maoc

Před poslední epizodou bylo víceméně jasné co a jak, ale ne proč. Poslední díl tomu všemu měl dát zabarvení, vtisknout ráz. V podstatě se mohl Mike Flanagan vydat dvěma směry. Vybrat si monstrum za tím vším, člověka (nebo dům), který byl iniciátorem a hybatelem zla a toho buď nechat vyhrát (hororový, zlý konec) nebo nějak zařídit, aby byl poražen nebo aspoň uspán či obrácen (dobrý konec). Zvolil si a my můžeme brblat, že jsme chtěli to druhé, ale to je asi jediné, co nám zbývá. Konec ale sílu i logiku a nevyhnutelnost má a jediné, co bych mu vytknul je přílišná délka a snad až moc slov, obzvláště Stevenových.

Cestička k závěrečné konfrontaci domu a rodiny Craneových je umetena dokonale. Poslední 2 věty jsou až prorocké. Přesto s dílem nejsem zcela spokojen. Výrazně se na něm projevují jak ty nejlepší, tak ty nehorší vlastnosti seriálu. Umí občas znejistit, když už ne zrovna postrašit. Umí zobrazit lidi v úžasném i znepokojivém světle (mamča Olivie, ale i taťka). Umí vyčarovat atmosféru (čajový dýchánek, márnice, rozhovor pomocnice-služky-sousedky s Liv u soch). Ale umí se také opakovat, nudit a používat klasická hororová klišé (neodejdeme aspoň na čas z domu, přestože máme sto a jeden náznak, že na děti a Liv nepůsobí dobře). Já vím, knižní předloha je stará a pomáhala tato klišé vytvářet, takže to odpouštím, ale prostě i tak mi to lehce vadí. Otázkou zůstává, kdo přesně je Abigail. Je to dítě některých dřívějších obyvatel domu nebo sousedů? Soused-pomocník říkal, že jejich dítě zemřelo, sousedka-pomocnice že žije,  ale neopouští jejich dům. Nyní tedy fyzicky zemřelo a dál žije jako duch? Liv ho opravdu otrávila? No, uvidíme. Nebo také ne. Někdy je nedořečené lepší než zcela zjevené. Což je koneckonců asi zásadní slabina tohoto dílu. Už víme. Už to nemá tu šťávu neznámého a potenciálně nepoznatelného.

Viděl jsem snad všechna filmová či televizní zpracování a dokonce četl novelu. Tato barevná, navoněná a cingrlátková verze mi unikala, ale už mám splněno. Není nijak výrazně horší. Každý tým filmařů si něco pozměnil, Frantíci zcela ubrali jednu čarodějku a venkovský hostinec nahradili věštírnou v lunaparku. Ten je mimochodem moc pěkný a halucinogenní pasáž jak jde sekretářka pro nápoj lásky je ozdobou tohoto dílu. Také graduje vztah komisaře Laurence k patoložce. Tato linka se mi vždy líbila, jak padla kosa (Laurenc) na kámen (doktorka). Ale v tomto díle se mu dostane nemalé satisfakce...aby mohla vzápětí přijít další facka. :-D No ale zpět k detektivní lince. Není to podáno špatně, jen občas těžko uvěřitelně. Lékárník je otravný až moc, podezřelý majitel lunaparku je zase až příliš bohorovný a jakoby vševědoucí, Laurenc velebí ateismus (jaký je to rozdíl oproti charakternímu, oduševnělému až zduchovnělému katolíkovi Poirotovi) a hádá se s knězem o to kdo má většího, ehm, spravedlnost, novinářka dělá volavku (jak galantní, komisaři!) a sekretářka do toho dělá to svoje och a ach a řasová tornáda a kukuče, tentokrát ještě podpořené peripetiemi s nápojem lásky (škoda, že šarádu nedohráli tvůrci do konce - co policejní šéf, ten po ní pálí pořád, ale lékárník, to by bylo šťavnaté!). Ale všechno do sebe vlastně pěkně zapadá. Až na příliš povrchně prokreslené přátelství mezi novinářkou a jednou z obětí a také hodně velké zločinecké šlápnutí vedle - jak to, že umírá doma s macechou? Fígl byl právě v tom, že ten, kdo si vraždu přál a vsadil si na ni m být v době úmrtí v zahraničí a dokonce to zazní i v tomto dílu, ale macecha je doma! No nic, to se dá přehlédnout. Suma sumárum je to fajn díl a celá série mě baví. Jen to není skoro vůbec detektivka, spíš taková retro romantická konverzační komedie s detektivními prvky.

V noci po shlédnutí jsem se probudil s prozřením a pochopením důvodu, proč Oscar a Mimi dělají to, co dělají. Zdálo by se tedy, že mne film uhranul, ale musím s lítostí říct, že ani ne. Vnímám jeho kvality, ale více než tři křížky na jeho krku a má rozsáhlá divácká zkušenost hodně obrousilo z jeho hran. Třeba Emmanuelle Seigner lze dnes jen těžko považovat za sexsymbol a femme fatale. Nebo se mi prostě jen nelíbí, nevím. Ale jsem rád, že jsem pochopil smysl a nelituji, že jsem se díval. Je to skvěle zahrané a nasnímané, byť pro mne poněkud zbytečné a prázdné.

Příznačné je, že po zmizení auta divák okamžitě věděl, kam Luke míří. Jen postavy si k tomu musí přes své odmítání, přes své vytěsnění všech událostí ohledně domu přijít samy a později. Tento díl je poněkud vata. Jako wtf působí scény s úderem do prsa a zbytečně dlouhá vysvětlovačka Theodory v mlze. Zase se za ní ale dějí pěkné věci, jedno z typických seriálových nenápadných pošťouchnutí diváka. Naopak fajn jsou krátké retrospektivy se Stevenem, mamčou a toaletním stolkem. Mamča vypadá stále víc hystericky i namalovaná, vývoj této postavy je velmi uspokojivý. Na to navazuje velmi civilní dialog s tátem v autě, který odhalí zase něco na Stevena. Něco hodně ošklivého. Toto by se asi manželkám či družkám dělat nemělo, fujky fuj. Epizodě hodně pomůže, že má bez titulků sotva 40 minut. Kdyby to bylo víc, neutáhla by to. Jen graduje děj i emoce k finále (a já se těším). Porazí Craneovi dům nebo on porazí je?

Zaslíbená země se nemůže rozhodnout, zda má být moralitou, survival hororem nebo akčňákem o posledních lidech na zemi a, podle očekávání, selhává ve všech směrech. Jako moralita je hodně nedomyšlená, jako akčňák chaoticky nelogická a survival kolej brzy opustila. /// Alieni jsou trapní. Jejich zcela lidské ruce a krky, no to se zase maskéři vytáhli! Na druhou stranu lidé z tábora (viz koment od PKD) mají aspoň zkažené zuby. Proč ale tak slabé hodnocení, když i jiné hloupé epizody hodnotím celkem vysoko? Protože to byla nuda. Když už byly některé díly OL pitomé, tak aspoň nebyly nudné nebo byly nudné, ale ne pitomé. Nebo v nich byly aspoň nahotinky. Tady není nic. Bída s nouzí.

Tušené se v této části potvrdí. Pro některé není mamča rozhodně mrtvá. A jen někteří ji vidí jako krásnou a upravenou, vždy připravenou dobře poradit. Jen někteří... /// Sedmý díl dál po kapkách vyjasňuje, ale po litrech mlží (copak a proč škrabe ve zdech?). Mimochodem creepy moment, kterého si asi všichni nevšimnou, nastane když taťka nahlíží do díry po uvolněných cihlách. Copá se to ukazuje za ním? No a to je právě to mlžení. To, že se vše rozhodne v červeném pokoji víme už od prvního dílu. A podruhé mimochodem, všimněte si, jak Carla Gugino vypadá ve scéně se šroubovákem děsivě. A to stačilo vynechat make-up a trochu jinak ji nasvítit. Hustý!

Což o to, námět a vlastně i zpracování jsou dobré, ale scénář to zazdil naprostou neuvěřitelností, resp. absencí logiky a posloupnosti. Takto by se to opravdu stát nemohlo! Nápad s umlčením a oslepnutím dobré, atmosféra také jakž takž, ale tak hloupému chování postav (v jednu chvíli při výslechu tvrdí jak žula a v druhém patologicky podezřívaví a neschopni se chovat racionálně) a tak nedostatečné úrovni zabezpečení se prostě uvěřit nedá (jako fakt jim dali k dispozici originál?). A pointu jsem tušil už v půlce, ale to nevadí. Co mi také vadí je patetismus a válečný patriotismus. Takto se lidé také povětšinou nechovají. A ti co ano si zaslouží skončit tak, jako v tomto dílu. BTW hned po uvěznění jsem si vzpomněl na Kostku a ejhle, PKD mi připomněl, že to nebylo jen díky designu interiérů ;-)

Oproti minulému dílu malinko sešup v atmosféře. Rodinná sešlost nad otevřenou rakví mne paradoxně nechala celkem chladného. Vytáhly se nějací kostlivci ze skříní a proběhlo trochu strašení v přítomnosti i v prostřizích do minulosti v Hill House a kromě otce se dostalo dost i na mamku. Vše táhla nahoru famózní rotující kamera a dloooouhé záběry bez střihu. To se jen tak nevidí. Lepší byl snad jen v Atonementu.

Nell je ta, která okolo sebe soustředí nejvíce emocí diváků a na sebe největší pozornost domu (spolu s Lukem). Epizoda, která se věnuje jí, je zpočátku vleklá a i trochu nudná, ale konec vše vynahradí. Skvělá práce se střihem, kamerou a časovými rovinami, Co bude dál? Toto je skoro jako finále. Ale ještě zbývá táta s mámou a ... Jsem zvědavý. Tak či tak pětka je zatím nej díl.