lucascus

BB je opravdu božská, a navíc v sytých barvách let padesátých. V šedesátkách už to byl sexsymbol, zde prozatím nevinně vypadající dívka, ovšem se silně vyvinutým smyslem pro dráždění mužského oka. Samotný příběh je naivní, ale BB nepotřebuje silné scénáře (ikdyž v několika filmech později ukázala, že hrát umí), ji stačí vlnit se v rytmu samby, vlnit se v bocích a úspěch je zaručen. Prostě paráda...

Slabota. Jediný herecký výkon, který za něco stál, bylo podání perfektní a dnes málo doceněné herečky Růženy Šlemrové, která přestože neměla moc co hrát, dokázala, že má talentu více, než zbylé osazenstvo dohromady. Vítová oslní pouze půvabem, herectvím nikoliv (mám na mysli tuto konkrétní roli, v jiných filmech ukázala, že pokud se sejde dobrý scénář s dobrým režisérem, tak zahrát umí). A samotný scénář? Škoda slov, protože ten je práve nějvětší slabinou celého filmu. Myslel jsem, že takové přeslazené blbinky se točily ve třicátých letech. Ale ono ne, točily se i za Němců...

Dánové jsou magoři! :-) Ale v dobrém slova smyslu. Takový mix žánrů jsem asi ještě neviděl, místy skoro ukápla slza, místy se člověk svíjel smíchem, místy měl divák prostor přemýšlet o smyslu svého života, na své si příjdou i po krvi lační diváci, jedna scéna je zase jakoby vystřižena z hororu. Nevím, jak někoho mohl napadnout námět, kde neonacista je nucen pobývat u faráře, a přes všechnu jeho životní filosofii se dokáže změnit, ikdyž usiloval o pravý opak - změnit faráře. Ovšem nápad je to neotřelý, občerstvující, vrhající nový pohled na věc. Po sérii skvělých norských, švédských a finských filmů můžu konečnět ocenit i kvalitu dánských snímků...

Není to špatný film, ale proč se mu dostalo takového legendárního pojetí a přeceňování, to opravdu nechápu. Ano, sem tam jsem se zasmál, potěšila mě už kariéru končící Schoberová, a také Dočolomanský v hlavní roli, ale jinak žádný unikát.

Film je velice věrný své literární předloze, řekl bych, že až moc. Někdy to film trochu svazovalo, ale výběr herců byl perfektní. Nejvíce filmu prospěla Marie Vášová alias Rozína, neznám ďábelštější ženu českého filmu.

Film, který mírně vyčuhuje z průměru filmů let třicátých. Poslední zakotvení Trudy Grosslichtové v českém filmu (či ve filmu vůbec) nedopadlo špatně, prakticky se z toho zrodil asi její nejlepší herecký výkon, ale jinak je to herečka celkem průměrná, sic půvabná. Nový se i pomocí takovýchto filmů poštupně dostával na vrchol filmového nebe, svůj klasický výkon předvedla Šlemrová (tedy poctivé herecké řemeslo), ale i ostatní herci. Potěšením pak byly komické výstupy Václava Trégla - vtipnějšího sluhu, abyste pohledali.

Film o tom, jak je lidstvo nepoučitelné... Dochází k hádkám a rozporům mezi pohany, křesťany a židy. Navzájem na sebe házejí špínu a zapomínají na pravou podstatu toho, proč je pro ně jejich náboženství důležité. Filozofka Hypatia dochází k významným objevům, k vrcholu tehdejší vzdělanosti, zatímco ostatním zatemnila mozek fanatická víra ani ne tak ve své bohy či Boha, ale v jejich vlastní schopnosti a rovněž i touha po moci. Jsem šťastný, že se tento film natočil, skýtá opravdu velkou hodnotu mezi tím vším odpadem, co se v poslední době natáčí.

4/6

Nejlepší scéna je, jak po sobě pálí Chramostová s Hegerlíkovou.... Tak jsem se už dlouho nenasmál. :) Jinak dvě hvězdičky za tradičně skvělou Medřickou a taky za nádhernou slovenskou scenérii.

Vejražka jako satanáš opravdu nemá chybu, a Zoubková jako půvabná panička rovněž.