Reklama

Reklama

Pýcha a vášeň

  • USA The Pride and the Passion (více)
Trailer

Láska k ženě přenáší hory, láska ke svobodě přepravuje veliká děla... Píše se rok 1810 a Španělsko úpí pod nadvládou Francouzů. Proti dobyvačným Napoleonovým vojskům stojí už jen hrstka vzbouřenců. Jejich jedinou nadějí je obrovské dělo, které po sobě na útěku zanechala jejich vlastní poražená armáda. Jenže jak dopravit ocelový kolos přes půl země, když všude slídí nepřátelské jednotky? S tím může Španělům pomoci jedině britský námořní důstojník Anthony, který se vyzná ve zbraních i ve vojenské taktice. Vzbouřence čeká těžký úkol, ale i mnohá dobrodružství. K potížím s Francouzi se však navíc přidají i trable s láskou. Anthony se totiž zamiluje do krásné Juany, která je milenkou vůdce vzbouřenců Miguela… Výpravný historický film režiséra Stanleyho Kramera vznikl podle románu "The Gun" (Dělo) spisovatele C.S. Forestera. Dílo tohoto anglického romanopisce (1899–1966) se stalo mj. předlohou pro slavný film Africká královna nebo pro seriál Hornblower. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (27)

Han22 

všechny recenze uživatele

Trošku tomuhle filmu zvednu hodnocení. Pýcha a vášeň je historický film z trošku pro mě neznámého prostředí - vůbec jsem netušil o tom, že Napoleon obsadil i Španělsko, tudiž byl pro mě španělský boj za svobodu něco nového. Ve filmu sledujeme britského důstojníka, který se přidává ke španělským revolucionářům, aby s pomocí obrovského děla dobyli baštu francouzů. A funguje to. Dělo je opravdu monumentální a jeho tažení do hor či přes vodu má grády. Stejně tak fungují i akční scény - ohnivý útok na tábor, podminování mostu či past v průsmyku jsou skvěle natočené a vše vrcholí velkolepým dobýváním Avily. Fungují i herci - Grant teda moc ne, protože mu spíše sednou komediální role než akční. Ale Sinatra je jako prostý revolucionář skvělý. A Sophie Lorenová? Nejsem fandou italských filmů, takže jsem ji nikdy v ničem neviděl a můžu shrnout takto - nebyla to krasavice, ale byla zatraceně přitažlivá. Moc mě naopak nechytl ten milostný trojúhelník ala to nejhorší z Angeliky (na kterou jsem si bůhví proč vzpomněl) a vyloženě na ranu je konec kde SPOILER zařve Lorenová a mimo záběr i Sinatra. To si mohli odpustit, jinak historický film roku 1957. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Plně se s hodnocením a komentáři svých kolegů tentokrát ztotožňuji. Sinatra asi ve své nejpitomější roli, co jsem zatím viděl. Vůbec mu postava Miguela - revolucionáře nesedla. Navíc buďto on sám mluvil tak stupidní lámanou angličtinou nebo spíš ho předaboval někdo jiný, vůbec jsem jeho typický hlas nezaznamenal. O dabingu MGM do češtiny raději nemluvím, koukal jsem se pro všechny případy na originál. Tomuhle filmu zlomila vaz symbolika, tedy právě to, na co nejvíc sázel. Veliké dělo jako symbol španělského odporu proti napoleonské Francii? Ano, snad. Ale nikoliv v příběhu jako je tento. Sophia Loren tři roky před Horalkou provedla hned na začátku svůj "prsí" tanec (znám lepší slovo, ale gentleman přd dámou o kozách nemluví), takže někomu možná spadla čelist, poslintal si tepláky a tiše Grantovi záviděl. Přes dvě hodiny traverzování s kvérem, který je pomalu v každém druhém záběru jinak velký (při natáčení museli použít několik velikostí děla, to mi nikdo nevymluví), a se kterým se před francouzskou jednotkou slepců stačí schovat za kámen - to je přeci jen pro opravdu trpělivé diváky. A to já jsem. Symbolika však zazdívá i konec (nebudu prozrazovat). A tak buďte pozdravení, Saint Tereso a Frankie. Především ty druhý, na kterého se budu těšit u nějakého povedenějšího filmu. ()

Reklama

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Vcelku konvenční historický film, jehož hlavním magnetem v době svého vzniku zajisté bylo obsazní C.Granta a F.Sinatry do svých rolí a Sophie Loren jakožto femme fatale. Snímek neurazí, dokonce místy vytváří i jistou dávku napětí, ke konci však scénami rozhřešení S.Loren nápadně připomíná Angeliku, markýzu andělů (s plným vědomím, že tyto filmy vznikly později). Opusy Stanleyho Kramera byly teprve v zárodku. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Film je třeba hodnotit z pohledu roku 1957. Drama mělo mimo jiné pozvednout národní hrdost španělů, vládl jim přece Franco a stálo to za vyliž pr.del, měl jsem tu čest se o tom přesvědčit. Grant tu hraje standardně dobře, Sophia vypadá jak ošklivé káče až na ty prsa, ty jsou bezpochyby nádherné. Sinatra tu hraje blbce, ta role mu nesmírně sedí, podívejme se na jeho hudební kariéru, jsou to sračky hodné Karla Gotta. Film nese myšlenku zcela prostou: Chceš-li dělat revoluci, odboj, válku musíš mít dostatek prostředků a najmout si odborníka (například na děla a z Anglie). Chtít a zabít nepřítele prostě nestačí. A tak se mi to docela líbilo, naivní a hezké dílko z 50-tých let. ()

Angerr 

všechny recenze uživatele

Velkolepý film o lásce a boji za svobodu pouze pro naivní, kteří věří, že Sophie Lorenová bude celou cestu napříč prašným Španělskem krásně nalíčená a Cary Grant si ani neumaže košili. Kladem je postava ztvárněná Frankem Sinatrou, poněkud se vymyká stereotypu běžných, morálně bezchybných hrdinů. 5/10 ()

Galerie (146)

Zajímavosti (11)

  • Cary Grant sa počas nakrúcania bezhlavo do Lorenovej zamiloval a dokonca uvažoval, že sa s ňou ožení, hoci tá už mala vzťah s talianskym producentom Carlom Pontim. (curunir)
  • Frank Sinatra po této události odjel z natáčení dřív, než dotočil své poslední scény, které poté dokončoval v Hollywoodu. Grant tak musel zbylé společné scény se Sinatrou natočit s oblekem na stojanu. (Pavlínka9)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "Zbraň" od C. S. Forestera. Ten dokonce na naléhání režiséra filmu Caryho Granta požádal, aby mu prokázal tu čest a ve filmu hrál. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama