepůsobí až tak levně a pracuje s prostředky áčkových filmů. Gérard Depardieu jako ruský mafián Gorsky ve svých dvou kratičkých scénách dojem příliš nevylepšil a svým pojetím postavy a stylizací by zapadl do comicsu, ale těžko říct, proč právě taková až groteskní prezentace a je možné, že tak byl popsán v literární předloze, z které film vychází. Dobře zvládnuté akční scény zase film posouvají k zdatně odvedené podívané, která přes svoje četná zaváhání nabízí někdy až originálně futureskní styl, který ale ani trochu nedrží pohromadě a rozpadá se na více či méně zajímavé části. Mathieu Kassovitz jako režisér zkrátka selhal a neukočíroval to. S takovým připitomělým scénářem plným hovadských keců o Bohu, Panně Marii, otěhotnění vycucaném z prstu a podobně, to snad ani nešlo. Vždyť to ani nedávalo smysl. Nedivím se, že film v kinech jen tak prošuměl. Neměl v podstatě čím zaujmout ani oslnit a svůj účel na DVD splní mnohem lépe. Stane se filmem, s kterým se dá úspěšně zabít čas, ale rozjímat nad ním nelze. 60%

plakát

Nagano 1998 - hokejový turnaj století (1998) 

Prožít to v době, kdy se hromadně vstávalo k přímým přenosům byl úplně jiný zážitek, než to s odstupem doby vidět na DVD. Tomu se zkrátka tenhle ucelený dokument nevyrovnal. 60%