BMJackal

Možná to bude tím, že jsem na těchhle legendách vyrůstal, ale u závěrečných titulků jsem vážně nedokázal pochopit, jak moji dětskou modlu dokázal někdo takhle zmrvit. Jasně, nejde tu o duchaplný příběh a historickou akurátnost, ale ty hlubokomyslné hlášky si hrajou na něco, na co film tohohle formátu prostě nemá. Milionkrát opakovaný záběr Artuše na koni sekajícího prvního obránce v lajně, prakticky nesmrtelní rytíři, po boji musí z každé správné mrtvoly trčet MINIMÁLNĚ jeden meč... A všechno to korunuje Merlin, který kromě třech vět celý film jenom čumí na bitvy s otevřenou držkou. Tak takhle ne, dámy a pánové. Hvězdičku za hudbu a malé bezvýznamné plus za Keiru (i když samotné vyobrazení Guinevery mi šlo snad z celého filmu proti srsti nejvíc).

Mám takový pocit, že na tenhle film každý jde s tím, že to "Bude trojka, takže to musí nutně stát za starou belu, ať se děje cokoliv". Přátelé, a čekali jste snad od Michaela něco jiného? Šel jsem na film o Transformerech, dostal jsem pořádnou porci akce (scéna s domem a vnímání gravitace je grandiózní), herečky s liščím jménem jsem se nedočkal (ale něco Bay zkrátka změnit musel), ale Rosie jí zdatně konkuruje, ubylo puberťáckých hlášek a místo toho byly dosazeny rádoby technologické vtípky. A víte co? Mě to bavilo. A to si od filmu slibuju. Jen tu scénu v ruském baru si mohli odpustit, ale kdo by to Alanu "Washovi" Tudykovi nesežral?

Tyhle kinematografické hody jsem poměrně dlouho odkládal a čekal na správnou náladu. Vyplatilo se to. Je pravda, že se začala uplatňovat moje narůstající paranoia ohledně pointy filmu (v podstatě od doby shlédnutí Šestého smyslu). Mělo mi ale dojít, že nejmenovaným režisérům, co jsou náhodou taky bráškové, pointu už nikdo neukradne a já mohl plnými doušky vychutnávat zážitek bez zbytečného strachu, že mě Nolan nějak podfoukne. Líbí se mi pohled Ariadne (mimochodem jedno z nejlépe vybraných jmen filmové postavy, ale to bude možná zčásti i mou úchylkou na řeckou mytologii) jakožto outsidera a její motivace se do projektu zapojit. Počátek rozhodně využil potenciál nápadu naplno. Když mi konečně docvaklo, proč to vlastně montují nálože do výtahu, zamrazilo mě na páteři. Taky mě potěšila vedlejší postava Michaela Cainea, Alfred z obou Batmanů byl právě to, co mě na nich zaujalo nejvíc. All in all, jsem rád, že jsem to psychicky ustál. Rozhodně jedno z nejpříjemnějších překvapení mojí filmové pětiletky.

Možná byla chyba v tom, že jsem nečetl knížku, ale tohle byl po dlouhé době film, který jsem, přiznám se, vypnul ještě před koncem. Takovou zívačku jsem nezažil už hodně dlouho. Kdo knížku četl, nejspíš film může brát jako takovou drahou vizualizaci dosavadních představ. U mě bohužel..

Kamenujte si mě, jak chcete, ale mě to zkrátka bavilo. Možná část infantilní duše, možná momentální rozpoložení, ale v průběhu filmu jsem se ani jednou nenudil. Přesně jak říká Gilmour93: Podívejte se na film dětskýma očima. Svoje děti taky na Mlčení jehňátek táhnout nebudete.

Marně čekám, kdy se konečně někdo rozhoupe a natočí kvalitní herní adaptaci (ne že by u příběhů z her bylo moc o co stát, a taky je pravda, že natočit příběh Mafie, byl by z toho Kmotr druhý, a to prostě nejde). Kdo hrál obě hry s Maxem v hlavní roli, asi si ho představuje trochu jinak - minimálně jeho temnem prorostlé hlášky a hořkou pachuť toho, co ho potkalo. Nezlobte se, ale Mark na tohle prostě nemá. Jedna hvězda za scénu na molu, druhá za hudbu..

Marně hledám nějaký racionální důvod, proč se mnou tenhle film nehnul jako s ostatními nadšenými diváky. Ano, mistrně natočený velkofilm, ano, Michael Clarke Duncan jako dvoumetrový anděl, jen tam prostě něco chybělo. Něco, co by mi s emocemi zahýbalo trochu uvěřitelnějším příběhem. Tom Hanks pro mě vždycky bude Forrest Gump..

KONEČNĚ někdo v překladatelském oddělení spolkl pýchu a pochopil, že některé názvy zkrátka přeložit nelze. Jednak to, dále pak přítomnost Toma Cruise a hudby Johna Williamse způsobily, že jsem od filmu čekal hodně. A očekávání se naplnila. Audiovizuální stránka bere dech (to snad Spielberg jinak ani neumí), děj se odvíjí v přesně naměřených dávkách a poodkrývá pointu, která Vás na konci minimálně donutí k zamyšlení. Humor mi k servírovanému napětí příliš neseděl, ale scéna "I'm sorry for whatever I'm gonna do. I swear I didn't do that stuff I did." mě dostala do kolen.

Mé první setkání s panem hercem, kterým Henry Fonda bezesporu je. Založit děj na dvanácti debatujících mužích v jedné místností jistě vyžadovalo odvahu, děj mě však přibil k obrazovce jako málokterý akční thriller. Morální obžalobu tehdejšího amerického soudního systému, která z filmu plyne, nemůžu objektivně zhodnotit, neboť jsem ho nezažil. To, co předvádí jejich justice nyní, by vydalo na další film, ale to už je trochu jiná kapitola.

Typický béčkový horor se mi dostal do rukou prakticky náhodou. Už z označení "béčkový" je zřejmé, že vytýkat filmu kýčovitost, přepálenou atmosféru a šablonovitý děj je jako nosit sovy do Atén. Nijak výrazně mě neoslovil. Jedna hvězdička za Lindu Rybovou, druhá za její nápaditou vraždu s tobogánem, díky které jsem pár let tuhle atrakci na koupalištích vynechával.