jerrik7

jerrik7

Jaroslav Křepelka

okres Tábor


2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 16.10.2020  10:51

    V dokumentu je silně cítit francouzské levičáctví, ale taková byla realita.

    • 20.10.2019  15:20
    Zločin v Polné (TV film) (2016)
    ****

    Zdá se mi, že tenhle film nebyl natočen o Hilsnerovi a Masarykovi, nýbrž o lidské společnosti a jejím beznadějném systému soudnictví, justice a spravedlnosti. 11. minuta 20.s. druhého dílu: Nietzsche to kdysi napsal jako otázku: "Spokojená svině, nebo umírající bojovník? Což není jiné volby?" 50. minuta 2. dílu: "Napsal jsem takový článek. Je to srovnání dvou mužů dneška. Vás a doktora Baxy. V čem jste si podobní a v čem se naopak lišíte. Vy jste do toho šel z vyššího principu mravního, pro Baxu je to investice do politické budoucnosti. Jeho budou milovat davy, vás proklejou. On vsadil na lidskou hloupost, vy na spravedlnost a to byla zásadní chyba, protože jak vidí i slepý, žádná spravedlnost není a blbost vždycky zvítězí."

    • 7.4.2019  21:40

    Film mne znechutil, urazil ... Po všech stránkách poplatné dnešní smutné době.

    • 25.3.2019  22:33
    Zloději kol (1948)
    ***

    Film se stal jedním z milníků italského neorealismu a obrovským triumfem i v mezinárodním měřítku, což dokládá řada prestižních cen. Film byl nominován i na Oscara. V závěru je film písmem i slovem vychvalován a jsou zmíněny veliké úspěchy na nesčetných filmových festivalech Evropy. Je to skutečně velmi zajímavý obraz poválečné Itálie, sociální drama. Za vidění rozhodně stojí. Jenomže je na něm vidět jak veliký skok od té doby udělaly technologie a tedy i film. Na dnešní dobu je film příliš přímočarý, jednoduchý, neumělý a některé dějové detaily moc naivní.

    • 22.3.2019  21:16

    Kdosi zde píše: "Výborná konverzační" komedie. To je sice možné, ale k čemu mi ta výborná konverzace je, když italsky neumím? Číst konverzační komedii v titulcích překladu zní dost jako protimluv a to musí být člověk navíc schopen ty ukecaný Italy stíhat přečíst. Takže celkem o ničem. Kdybych byl Ital, jistě bych to viděl jinak.

    • 17.2.2019  22:12
    Amerika v barvě (TV seriál) (2017)
    ****

    Obrázky nádherné (4 až pět hvězdiček), komentáře občas otřesné, zkreslující, lživé (odpad). Například Henry Ford je ve filmu právem označován jako průmyslový gigant a jeden z nejdůležitějších tvůrců amerického průmyslového zázraku. O jeho fanatickém obdivu k Hitlerovi a německému nacismu, o masívní podpoře německého válečného průmyslu ani slovo! Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám 50 000 dolarů (v té době astronomická suma) a veškerý výtěžek z prodeje automobilů značky Ford v Německu věnoval NSDAP.

    • 26.1.2019  16:52

    Nechce se věřit, že něco takového mohl zplodit známý český režizér spolu s lepšími českými herci. Trapné!

    • 25.12.2018  22:10

    Kdybych kdysi nečetl román, dal bych určitě nejvyšší hodnocení. Jenomže ani do sebelepšího filmu, jako je tento, se nedá napěchovat 1000 stránkový román. Tolik stránek má moje kniha vydaná v roce 1947.

    • 15.7.2018  22:01

    Příliš ponuré. Ani děj se mi nezdá příliš pravděpodobný. K čemu je dobré vymýšlet si ponuré a málo pravděpodobné příběhy? Zdá se snad autorce a obdivovatelům toto příběhu, že na světě je málo důvodů k depresím? Nedlouho později jsem viděl stejný příběh natočený v roce 1939. Líbil se mi o poznání víc. Jakoby vše už bylo natočeno a dnešní tvůrci už neví čím zaujmout, čím šokovat a proto dělají psí kusy, aby se za každou cenu divákům nějak zavděčili.

    • 17.12.2017  20:23

    Příšerný děj, ale nádherné hlášky.

    • 23.8.2017  10:27

    Michael Moore je demagog, o tom není pochyb. Ale proč si kvůli kráse trochu nezapřehánět, když jde o dobrou věc? Efektní je zejména začátek filmu s obrázky amerických generálů a následující rozhovor s italským párem o délce placené dovolené v Itálii. Cestou do Slovinska sice Moore divákovi vysvětluje, že mnoho slovinské pošty dojde na Slovensko ačkoli Slovinsko není Slovensko. Po návštěvě slovinského prezidenta se ale škaredě a trapně seknul, když novinářům sděluje „I just met with the president of Slovakia“. Je to přímo potupa slovinské hlavy státu. V češtině by to mohlo být pouhé přeřeknutí, ale v angličtině je to očividná neznalost zeměpisu, protože anglická slova Slovakia a Slovenia se značně liší. Prostě je to Amík.

    • 16.6.2017  20:52
    Já, Kuba (1964)
    ***

    Dojemné! Otázkou je, kdy bylo na Kubě hůř. Za Batisty, za Fidéla, nebo v době, která přijde?

    • 20.3.2017  13:44

    Pokud chci být věrný mojí deklarované stupnici hodnocení filmů v mém profilu, musím dát 3*. Raději bych ale dal jednu nebo dvě *. Takhle nějak si představuji televizní seriál TV Nova nebo snad i ČT, ačkoli jsem nikdy žádný neviděl. Trapné a urážející mi v tom filmu přijde mnohé, mimo jiné třeba přítomnost těch dvou leseb. Naprosto nic proti čtyřprocentní menšině nemám a kdyby se tolik nepředváděli v Prague Pride a podobných Pride (proboha na co jsou vlastně hrdi?), mohl bych s nimi i sympatizovat. Ale proč je cpou do toho filmu? Prostě proto, že je to módní a v rámci té módnosti se nám snaží vnutit pocit, že je to norma. Není! Normální je ženská a chlap a jejich rodina.

    • 3.3.2017  09:25
    Válečná generace (TV seriál) (2013)
    *****

    Z hlediska líbivosti 5* z hlediska politicko - ideologicko - morálního 1*. Jen výjimečně existuje jedna obecná pravda. Němečtí otcové a německé matky si skutečně prožili to, o čem film vypráví. Jejich potomci je jistě právem mohou politovat a z německého pohledu je film velmi pravdivý včetně toho, že velká většina Němců zbožňovala Hitlera a nacionální socialismus z pouhé hlouposti. Proti té německé pravdě ale stojí pravda půl miliardy ostatních Evropanů, která právem konstatuje, že Hitler a jeho strana byli zvoleni drtivou většinou německého národa ve svobodných volbách. Skutečnost, že tato drtivá většina šla potom do války za Vaterland s nezměrným nadšením z pouhé hlouposti není naprosto polehčující okolností pro stamilióny zmasakrovaných a umučených obyvatel Evropy. K čemu těm desítkám miliónů mrtvých a umučených je skutečnost, že ta zvěrstva snad velká většina Němců dělala z pouhé hlouposti? K čemu je to zdecimovaným národům, k čemu je to Evropě z velké části srovnané se zemí? Ještě víc děsivé je to, že německá mentalita opět, už potřetí, vede Evropu do děsivé katastrofy. Přesně stejným sledem událostí (způsobem) jako tehdy. Tehdy šli Němci jako jeden dav, jako jedno stádo ovcí na porážku ve jménu Vaterlandu a Lebensraumu pro Herrenvolk (životní prostor pro německou panskou rasu) a vehnali tím sebe i celou Evropu do strašlivého masakru. Dnes jdou podobným způsobem za jinou chimérou, chimérou odčinění tehdejší viny, chimérou lidských práv, chimérou multikulturalismu a politické korektnosti. Že ani dnes nejdou za Angelou všichni, stejně jako před druhou světovou válkou nešli všichni za Adolfem, nám může být nulovou útěchou. Rozvrácenou Evropu se po obou válkách podařilo s nezměrným úsilím stamiliónů přeživších opět vybudovat a dokonce dál rozvíjet. Evropu muslimskou už ale nepůjde „znovu budovat“. Kdo ji bude budovat, když drtivá většina „Evropanů“ budou muslimové arabského původu doplnění černochy z Nigérie, Etiopie, Somálska, Súdánu ... a jejich potomci ?

    • 13.12.2016  15:35

    Film je hodně rozvláčný a nudný a nemá příběh. Kvůli zábavě a příběhu jsem ale na něj nekoukal a oceňuji právě tu realitu partyzánské války s tragickým koncem pro její aktéry. Můj názor na osobu Che Guevary, kubánskou revoluci a kubánskou realitu dneška jsem podrobně vyjádřil v hodnocení filmu "Motocyklové deníky"

    • 11.12.2016  16:09

    Tenhle film, stejně jako mnohé jiné, nelze hodnotit. Odmyslím-li si účelově, nebo z holé naivity a neznalosti kdo byl Che Guevara, můžu film hodnotit jako docela pěkný Road Movie a dám slušné hodnocení. Tím ale podpořím nadšení neinformovaných a naivních a zároveň rozčílím ty informované, kteří, dle mého právem, film nezkousli kvůli reálné historické osobnosti Che Guevary. Právě jsem se vrátil z měsíčního pobytu na Kubě, kterou jsem projezdil křížem krážem na kole. Viděl jsem mnohé, hovořil jsem s mnohými, navštívil jsem desítky domácností. Několik let jsem se na tu cestu teoreticky připravoval a studoval informace o Kubě. Teprve po návratu jsem ale začal studovat do hloubky. Stále ještě nevím, kým skutečně byli Che Guevara a Fidél Castro. S mými dosavadními skrovnými znalostmi jsem se zatím dopracoval k dojmu, že kubánská revoluce 1959 byla nevyhnutelná a tedy oprávněná. Revoluce ovšem trvají měsíc, možná rok. Ta kubánská ale trvá už 57 roků. Co se Fidélovi s pomocí Che podařilo za těch 57 let z Kuby udělat je děsivé. Přesto se najde mnoho naivků stále dokola omílajících fráze o rovnosti mezi lidmi (na Kubě rovnost v otřesné chudobě a beznaději), o zdravotní péči a školství zdarma. Obé posledně jmenované ale máme v celé Evropě už bezmála sto let a přesto nemusí být Evropa tak děsivě zbědovaná jako Kuba. Pravda, zdravotní a vzdělávací systém USA už tak vzorně zářivý zdaleka není a o Latinské Americe raději nemluvě (osobní zkušenost ale nemám). Doufám, že není pravidly zakázáno citovat jiné uživatele. Přijde mi to užitečné, a proto cituji názory, se kterými se ztotožňuji: Uživatel: Hogo Fogo (odpad!) Roztahana idealizacia psychopatickeho teroristu. Som zvedavy kedy natocia cosi take o Bin Ladinovi.(20.11.2006) Uživatel: PeterJon (odpad!) Chcel som mu dať aspoň jednu hviezdičku, no je tu jeden veľký problém. Film vykresľuje tohto lumpa v dobrom svetle, ukazuje nám iba jednu časť z jeho života, čo pôsobí zavádzajúco. Nie je ani zmienka o tom, čo nasledovalo, keď sa tento krásavec, ktorý vo filme tak očividne prejavuje sociálne cítenie, dostal k moci. Prvé mesiace do úsvitu podpisoval rozsudky smrti nevinných a čestných mužov, ktorí boli pre komunistické zriadenie nepohodlní a z okna svojho úradu v La Cabana sa prizeral ich popravám. Ide o chladnokrvného vraha, ktorý dal popraviť tisíce ľudí bez súdneho procesu. Súdne dôkazy považoval za „nepotrebný buržoázny detail“ a zdôrazňoval, že "revolucionári sa musia stať chladnými vraždiacimi strojmi motivovanými čistou nenávisťou" (Zdroj: Kniha novinára, spisovateľa a kubánskeho emigranta Humberta Fontovu, Exposing the Real Che Guevara and the Useful Idiots who Idolize Him). Tým pádom je to v mojich očiach propagandistický film pre neokomunistov a socialistov, ktorí majú v detskej izbe plagát “Veľkého Che”. Najsmutnejšie na tom je, že si tohto marxistického revolucionára dnes mladí ľudia dajú na tričko ako pop ikonu a zdanlivý symbol slobody. Symbol slobody, ktorý prispel k tomu, že Kuba je dnes v stave akom je. Odpad! (1.1.2008) Cervenak ** Mýtus o tom, že "Hitler v červenom" Che bol zamlada vlastne sympaťák, ktorého nezaujímala túžba po moci, len ho ukrutne bolelo srdce z tej obrovskej sociálnej nespravodlivosti v Latinskej Amerike. Z filmového hľadiska v poriadku, z ideového obludnosť. Film takmer výhradne pre batôžkárov z LFŠ, ktorí pyšne nosia tričko s podobizňou neľútostného bijcu intelektuálov, buzíkov a inej "škodlivej hávede".(10.10.2008)

    • 14.7.2016  10:31

    Mohu doslova okopírovat první část komentáře mého oblíbeného uživatele nascendi, který dal pouze **: "Keď v posledných rokoch vidím filmy s Funésom, Richardom alebo Bourvilom dostavuje sa u mňa pocit trápnosti a zahanbenia, že som sa kedysi dokázal celkom dobre baviť na niečom takom. Nie je to tým, že by som na staré kolená stratil vzťah k humoru. Skôr tým, že v rastúcej konkurencii som stratil vzťah k tomuto prvoplánovému humoru". Mám podobné pocity ale tak černě to přeci jenom nevidím, takže dávám takovým filmům většinou **** protože při nich člověk může úplně vypnout, relaxovat a také je tady nostalgie mládí.

    • 18.6.2016  11:53
    Tajemství (2006)
    **

    Příliš mystické, příliš dogmatické. Jsem přesvědčený, že ti úspěšní se takovými filmy, takovými návody nikdy nezabývali. Ti neúspěšní, zoufale toužící po úspěchu se takovými návody zabývají a stejně jim to moc nepomůže. Samozřejmě, že někdo bytostně negativní bude mít spíš neúspěch. Jenomže se mu sotva podaří stát se pozitivním pomocí takových návodů jako je tenhle film. I z textů zdejších komentářů jasně vyplývá, že vysoké hodnocení tady dávají snílci, nevyrovnané osobnosti a lůzři. Uživatel Dadel: „Pavědecký blábol pro lůzry“ Uživatel Flipper: „treba čím skôr zdvihnúť zadok a niečo aj preto urobiť, a nie len vysielať do univerza signály“

    • 3.2.2016  11:59

    Při hodnocení filmů často trpím. Jako novopečený řidič dětského kočárku mojí prvorozené ratolesti jsem v létě roku 1975 asistoval v roli čumila natáčení mnoha scén tohoto filmu, včetně těch davových. Mnoho mých známých a spoluobčanů se ve filmu vyskytuje v roli statistů. Když se teď, po čtyřiceti létech na film dívám, těžko se ubránit vzpomínkám. Navíc příběh filmu není nudný. Jenomže na druhé straně: Normalizace v tom roce zuřila už svým pátým rokem a film je do značné míry jejím produktem. Z každé třetí věty je cítit, jak zoufale soudruzi tlačili na pilu. A teď tomu filmu udělte málo, nebo naopak hodně hvězdiček.

    • 17.8.2015  13:21

    Tenhle film mne velmi zaujal. Možná banální příběh? Možná naivní pohled na problémy třetího světa? Možná. Ale byl to každým coulem pohled na jinou kulturu, jiné lidi. Evropských, amerických, australských a mnoho jiných filmů jsem už viděl hodně. Jihoamerické filmy člověk vidí zřídka. Tenhle se rozhodně povedl.

    • 15.8.2015  11:36

    Moc jsem tomu nerozuměl. Asi má pravdu uživatel Aky který zde dospěl k závěru, že to, abych tomu nerozuměl, je režisérův záměr. A k tomu ještě poněkud zmatené slovenské titulky. Přesto jsem si jist, že ten film o „NĚČEM“ je. Vždy hodnotím film jako celek, nikoli výkony a charisma herců. Lino Ventura je ale skutečně nepřekonatelný i když jenom chodí a kouká okolo sebe.

    • 31.7.2015  12:41
    Život a doba soudce A. K. (TV seriál) (2014)
    *****

    Soudní kauzy jsou velmi zajímavé. Nejlepší na celém seriálu je vnitřní hlas soudce. Krajně trapný na celém seriálu je vztah Adama k Lauře, kvůli kterému jsem uvažoval o hodnocení "odpad". Nejdojemnější je výrok na samém konci, na letišti "Laura nepřijela". Seriálům se vyhýbám ze všech sil. Navzdory tomu vím, že výrok "Chosé nepřijel" je proslavený. No a teď pro změnu nepřijela Laura.

    • 27.7.2015  07:33

    Amerika jaká skutečně byla. Drsná, nesmlouvavá, divoká. Mnozí zde namítají, že je film levicový. No a co? Jaký by asi měl být, když popisuje dobu velké deprese a katastrofální sucho v Oklahomě? John Steinbeck s jeho Nobelovou cenou není Vasilijem Ažajevem s jeho Stalinovou cenou.

    • 26.6.2015  21:16

    Since 2000, more than 27,000 migrants and refugees have died attempting the perilous journey to Europe. With an unprecedented number of people breaking through its heavily barricaded borders in 2014, the EU continues to fortify its frontiers. Sugestivní dokument o masivní imigraci do Evropy třemi kanály. 1) přes ploty ve španělské enklávě Ceuta v Africe, 2) čluny přes ostrovy Lampeduza a Sicílie v Itálii, 3) přes Řecko a Bulharsko. Je to i dokument o pašerácích lidí, kteří při nulovém riziku nakládají zoufalé lidi na ztrouchnivělé bárky a vydělávají na tom obrovské peníze a o jejich spolupachatelích, úřednících EU, kteří od nich tyto pašované lidi na moři přebírají a dopravují je za peníze daňových poplatníků do Evropy, čímž se stávají přímými viníky za smrt tisíců lidí v případech, kdy se tento špinavý, jinak hladce probíhající byznys s lidmi zadrhne a ztrouchnivělá bárka se potopí. Pod pokryteckou záminkou pomoci potřebným tak úředníci EU povzbuzují další a další statisíce a v budoucnu možná milióny dalších k hledání ráje v Evropě. Cynicky zamlčují skutečnost, že na riskantní cestu do Evropy se vydávají téměř výhradně mladí a zdraví muži, kteří pomoc potřebují nejméně, zatímco milióny žen, dětí, nemocných a starých v žádnou pomoc doufat nemohou. Úředníkům EU přitom nevadí, že takto povzbuzují k imigraci do evropského ráje třeba i miliardu lidí v Indii a dalších zemích, kde lidé žijí stejně nebo hůře, než ti, kteří se už třeba z Tuniska na cestu vydali. Europe Or Die (Full Documentary): https://www.youtube.com/watch?t=18&v=Tj3AkgVqiF4 https://www.youtube.com/watch?t=18&v=Tj3AkgVqiF4

    • 17.6.2015  11:12

    Čeští filosofové a sociologové, které mám rád a kteří nám mají co říct. Spojitost s motivem tetování je nadbytečná.

    • 26.5.2015  23:21

    Julia Roberts byla zábavná, ale depresivnější film jsem asi neviděl. Vcelku nepochybuji o tom, že příběh katastrofy způsobené korporací je reálný, ale příběh vítězství nad ní je americká pohádka. Takhle to bohužel v lidské společnosti nechodí.

    • 24.5.2015  23:49

    Jsem samorost a klidně dám hodnocení zcela odlišné od hodnocení většiny aniž bych měl potřebu se ospravedlňovat před sebou nebo před ostatními. V případě tohoto filmu se ale pokusím o ospravedlnění. Ty tvrdé odsudky o normalizační době, o obyčejné agitce, o idealizaci doby a vojny nějak nesdílím. Pisatelé určitě mají pravdu, ale ty jejich výhrady jsou jaksi nadbytečné. Jak lze vyčíst ze stovek mých zde uvedených komentářů, nelze mne ani v nejmenším nařknout, že bych tu dobu sebeméně obdivoval. Jenomže: Byla to přeci jenom doba mého mládí a přesně jako ten trumbera Hanzlík jsem i já v té době sloužil, ač velmi nerad, socialistické vlasti. A ten základní příběh je velmi pravdivý. Mnoho ženských jsou opravdu takové potvory jako Jorga Kotrbová a mnoho mladíků jsou opravdu tací troubové jako Jaromír Hanzlík. Film je asi opravdu jednoduchý. Takže mi ani moc nevadí, že jsem ho viděl až od druhé poloviny. Ale já jsem se docela bavil. Možná nostalgie na odplynulé mládí a také ti fajn herci.

    • 24.5.2015  21:52

    Film mne neuvěřitelně rozčílil. Je to zjednodušující jednostranná demagogie a propaganda dobrá tak akorát pro ukňourané americké naivní študentky - aktivistky a bojovnice za lidská práva. Ano, Židé pod heslem „Země bez lidí pro lidi bez země“ skutečně vyhnali Palestinské obyvatelstvo z jejich domovů, které obývali po staletí, přičemž skutečnost, že kdysi před více než dvěma tisíciletími sami Židé z této země byli vyhnáni, jim nedává nejmenší právo se sem vrátit. Jenomže tak jednoduché to není ani náhodou. Je to jen nepatrný zlomek obrovského množství dalších skutečností, událostí, argumentů a protiargumentů. Vládců téhle země byla dlouhá řada, od králů Heroda, Šalamouna, Davida, přes Římany, křižáky, Mameluky, Osmany, Brity a nevím kolik dalších. Palestinci v té zemi sice bydleli po staletí, ale nikdy jí v podstatě nevládli a i půda, na které hospodařili většinou nepatřila jim, nýbrž někomu jinému. Židé se do Palestiny postupně stěhovali už od poloviny 19. století. Nejprve malé skupinky ortodoxních Židů, následované stále větším přílivem. Nejprve jim to trpěli sami Arabové, později jim to trpěli a dokonce je zpočátku i podporovali Britové, kteří zde po první světové válce zemi spravovali. Když už se konečně Arabové probudili a začali se obávat stále se zvětšujícího přílivu Židů, vypukla v roce 1936 krvavá válka. Jenomže místo aby Arabové celkem snadno vyhnali nenáviděné Židy, vypukla v roce 1937 v Palestině jakási malá občanská válka mezi klany Husajníjů s Našášibijů, kteří představovali dvě nejvlivnější rodiny v Jeruzalémě. Tím si zlikvidovali téměř všechny své nejlepší vůdce. Nakonec počáteční tažení proti Britům a sionistům nahradily potulující se bandy arabských bojůvek olupující své vlastní vesnice, které byly předchůdci gangů ovládajících města a uprchlické tábory na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Je tedy nad slunce jasné, že si Palestinci můžou za svůj trpký osud sami svojí neschopností vyhnat Židy včas, dokud ještě byli slabí. Dnes, kdy jsou Židé vysoce organizovaní už Palestinci šanci nemají. Ve filmu není téměř zmíněna Šestidenní válka v roce 1967, která vznikla proto, že mladý židovský stát byl smrtelně ohrožován Jordánskými a Syrskými vojsky právě ze Západního břehu a z Golandských výšin. Jediným řešením na přežití státu bylo obsazení a trvalé udržení těchto dvou životně důležitých oblastí. Druhou a jedinou další alternativou byla totální likvidace státu Izrael. Ve filmu pak vůbec nezmiňují Jomkipurskou válku v roce 1973, kdy 150 miliónů Arabů zákeřně přepadlo 3 milióny Židů. Přesto se organizovaní Židé ubránili. Co tedy Židům zbývá? Buď se dobrovolně vzdají a nechají Palestince realizovat jejich plán na zahnání Židů do moře a realizovat jejich trvalou hrozbu znějící „Milujeme smrt víc, než Židé milují život a nezastavíme se, dokud nezabijeme posledního z nich“. Není pochyb, že tyto hrozby jsou zcela reálné a vzhledem k nedlouhé historii vzniku státu Izrael, z hlediska Palestinců i oprávněné. Už zcela z říše fantazie je druhá možnost, že se Židé dobrovolně vrátí do desítek evropských, afrických i arabských zemí, ze kterých přišli a dobrovolně se poddají pokračování tisíciletého pronásledování, které vyvrcholilo plynovými komorami v Osvětimi. Je také dobré si uvědomit, že Židé v půlce minulého století „vyrobili“ z Palestinců 750.000 utečenců, kteří se od té doby rozmnožili na 4,5 miliónů, ale že oni sami, tedy Židé, byli od počátku také utečenci v nesrovnatelně zoufalejší a beznadějnější situaci, když postupně přicházeli do jim zcela neznámé země se zcela odlišným klimatem, kulturou a jazykem. Oni sami mluvili desítkami zcela rozličných jazyků. Přicházeli s holýma rukama někdy přímo ze zápraží plynových pecí, nebo po přežití zdrcujících pogromů v desítkách rozličných zemí jejich původu. Silnější, dravější a schopnější element se prosadil. Tak tomu v přírodě i v lidských dějinách bylo vždy. Pak je tady ještě možnost, že se Palestinci konečně smíří s trpkou realitou, že prohráli a přestanou odmítat vytvoření samostatného státu Palestina vedle státu Izrael, kteréžto řešení už odmítli několikrát a že z miliónů uprchlíků, lépe řečeno vnuků a pravnuků někdejších uprchlíků, konečně udělají plnoprávné občany Palestiny, případně Sýrie, Jordánska nebo Libanonu a přestanou je pokládat za uprchlíky. Není divu, že se jim do toho nikdy nechtělo a nechce. Ovšem čím jsou Židé silnější a čím jich je víc, tím nevýhodnější jsou podmínky pro Palestince. Pokud někdo zná řešení na mír, je kandidátem na Nobelovu cenu. Tu ostatně Menachem Begin i Jásir Arafat už dostali a přesto je mír stále v nedohlednu. V Izraeli i Palestině jsem nedlouhý čas pobyl a vůbec mne neudivilo, že jak v Izraeli, tak v Palestině žijí hodní a přátelští lidé. Zároveň mne ale neudivuje, že se mezi sebou stěží někdy mohou dohodnout. Takže znovu - film je jenom naivní, zjednodušující, jednostranná agitka pro naivního diváka.

    • 7.5.2015  21:27
    Eugéniové (2013)
    ***

    Tak trochu politicky korektní demagogie.

    • 9.4.2015  12:28
    Botostroj (1954)
    *****

    Po pečlivém pročtení několika knih o Tomáši Baťovi jsem v roce 1988 vyrazil do Zlína. Na autobusové zastávce jsem se zeptal staré paní na cestu k lesnímu hřbitovu, který založil Tomáš Baťa a ve skromném hrobě je tam také pochován. Paní nadšeně prohlásila: „Jó, ŠÉF!“ Ochotně mi vysvětlila cestu a se slzami dojetí v očích mi začala vyprávět: „Jako mladá, dvacetiletá holka jsem pracovala na dílně ševcovských strojů. U vedlejšího stroje pracoval Tomík (Tomáš Baťa junior). Dělal stejnou práci jako my ostatní. Jako dvacetiletá holka jsem v Baťově továrně na boty vydělávala u stroje trojnásobek toho, co vydělával můj otec jako zedník dojíždějící do Prahy“. Na ŠÉFA vzpomínala s láskou a slzami dojetí. Na velkém lesním hřbitově jsem zastavil jinou starou paní. Ochotně mi ukázala místo, kde leží Tomáš Baťa. Když jsem ji na zpáteční cestě zastihl na autobusové zastávce, dojatě pronesla: „Děkuji vám mladý pane, že se zajímáte o ŠÉFA. Jsem moc ráda, že na něj ani tak mladí lidé jako vy nezapomínají“. I mne se hrnou slzy dojetí do očí, kdykoli si na tato dvě setkání vzpomenu. Film Botostroj by si podle mé stupnice hodnocení (odpad: Film mne znechutil, urazil, nechápu proč byl natočen, točil ho „Marťan“ pro „Marťany“) jednoznačně zasluhoval ohodnocení ODPAD. Jenomže já velmi dobře chápu, proč jej bolševici v roce 1954 natočili. A nenatočil to Marťan pro Marťany. Tak zdařilou komedii jsem už dlouho neviděl. Film je úžasnou ukázkou tehdejší (naivní) dobové propagandy. Je to fantastický dokument své doby. Jako takový jej hodnotím 5*. Jenom mám veliké obavy, že v dnešní době, kdy mocní tohoto světa dělají vše, aby Aurora vystřelila podruhé, mnozí dnešní, zejména mladí, diváci by jej snad mohli pochopit tak, jak si autoři filmu přáli. Během premiéry filmu Botostroj v roce 1954, zlínští obyvatelé na protest zdemolovali kino, ve kterém se film promítal.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7