Reklama

Reklama

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (764)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Zabijte je všechny ve jménu Boha! Jeden z těch filmů, po jehož zhlédnutí je člověku blbě. Myslím, že ani není důležitá přesná historická věrohodnost, jako fakt, že nová víra plodí násilí. Na jedné straně miluj bližního svého, na straně druhé víra nebo smrt. Stejné barbarské řádění, jaké uplatňovali křesťané ( ničení, pálení, likvidace), zopakovali o několik století později komunisté. Vypalování pohanských svatyní a svrhávání bohů bylo nahrazeno ničením křesťanských kostelů a pronásledováním nejen církve, ale i křesťanů. Náboženství za náboženství a nemají si co vyčítat. Pohrdání vědou a vzděláním je rovněž společné, jelikož poznání člověka osvobozuje, a to se nehodí. Pro mne silný příběh ve skvělých kulisách s oku lahodící kamerou a sluchu zase hudbou. Ani nevadilo, že nabízející se krvavý masakr nahradilo filosofování a otázky víry. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

…a protože se všichni nepomlátili, tlučou se dodnes. Jen s tím rozdílem, že kameny a klacky už dávno nefrčí a vystřídaly je mnohem „vyspělejší“ zbraně. Ach jo. Smekám před Amenábarem scénáristou i Amenábarem režisérem, neboť se mu podařilo dát dohromady film, jemuž nemám co vytknout. O aktuálnosti jeho myšlenky není třeba dlouho přemýšlet, stejně tak jsou zbytečné i úvahy, jestli Rachel Weisz lépe vypadá nebo hraje (je to pochopitelně remíza), Marianelliho soundtrack jsem si zamiloval už dávno… Naprosto mě však ohromilo, jak Agora vypadá. Dechberoucí letecké záběry žijící Alexandrie prokládá režisér úžasnými vesmírnými pohledy na Zemi a snad nám tím chce naznačit, že ten zmatek, který se dole děje, opravdu někdo sleduje… No… Pokud by tomu tak bylo, zajímalo by mě, jestli se ten někdo pobaveně šklebí, nebo jestli kroutí hlavou a zoufale si mne vrásčité čelo. ()

Reklama

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Ačkoli Agora byl můj nejočekávanější film roku, nechtělo se mi do psaní jakéhokoli komentáře. Nicméně při čtení reakcí nejen zde, ale i na IMDB, jsem se přiměl k zvěčnění skromné úvahy, spojující myšlení postav filmu s myšlením četného davu recenzentů… Amenábar ve svém netypickém snímku vypráví tragický příběh největší antické (a jediné známé) matematičky a novoplatonské filosofky Hypatie. Tento příběh je též příběhem předělu jedné kulturní epochy v jinou, příběhem dějinné proměny - přechodu od antického starověku ke křesťanskému středověku. Posud je to vcelku nekonfliktní a střízlivé (přestože značně zjednodušené) konstatování - tedy že film pojednává o určitých faktických událostech (navíc ve filmu málo zpracovaných). Problém nastává při hlubším ponoření se do děje a analýze vlastního příběhu. Amenábar poměrně dobře rozvíjí popis střetu pohanů s křesťany a křesťanů s židy - nikdo z nich není jednoznačně pozitivně nebo negativně vykreslen, vraždí všechny skupiny, dobré úmysly lze nalézt na všech stranách. Využití ideologie pro mocenské účely je pojednáno s hlubokou znalostí současných událostí, i událostí dávno minulých, a to ve smyslu, že historie má (bohužel) své určité paralely. Nad tímto ční impozantní postava a myšlenky ženy, která má tendenci sváry urovnávat, vědouc, že dosud poznaná pravda není jednoznačná, že se o ní musí pochybovat a že jsme všichni na stejné lodi plující ke stejnému cíli. A zde je nutno konečně zmínit, že vedle obecných faktů (dějinný zvrat) nastupuje do popředí interpretace jednotlivostí (ten a ten páchal zlo, to a to by se mělo dělat tak a tak). Interpretace sama o sobě špatná není (naopak), špatná však je agresivní až militantní snaha svou interpretaci prosazovat za každou cenu. V případě postav filmu to bylo pro mocenské účely a z téhož důvodu je tomu i v dnešním životě - např. v politice, obchodě apod. Ovšem dnes se k tomu přidávají i snahy o jakousi osobní prestiž, která je umožněna až nezdravou mírou blahobytu obecného obyvatelstva… Všimněme si, kolik „znalců“ dějin středověku kritizuje nepřesnosti či dokonce lži ve scénáři a vyjmenovávajíce jména starých učenců argumentují ve prospěch vlastní sebeprezentace a demonstrují tím jednu z chorob současné společnosti, společnosti diskusních fór – „já to vím lépe, jsem lepší, mám vyšší hodnotu“. Přitom dnes stále není o Hypatii mnoho známo, ponejvíce legendy, a podobně i o podrobnostech tehdejších událostí. Amenábar v rozhovorech jmenuje řadu historiků, kteří korigovali scénář, aby odpovídal současné interpretaci (!) tehdejších dějin, ale aby současně umožňoval vyplnit bílá místa v našem poznání a užitím metafor poukázal na nadčasové souvislosti. Jsem v rozpacích z přemoudřelých všehoznalých recenzentů a komentátorů. Jednou z myšlenek filmu je hledání pravdy a na příkladu křesťanů a pohanů je ukázáno, že jejich směr hledání je špatný. Naopak v postavě Hypatie je vyzdvižena alternativní cesta, která člověka naplňuje i přesto, že ani věda není neomylná. Vždyť Hypatie zpochybnila Ptolemaiovu teorii a nabídla jinou (pro mě osobně krásná fabulace :-) ). Jde o způsob hledání oné pravdy. Např. než jsme se dopracovali k dnešnímu pojetí pohybu, museli jsme urazit dlouhou cestu od Aristotela přes teorii impetu, Newtonovu teorii až k Einsteinovi… Cesta je dlouhá, cíl v nedohlednu! Amenábar natočil skvělý film, který by se mohl stát prototypem (evropského?) historického velkofilmu současnosti. Neklade důraz na obrazovou a efektní preciznost v Hollywoodském stylu, ale inteligentním scénářem (dle mého neprávem kritizovaným jako slabý) a výbornými hereckými výkony nutí člověka k aktivnímu diváctví (na rozdíl od nepodarků typu Fridrich Barbarossa či Bathory). Je pravda, že k dokonalosti mnohé chybí. Amenábar rezignoval na větší osobitost, ale vyhnul se většině klišé, kterými historické filmy oplývají. Ale jak už jsem naznačil výše – je to jen moje interpretace výsledku jednoho filmového díla. Každá interpretace vychází z určité zkušenosti – a co divák, to jiná zkušenost. () (méně) (více)

nunka 

všechny recenze uživatele

Agora je film rozsiahly a nevšedný, plný protikladov. Alejandro Amenábar spracoval jednoducho a vkusne filozofickú tému fanatizmu - a je úplne jedno či si viac budete vo filme všímať fanatizmus náboženský alebo fanatizmus k vede a racionálnym argumentom. V popredí bojuje filozofia versus náboženstvo, krásna mysliteľka Hypatia a sfanatizované masy kresťanov, v pozadí mrazivá idea, že história sa skutočne opakuje, keď si pomyslím na náboženský extrémizmus a fanatizmus menšín v súčasnom arabskom svete. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Agora je na první pohled velkolepý výpravný historický film, který ale pod bombastickou skořápkou skrývá neuvěřitelně silný a hlavně naprosto nemainstreamový a neakční příběh. Přestože je zřejmě spousta věcí odehrávajících se na plátně historicky nepřesná a asi dost zjednodušená, velmi mě příběh a jeho myšlenky oslovily. Základní idee nelžou a ukazují v trochu jiném světle to, co se stalo v začátcích našeho letopočtu. Příchod křesťanství byl pro lidstvo dost velká rána, fanatici určující kdo je pohan, brutálně vraždící každého, kdo nesouhlasí s jejich názory, stavějící ženy na dno společnosti... A co je ještě horší - popírající vědění. Kdo ví, co všechno starověcí egypťané a řekové znali a věděli, kam se tyto znalosti na staletí poděly a pak se po tisíci let muselo vymýšlet úplně od nuly (a s pořádnou dávkou odvahy - vždyť nejeden vědec za zjištění pravdy zaplatil ve středověku církvi životem - a to přitom sami tito vědci byli věřícími křesťany!). Místy se mi až zdálo, že film trochu metaforicky přirovnává křesťanství ke dnešnímu islámu a musím říct, že s tímto názorem značně souhlasím - jakmile se cokoliv dostane do rukou fanatického davu, který si začne vykládat všechno po svém, je zle. Alejandro Amenábar tohle téma dokázal zpracovat značně poutavě a já v jeho vyprávění vidím jako stěžejní právě tyto filozofické otázky dané divákovi k zamyšlení spíš než jinak zajímavé vyprávění o poměrně neznámé etapě starověké historie. Navíc je potěšením dívat se na záběry Alexandrie téměř z vesmíru, na slavný maják, na krásně snímanou pracovnu Hypatie, poslouchat skvělou hudbu a jednoduše se kochat velkolepou výpravou. Po dlouhé době jde u mě o historický film, který se mi opravdu líbí a který mě navíc nutí k zamyšlení. A být Amenábarem, tak se asi pomalu začnu bát o svůj krk, až si jeho díla všimnou křesťané. ____ Dodatek pro kohokoliv, kdo mě pro můj názor a pro to, co jsem napsala, chce urážet - cituji z literatury faktu a dějepisu: "První transplantaci provedli Cosmas a Damian, kteří nahradili vředem postižený bérec bělocha tmavou končetinou zemřelého Maura. V roce 303 byli oba sťati, protože už šli svým neortodoxním přístupem tehdejším autoritám na nervy:" ... "Na příkaz církve (pozn. katolické, někdy ve čtvrtém století) bylo lidské tělo prohlášeno za posvátné a bylo zakázáno je pitvat. Muslimové tento zákaz dodržují dodnes. A tak poznání anatomického uspořádání lidského těla zůstalo nadlouho ukryto lidskému zraku." To jen tak objektivně k tomu, kdo stál za tím, že se lékařská věda nemohla nějakých 13 století pořádně vyvíjet... ()

Galerie (198)

Zajímavosti (20)

  • Biskup Sysenius je ve filmu zobrazen jako záporná postava - odsuzuje Hypatiinu práci a odmítá jí jakkoliv pomoct. Ve skutečnosti si Sysenius Hypatie jako vědkyně velice vážil a obhajoval ji a jejich vzájemná korespondence je jediným dochovaným soudobým svědectvím o jejím životě (ostatní svědectví jsou až z pozdějších dob). (gjjm)
  • Agora je pôvodne názov pre "námestie" v Aténach. Neskôr bolo slovo prebraté a používané ako označenie hocijakého námestia v meste (vrátane Alexandrie). (samuelsson)
  • Boli dni, keď sa kvôli zvoneniu kostolných zvonov z okolitých kostolov muselo na pár sekúnd prerušovať nakrúcanie. (misterz)

Související novinky

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)

Reklama

Reklama