Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (225)

plakát

Hellboy 2: Zlatá armáda (2008) 

Estetický zážitek u mě převážil...nebýt jeho bude to slabota:-( Snad bude del Toro u Hobita více dbát na příběh. Žrala jsem souboje Luka Gosse!!!

plakát

Drsný časy (2005) 

klasika tohohle tématu a tvůrce...bale neuvěřitelnej, jako vždy.

plakát

Godzilla (1954) 

Monster film s překvapivě hlubokým myšlenkovým základem...60%

plakát

Na dotek (2004) 

Jedna která neví, co chce. druhá která to ví naprosto přesně. jeden který je slaboch a hlupák. druhý který je macho a magor. námět nuda, dialogy nic moc (a nemyslím si, že je to původem v divadelní hře) - ale mike nichols zachraňuje, co se dá. Herci jsou dobří...roberts by mohla být víc depresivní, lawovi nedokázal chaotickou postavu jednoznačně pochopit a usměrnit. Portman je sladká, ale Owen ten "f***ing bastard" vládne všem.

plakát

Než si pro nás přijde (2007) 

Teze "před smrtí si co nejvíc užít" se zjevně těžko zpracovávala do hodinu a půl dlouhého filmu, resp. scénáře. Ono se skoro nic neděje a je jen na divákovi, zda se spokojí se standartně skvělým herectvím mistrů Freemana a Nicholsona. Já jsem se asi bohužel nespokojila a třeba z Freemana na mě koukala energie naprosto odporující charakteru postavy (za což ho neviním, přeju mu to). Přehlídka světových památek připomínala chvílemi spíš Oceanovu dvanáctku...ale co si budu nalhávat, taky bych ráda zemřela smířená a spokojená. Lidsky dojemné, dobře zahrané, ale udělat "jen dobrý" film s takovým hereckým materiálem je možná trochu škoda.

plakát

Euforie (2006) 

Naprostý souhlas se všemi komentáři, které vychvalují lyrickou obraznost snímku. Nicméně při šíři ruské duše režisér zapomněl, že film není jen sledem obrazů, ale více či méně kompaktním celkem. Některé obrazy jsou až úchvatné (záběr na dva domy a mezi nimi utíkající ženy...), ale pokud si zachováte odstup (což při typicky rusky vyhrocené emocionalitě není pro evropského diváka problém), samoúčelnost na Vás z plátna jen srší! Ivan Bunin by o příběhu Euforie napsal strhující povídku, ale měla by tak dva a půl stránky.

plakát

Temný úsvit (2006) 

V první řadě je jasné, proč by Bale šel u podobného tématu i do slabšího scénáře - jeho otec byl pilot. Sice civilní, ale létání jako jediná láska jinak dosti jednoduchého hlavního hrdiny mu za to určitě stála. I za to jeho pověstné hubnutí... I za opětovnou změnu mluvy (srovnejte třeba i jen s Dokonalým trikem!). A je naprostá pravda, že Bale je 90% všeho, co je na tom filmu dobré. Společně se střední částí (mezi útěkem a záchranou občas vykoukne i zajímavější poetičnost). Je fajn, že Herzog neudělal z džungle past plnou smrtonosných tvorů, to je sympatické. Hudba Klause Badelta je na můj vkus v tomto druhu filmu až příliš slyšet. A přeslazený konec? Sice ano, ale když přežil něco podobného...musíte to tomu Dieterovi přát:-)

plakát

3:10 Vlak do Yumy (2007) 

Obávám se, že tady někdo zapomněl, že film potřebuje slušný scénář, aby byl opravdu dobrý...z počátku to jde, ale v druhé polovině se to rozpadne do nepochopitlené scénáristické břečky:-(jakž takž, když se hodně budete soustředit, pochytíte nějaké vzájemné ovlivnění hlavních postav...ale ten závěr?! A hlavně hlavní postava Bena Wadea, nad níž se dámské recenzentky tak rozplývají, je nepodložená a nepochopitelná (nikoli však tajemná!)...a občas je to prostě jen Russel Crowe v klobouku:-( Čímž vůbec nesnižuji jeho herectví, ale kde nic není... Bale se ve svém typickém ponoření do postavy drží, co mu síly stačí. Pěkný výprava, pěkná hudba a Christian Bale k tomu...průměr a trochu i zklamání:-(

plakát

Darjeeling s ručením omezeným (2007) 

Wes Anderson se pozná na 100 honů a ani tady se nezapře. Není to tak skvělé jako Život pod vodou, ale je to milé, vtipné, krásné a šílené. A je obdivuhodné, jak dobře může fungovat tak nesourodá trojice herců. 60%

plakát

Metallica: Some kind of monster (2004) 

jako dokument nejspíše velice slušné...ale nějak nejsem schopna překonat odpor, který ve mně někteří členové kapely vzbudili (a to jsem jejich muziku mívala kdysi opravdu ráda!). Navíc si myslím, že Lars Ulrych si s tvůrci dělal trochu co chtěl a hodně hrál (ještě větší egoista, než jsme čekali). Dost mi chybělo i zvýraznění časové rozmezí mezi skoky (kdo má ty dny odečítat?) - jsou v sobě a najednou vesele nahrávají a chválí se navzájem? kde se stal ten zlom a proč ve filmu není? není to špatné, ale mohlo to být lepší. ale i horší.