Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (201)

plakát

Život plný malérů (1972) 

První třetina milá a zábavná jako s Pierrem vždy, zbytek příšerný.

plakát

Co jsme komu udělali? (2014) 

Copak tady v těch stovkách komentářů nikdo nepochopil, že se autorům povedlo výborně očůrat censuru?  Zdánlivě politicky korektní a přesto výborná veselohra je ve skutečnosti dokonalým a věrným obrazem tragédie Francie. Takže ti, kteří se vztekají nad hyperkorektností filmu jsou vedle, protože nic nepochopili a ti, kteří láteří nad rasistickými hláškami, sice asi pochopili, že film je opakem politické korektnosti, ale zase neumí, nebo spíš nechtějí ocenit ten výtečný humor. Ostatně, je to nejúspěšnější film roku ve Francii, jak zde všichni tvrdí? Já jsem slyšel opačný názor. Francouzi prý říkají, že je to trapný film a neradi se o něm baví. Vůbec se jim nedivím. Vykreslení tragického vývoje ve Francii ve vší nahotě pro ně musí být hodně depresivní.

plakát

Smrt na Nilu (2022) 

Politicky korektní americká slátanina.

plakát

Černý jestřáb sestřelen (2001) 

Před shlédnutím většiny filmů si na CSFD nejdříve přečtu komentáře s 5* a rovněž komentáře "odpad". Potom se rozhodnu, zda film za to stojí. U Black Hawk Down se mi podle nadšeného hodnocení 5* zdálo, že jde o tupou střílečku a přiklonil jsem se ke skupině "odpad". Přesto mi to nedalo a na film jsem se podíval. Docela se mi líbil. Mám obavy, že obě skupiny, 5* i "odpad" nepochopili, že se jedná o hraný dokument podle skutečné události, že film má slušný scénář i děj. Nesnáším tupé střílečky, ale tady šlo spíš o vykreslení hrůz války a o realitu. Do jaké míry byl film ovlivněn americkou mentalitou nedovedu posoudit. Zdá se mi, že moc ne.

plakát

Mayerling (1968) 

Arab s hnědýma očima hraje rakouského korunního prince? Tlustá herečka hraje Sisi? Zatímco Eduard VII. si  byl dokonale podobný. Ani Franz Josef si nebyl vůbec podobný. Tohle měli filmovat Rakušané, nebo aspoň Češi, ne ti žabožrouti a Britové.

plakát

Garrincha - Alegria do Povo (1963) 

https://www.dailymotion.com/video/xv6n0z Velmi zajímavý dokument o životě jednoho z nejlepších fotbalistů historie.

plakát

Potupa (2006) 

Členové ČSFD u filmů často hodnotí herecké výkony, hudbu, střih ... Nic z toho neřeším. Tenhle film mne dostal tématem. V indickém Biháru jsem na kole a pěšky projel desítky, možná stovky vesnic zbědovaných stejně, ne-li víc, než tahle pákistánská vesnice Meerwala. Žádný elektrický proud, žádná kanalizace, žádná škola, většina obyvatel negramotná, desítky kilometrů na všechny strany jenom polní cesty. Prochodil jsem i mnohé slovenské dědiny, v nichž žijí naši spoluobčané, potomci pákistánských a indických kmenů včetně pověstného sídliště Luník v Košicích a sídliště Chanov v Mostě. Proč země a státy jako například Indie, které mají nesmírné zásoby vody, úrodné půdy, tři bohaté sklizně do roka, nesužují je mrazivé počasí ani sucho, měli v padesátých letech 400 miliónů lidí a dnes mají skoro půl druhé miliardy obyvatel? Neměly by se tyto státy zaměřit spíš na zvyšování kvality života svých obyvatel než na sebezničující přelidnění? Egypt je země, která je schopna královsky uživit 3 milióny obyvatel. Kolem roku 1900 žilo v Egyptě okolo 10 miliónů lidí. V roce 1945 asi 18 miliónů a dnes, v roce 2022, 104 miliónů. Panuje tam hlad, chaos, zoufalství a masový úprk obyvatelstva do Evropy za lepšími podmínkami. Kdyby v Pákistánu dnes nežilo 240 miliónů lidí, nýbrž pouhých 40 miliónů jako v roce 1950, možná by vláda mohla financovat více škol a nebylo by v Pákistánu ještě dnes 55% negramotných žen a 30% negramotných mužů. Proč Vietnamci, kteří se usadili před několika roky v Česku a neznají náš jazyk ani způsob života, zakládají úspěšné firmy, ve všech směrech se rychle přizpůsobují našemu způsobu života a jejich děti dosahují v českých školách excelentních výsledků, zatímco potomci pákistánských a indických kmenů, kteří přišli do naší země před zhruba sedmi staletími, nejsou schopni se ani po staletích soužití dohrabat aspoň k nejzákladnější integraci a ve všech směrech jsou totálně neúspěšní? Z emocemi nabitých projevů lidí, které film zachycuje se nelze dobrat závěru, kdo je vlastně viník. Jsou to stařešinové obce, kteří vynesli nesmyslně krutý a nespravedlivý rozsudek? Jsou to rodiče Mukhtaran? Proč svoji dceru vodili k tomu nesmyslnému soudu? Proč ji rodiče, její bratři ani dvěstěhlavý přihlížející dav vesničanů nebránili před šíleným násilím i za cenu vlastního života? Proč o tom zločinu zarytě mlčeli a odmítali se svěřit policii i novinářům? Jsou viníky ti muži, kteří Mukhtaran znásilnili, když "jenom" vykonali rozsudek stařešinů, největší autority v kraji? Je pravda, že mladý Shaqoor, bratr znásilněné ženy se svojí sousedkou z vyšší kasty pouze mluvil, nebo se s ní miloval, nebo ji spolu s partou kamarádů opravdu znásilnil? Proč potom nebyl souzen Shaqoor, který i tak dostal výprask a byl dokonce zatčen policií? Z výpovědí lidí mám neodbytný dojem, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat. Silně mi to připomíná moje osobní zkušenosti z kontaktů s našimi spoluobčany, jejichž prapředci přišli z těchto zemí. V rozporu s mým skeptickým náhledem na práci policie, soudů a politiků v podobných státech mám pocit, že pákistánská policie i soudy vykonaly výtečnou práci a násilníky odsoudily k smrti. O tak přísném rozsudku se nám v Evropě může jenom zdát dokonce i v případě sadistických vrahů dětí. O jaké nespravedlnosti je tady řeč? Že ty násilníky po třech letech kriminálu nejvyšší soud osvobodil pro nedostatek důkazů? Ale z nám nepochopitelných a tmářských výpovědí a lží všech zúčastněných vesničanů, soud skutečně nemohl dospět k jakýmkoli použitelným důkazům. I tak si ti násilníci vláčení roky po soudech a kriminálech užili dost.