Angerr

Brutalitu ve filmu rozhodně nesu těžce. Na tento film jsem se proto dlouho duševně připravoval a obával se ho, ze zvědavosti jsem ho ale vidět chtěl. Při jeho spouštění jsem byl pomalu tak vyklepaný jako na prvním rande. Evidentně tato příprava splnila svůj účel, protože očekávaný šok a zděšení se téměř nedostavily. Celou dobu jsem byl v napětí a očekával ty extrémně odporné záběry, až jsem byl na závěr trochu zklamaný - tohle že měl být ten vůbec nejhnusnější film? Z toho je vidět, jak přehnaná očekávání nejsou dobrá. -- Film samozřejmě obsahuje několik šokujících scén a záběrů. Žádný z nich ale podle mě neopravňuje ty kolující pověsti. Zajímavější už je hudební doprovod filmu, který je nečekaně optimistický (ústřední melodie je skutečně velmi líbivá). Film dost sráží jedna výrazná vada v zápletce, kterou je chování hrdinů poté, co dorazí do první domorodé vesnice. Nevěřím, že by se takhle chovali cestovatelé obklopení smrtící džunglí. Další slabinou jsou nevalné herecké výkony. Řekl bych, že pověst je v tomto případě o míli před skutečností. Radši mi ovšem nevěřte, abyste podceněním neskončili opačně, než já. 6/10

Tento film na mě hluboce zapůsobil. Jde o příběh muže, jenž v jedné zdánlivě banální, ve skutečnosti však mezní životní situaci zaváhal a nikdy se již nedokázal vrátit zpět do normálu. Od té doby před všemi (i před nejbližšími přáteli a rodinou) chrání své křehké ego rostoucí konstrukcí lží a navenek projevovaným stoickým klidem. Zřícení těchto hradeb není schopen ustát a jeho destruktivita dostává volný průchod. Přiznávám, že mi hlavní hrdina byl nesmírně sympatický, a proto mě závěr filmu (způsob, kterým hrdina vyřeší zhroucení svých lží) zklamal - nevěřím, že by člověk v takové situaci skutečně jednal tak, jak film ukazuje. Jisté scény naznačují, že hrdina svůj kolaps řeší uváženě a s rozvahou, zatímco já bych čekal okamžité, zkratkovité a improvizované jednání. Nicméně jde jen o můj pocit a nejsem psycholog. Film rozhodně stojí za shlédnutí a moc se těším, až ho uvidím znovu. 7/10

Film mě trochu zklamal - filmů z prostředí Španělské občanské války je poskrovnu a tak jsem od tohoto, na nějž jsem slyšel několik kladných ohlasů, očekával dost. Příběh začíná v současnosti smrtí starého angličana; jeho vnučka posléze v jeho bytě objeví krabici se zažloutlými fotkami a novinovými výstřižky z doby Španělské občasnké války. Poté se děj přenáší do třicátých let a sleduje osud tohoto angličana, který odešel bojovat do Španělska na straně republikánů proti Frankovi (jako milovník díla George Orwella bych rád podotkl, že děj filmu je podezřele podobný Orwellovým španělským příhodám, jak je vylíčil ve své knize "Hold Katalánsku". Přesto tento zdroj na imdb uvedený není). Z filmu je vidět snaha ukázat známá historická fakta - nadšení revolucionářů, socialistickou atmosféru v milici, rostoucí vliv komunistů na republikánské straně, květnové události v Barceloně, potlačení strany POUM; na začátku slyšíme dobovou nahrávku hymny španělských anarchistů "A las barricadas". Filmově je toto vše ovšem slabé, při úvodní schůzi socialistů v Londýně jsem si chvíli nebyl jistý, jestli to má být ještě stále současnost nebo jsme se už přenesli do třicátých let, většina herců za moc nestála a bitevní scény byly spíše k smíchu - zde jsem ovšem možná zhýčkaný z filmů s milionovým rozpočtem. Z většiny film nedokázal přesvědčivě navodit atmosféru Španělska třicátých let. Hodnotím 6/10 hlavně proto, že je to jeden z mála snímků věnujících se tomuto zapomenutému tématu (přinejmenším filmově).

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10

První tři řady jsem vyloženě protrpěl - myslím, že hlavně z důvodů špatného scénáře. Znovu a znovu sledovat nepravděpodobné situace, do kterých jsou hrdinové vrháni, aby se děj hýbal kupředu a poslouchat trapně nabubřelé dialogy plné patosu, to bylo fakt utrpení. Přitom je tam spousta zajímavých, pěkně zahraných postav (dokud teda nezačnou mluvit - Smith, Juliana, Kido, ministr obchodu, Childan...). Moct je tak sledovat v něčem, kde se nebudou většinu času scénáristovou vinou chovat a mluvit jako úplní idioti! Tyto fajn postavy byly asi hlavní důvod, proč jsem u toho vydržel a nakonec se to během čtvrté řady vyplatilo. Celý ten pracně budovaný svět začal dávat smysl a během posledních epizod jsem si vyloženě říkal, že je škoda, že to právě končí, když se to zrovna tak pěkně rozjelo. Úplně poslední epizoda působí, že byla utnuta předčasně - možná bezradností, jak to celé vlastně uzavřít. Asi už se na to nikdy znova nekouknu, leda bych zapomněl, jak těžký bylo vydržet první 3 série - ale díky té čtvrté vlastně nelituju...

Návaly vzteku a agresivity zažívá občas asi každý. Jejich zdroje v naší společnosti nezmizely (naopak přibyly nové, skrytější) a možnosti jejího neškodného odreagování nejsou každému snadno dostupné. Tím je nám hrdina od začátku jasně sympatický - také bych občas arogantní obsluhu kdekoliv nejradši zabil. Všechny scény, v nichž hrdina vstupuje s někým do konfliktu, jsou vcelku průhledně ztvárněny tak, aby z toho vyšel po právu a neztratil u diváka sympatie. Všichni "protivníci" jsou nesympatičtí a divák musí dát hrdinovi za pravdu. Když už je potřeba nahromaděný vztek vybít, přijde vhod fanatický nácek-militarista, parta hloupých sígrů nebo aspoň telefonní budka. Jak hloupé, pokrytecké, zbabělé! Pročpak nějaká zbloudilá kulka nezasáhla krásný obličejík nevinného dítěte nebo aspoň nějaké klidné spoluobčany, kteří si jdou pěkně za svým? Stačí si vzpomenout na americké a německé školy, kde se podobné věci staly - tak vypadá řádění pomatenců, kterým se bohužel do rukou dostaly zbraně. Cíli nejsou jen ti, které pečlivě vybral scénárista tak, aby jejich střet s hrdinou usměrňoval emoce požadovaným směrem. Scénář se ostatně moc nevytáhl ani v otřepaném paralelním příběhu policisty, který jako náhodou zrovna ten den odchází do důchodu. U chudáka Duvalla aby člověk v posledních letech pohledal jinou roli než starého poldy. Jeho závěrečný proslov, který snad měl všechno uvést na pravou míru a pojistit tak posvátné hodnoty, proti kterým film předtím celou dobu působil, je prostě výsměch. Zkrátka: dost tupá a také zbabělá manipulace. 4/10

Nejvíce mě zaujal Frídin otec, mírně podobný Georgi Orwellovi, což ve mně oživilo naděje vidět jednou životopisný film o něm. Jen aby proboha nedopadl jako toto. Některé osobnosti holt mají smůlu. A Hayeková se svou falešností pomalu stává mou nejneoblíbenější herečkou. 4/10

V těchto filmařsky i scénáristicky jednoduchých příbězích mě potěšili pouze tradičně skvělý Pavel Nový a hezká slečna učitelka. 5/10

Velkolepý film o lásce a boji za svobodu pouze pro naivní, kteří věří, že Sophie Lorenová bude celou cestu napříč prašným Španělskem krásně nalíčená a Cary Grant si ani neumaže košili. Kladem je postava ztvárněná Frankem Sinatrou, poněkud se vymyká stereotypu běžných, morálně bezchybných hrdinů. 5/10

Podobně jako třeba 'Magnolia' klouže Adaptace bezpečně na blýskavém povrchu závažných myšlenek. Typické pro dnešní sobeckou dobu mi připadají dvě scény v závěru filmu(SPOILER - nečtěte dále, kdo jste neviděli): Cage pláče a sklání se nad svým umírajícím bratrem, aniž by se on nebo aspoň kamera jakkoliv zajímali o osud řidiče z druhého auta, a Streepová (která svou roli jako vždy zahrála skvěle) se zabývá svým zpackaným životem, přičemž ho zhatila někomu jinému. 5/10