Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (759)

plakát

Watashi no akai harawata (hana) (1999) 

Kurs pro masochistické sebeukájení v několika velice názorných lekcích. Takže nám dvě nepříliš pěkné herečky postupně předvedou, které další otvory, kromě ústního, lze vyčistit zubním kartáčkem, jak nelehké je ukousnout si vlastní prst, jaké následky může mít přidušení se ručníkem, co všechno lze napíchnout na vidličku, co všechno lze uříznout, rozříznout, naříznout kuchyňským nožíkem, a jak chutnají vlastní střeva. Sice herečkám mezi střihy zázračně mizí způsobená zranění, jizvy se zacelují a ztracené končetiny znovu narůstají, takže lze všechny ty extrémy brát s nadhledem, ale i tak mi bylo z tohoto skvostu pěkně blbě.

plakát

Sabotér (1942) 

Taková americká, thrillerová, naivní pohádka o Hloupém Honzovi, který se vydal porazit mnohohlavého draka, aby spasil život svůj a život jedné krásné pyšné princezny, a aby na své dlouhé trnité cestě potkal několik nových nečekaných, skoro kouzelných přátel.

plakát

Mechanik (2004) 

Christian Bale je skoro stejný magor jako hrdina, kterého ztvárňuje, a kdyby místo Idiota četl jiné slavné dílo od F. M. Dostojevského dám plný počet hvězdiček. A nevím jestli bylo záměrem režiséra Andersona vyvolat v divákovi depresi, ale u mě se mu to povedlo.

plakát

Skřítek (1993) 

No jo, je to tak, ani nazelenalí malí skřeti nemají radost z toho, když jim nějaký jiný chlap šáhne na peníz, to se pak z veselého malého poety stane nechutný, zákeřný a vraždící bastard se slabostí pro lidské maso. Oproti jiným filmovým horrorovým zabijákům nemá Leprechaun dostatečnou fyzičku, takže dostává pěkně přes hubu, avšak tenhle svůj handicap vynahrazuje nezranitelností, zákeřností, kapkou magie a vždy výbornou náladou.

plakát

The Making of 'Psycho' (1997) 

Tento velice zajímavý a obsáhlý dokument o natáčení legendárního Psycha, je všechno možné, jen ne krátkometrážní, stopáž je něco přes hodinu a půl. Dokument rozebírá film skoro scénu po scéně, samozřejmě nechybí vzpomínky herců a štábu. Divák se například dozví, jak se vyrovnat s nahotou ve filmu, jakou výhodu má natáčení krvavých scén na černobílý materiál a o tom jak Hitch mystifikoval diváky v traileru a obsazením role matky Normana Batese.

plakát

Cesta k moci (2006) (TV film) 

Aktuálnosti a výpovědní hodnotě tohoto dokumentu prorokuji jepičí život. Nestojí ani za reprízu v nejbližší budoucnosti.

plakát

Mistr neznámého boje (1993) 

Film kvete všemi možnými klišé filmů o napravených nenapravitelných středoškolácích novým učitelem a filmů o bojových sportech. Pro neználka jako jsem já, je capoeira zajímavá tak na jedno podívání, protože mi připadá trošku moc stereotypní a bez nápadů. Možná to tak nebude a bude to spíše chyba choreografa bojových scén. Jinak scénář je naprostá pitomost (absolutně jsem nepochopil motivaci hlavního záporáka), o nehereckých výkonech se nemá cenu vůbec bavit a nejhorší na tom je, že studentíci koukají na nového učitele capoeiry jak na zjevení z jiné planety, ale přitom je, jen tak náhodou, celá čtvrť prolezlá capoeiristy více než kanály pod VŠB v Ostravě potkany.

plakát

Warriors (1979) 

Na rok 1979 a na to, že film vznikl v USA slušná "choreografie" bitek (samozřejmě v Číně už v téhle době byli někde jinde). Akce je skoro nepřetržitá, což se Paldinimu líbilo, gangsteři skoro ve všech partičkách (až na pomalované pálkaře a "lesbické" drsňačky) vypadají jako návštěvníci baru u Modré ústřice, což se Paldinimu až tolik nelíbilo, ale působilo to docela bizarně. Blbost děje je omluvitelná komiksovou stylizací. Takže mi vychází vrcholně zábavná podívaná plná prďáckých postav, kde se pořád něco děje a divák se nemá šanci nudit. V tomto případě bych se možná nezlobil ani za patřičně udělaný remake, i když víme, jak to dopadlo s Přepadením 13. okrsku .

plakát

Slimák (2006) 

Jako horror slaboučké, jako komedie ještě slabší (popravdě jsem se zasmál jen asi u dvou hlášek připosraného starosty), ale pokud tento snímek budu brát jako poctu béčkovým spektáklům 80. let, které byly plné zombíků, červů, sprchových scén, krvavých efektů, mrzkých hereckých výkonů, scénáristické nemohoucnosti skryté za hláškovost, tak mohu s přimhouřením jednoho oka nějaký ten bodík přidat. A co, nakonec je tu přece Michael Rooker, který sice trochu pozapomněl na svou prďáckou formu z dob Henryho, ale na roli slizoidního milovníka má tak akorát slizký ksicht.

plakát

Krvavý trůn (1957) 

Byl jsem hodně zklamaný. Rozhodně pro mě nejslabší Kurosawa, kterého jsem zatím viděl. Úroveň filmu trochu v mých očích pozvedají atmosférické scény s démoném v Pavučinovém lese a divoce démonická vizáž Toshira Mifuneho.