frbulka

Tento příběh je postavený na tom, že odhaluje nově objevenou a údajně životní lásku princezny Diany, kardiochirurga Khana. Egyptský milionář Dodi, společně s kterým zemřela v pařížském tunelu při autonehodě 31. sprna 1997, byl prý jen chabou náhražkou tohoto muže. Bohužel větší ambice si film neklade, očekávala bych něco více ze života princezny Diany, více o jejích dobrých činech, více o jejích vztatzích s královskou rodinou. Ale to asi opravdu není možné vzhledem k tomu, že se jedná o nedávnou minulost a tato rodina stojí v čele Velké Británie. Proto ale nedostaneme od snímku nic jiného, než romanci o vznešené ženě, která milovala nevznešeného muže. Že tak vypadá životopisný film o člověku, který měl odvahu vstoupit do minového pole, aby zabránil dalším ztrátám na lidských životech, je trochu smutné.

Těžko se hodnotí divadelní hra, kterou vidíte na svém notebooku. V tom divadle by to mělo stoprocentně mnohem větší grády. Ale byla jsem nadšená i tak - Miroslav Donutil mě většinou svých výroků, grimas a pohybů rozesmál a rozhodně bych ho nenazývala estrádním umělcem jako někteří zdejší uživatelé. Jeho Truffaldino je neodolatelný. Je pravda, že první polovina mi přišla trošku lepší, druhá opravdu malinko ztrácela na dechu a navíc mi místy přišlo, že herci trošku přehrávají. Ale jinak jsem moc ráda, že jsem tento komediální dell´arte skvost objevila:-). "Já nevím jak to tady všechno rozprostřu a ty mi cpeš nějakej pudlik!"

Na tento kus musíte být naladěni, ne v každém rozpoložení ho budete vnímat stejně. Jako u většiny zdejších diváků i u mě filmové vyjádření hodně zaostávalo za tím hudebním, ale po nějaké době jsem začala více vychutnávat krásné písničky a zbytek vnímala jako takové divadlo pod širým nebem. Ve dvaceti bych to asi neocenila, prostě stárnu a ta hudba mě "dostala":-). Drsný loupežník Miroslav Donutil a jemná Eržika Iva Bittová jako dvojice zářili. Zabili, zabili chlapa z Koločavy...

Na mě asi příliš sci-fi. Muž, který je zamilovaný do operačního systému a operační systém, který mu lásku opětuje. Sci-fi, na druhou stranu, jak dlouho tohle ještě bude sci-fi? Ale za Joaquina Phoenixe, za jeho výborné mimické projevy, za originalitu celého zpracování a za pár opravdu povedených scén dávám 50%, i když jsem uvažovala, že dám o jednu hvězdičku méně. SPOILER - a pak to dopadá takhle - s kolika lidmi se právě teď ještě bavíš? S 8432. A kolik jich miluješ? 825.

Souhlasila bych s komentářem jednoho zdejšího uživatele a opravila oficiální text distributora - JE to dojemné drama a komediální jsou pouze některé prvky. Ono komediální to ani moc být nemůže, zvlášť když onemocní rakovinou mladý člověk. Jinak jsem ale ráda, že konečně mohu něco, co je označováno jako komedie a co je výtvorem americkým, vnímat jako docela inteligentní a příjemný film. I když Seth Rogen mi byl po většinu filmu protivný a jeho neustálé hlášky o sexu otravné, zbytek byl fajn. Joseph Gordon-Levitt má sympatický herecký projev a Anna Kendrick je takový roztomilý králíček:-). A film nese krásné poselství, o hodnotě života a o tom, že když vás v krizových chvílích někdo blízký podrží, z poloviny je boj vyhraný...a nemusí se to týkat jen nemoci.

Tento film je dost rozporuplný a vlastně i já jsem si při jeho sledování uvědomila, že postava Jana Husa je velmi tajemná, zajímavá a do dnešní doby tak trochu dělí lid na dva tábory, názory na ni se různí. V prvním díle jsem se historicky absolutně ztrácela, tak jsem zamířila na wikipedii si trochu doplnit znalosti a zeptala jsem se osoby sečtělejší v těchto věcech, pak už byl film značně záživnější a smysluplnější. S každým dílem úroveň stoupá a po dodívání na ten závěřečný (který byl velmi silný) jsem se rozhodla, že trochu zvýším zdejší průměr. Ano, samozřejmě, hudba je naprosto příšerná (ta Kocábova, elektronická), někdy si říkám, jestli už vážně všichni ztratili rozum, že kloubí dohromady tak rozdílné a tvrdě narážející věci. Ale když se na to dívám jak chci, moc jiných trhlin na snímku nevidím. Matěj Hádek, kterého jsem dosud moc nemusela, mě velmi příjemně překvapil. Stejně tak byl výborný herecký výkon Jana Dolanského, Milana Kňažka, Vladimíra Javorského, Mariky Šoposké, Jana Plouhara a dalších. Atmosféru film má, je velmi přesvědčivý, není odtažitý. Možná mi také párkrát problesko hlavou, že Matěj Hádek není úplně ideální představitel pro Mistra Jana Husa, ale to by pak nebyl ani Jeroným Pražský - na všech obrázcích jsou to vousatí staří muži, ale zemřeli kolem čtyřicítky...proč by nemohli takto vypadat? Ano, jistě, některé věci jsou lehce zidealizované a zvýrazněné, aby zvýšily náboj filmu - ať už je to Husův citový vztah ke královně, zrada Štěpána Pálče, lehce teatrální vystupování krále...ale mně se toto všechno právě líbilo. Další otázkou je osoba samotného Husa - jeho názory jsou dodnes trošku kontroverzní a některé jsou katolickou církví nepřijaté (např. že kněz žijící ve hříchu udílí neplatně svátosti), jeho postava byla také bohužel zneužívána minulým režimem a sám papež Jan Pavel II. veřejně vyjádřil lítost nad krutou smrtí tohoto významného muže. Jsem ráda, že jsem filmovou trilogii zhlédla, mohla jsem tak lépe pochopit postavu Jana Husa a přiblížit si dobu, ve které žil. Jsem přesvědčená, že to nebyla doba lehká a on v ní obstál...

Po třetím zhlédnutí mám pocit, že to je vůbec nejkrásnější film, který jsem kdy viděla. Nemyslím si, že by se jednalo o velký kalkul už zesnulého režiséra, aby získal co největší počet Oskarů. Bolestná romance prostě táhne a záleží především na tom, jakou formou film toto téma uchopí. Tady ho uchopil za správný konec. Ať už se jedná o záběry (nejen letecké) pouště v Africe, tržiště v Káhiře, jeskyně s malbami plovoucích lidí na stěnách, atmosféru opuštěného a vyrabovaného italského kláštera v druhé rovině filmu, kam se v myšlenkách přenesete, písečnou bouři, kdy skoro cítíte v ústech zrnka písku, drsnou scénu vyslýchání, při které Vám buší srdce, odstraňování miny, kdy Vám buší srdce ještě více a v neposlední řadě uhrančivý pohled Ralpha Fiennese, který je tak naléhavý, že skoro nevnímáte, že je určen Kristin Scott Thomas. Málokterý film vyjádřil podle mého vášeň tak dobře, jako tento. Snímek je opravdu velmi dlouhý a těch 162 minut je naplněno až po okraj smutkem, touhou, vášní, strachem, zradou, slitováním, dobrotou a smířením, je to kotel emocí a citů. Ale ani jedna minuta není plytká, každá má pro mě neuvěřitelnou váhu a každá se mi zapsala do srdce - a přesně o to asi Anthony Minghella usiloval...

Tento snímek je určitě originální a mladý režisér Mike Cahill už mě v krátké době dvakrát přesvědčil, že rozhodně nepatří mezi "mainstream" filmové tvorby. Film mi svým nízkorozpočtovým zpracováním zase potvrdil, že aby byl snímek působivý a smysluplný, nemusí být drahý, právě naopak. Brita Marling je tak krásná a přirozená, že byla středobodem celého snímku, věřila jsem jí každičké slovo, každý výraz tváře, její bolest byla tak hmatatelná, že jsem ji litovala ještě víc než Williama Mapothera. Konec je trošku náročnější, ale každý si v něm může najít to své - určitá uskalí závěru vyjádřil vtipně ve svém komentáři uživatel virus10 (ale pozor, je to spoiler) - na druhou stranu, závěr filmu je asi nutno chápat trošku abstraktně, jinak se člověk zaplete do logických úvah a touhy si všechno vysvětlit rozumem a rozčarování z nepochopení filmu může divákovi částečně zkazit prožitek.

Tento snímek je krásný tím, že si v něm každý divák může najít něco pro sebe. Šikovně kombinuje různé filmové žánry, dojme vás k slzám, nutí vás přemýšlet a je velmi působivý, i když si diváka nekupuje a svým skromným až komorním zpracováním je spíše filmem nenápadným. Stěžejní je samozřejmě myšlenka a otázka odvěká - vzali jsme se tady jen tak náhodou, nebo má vše "vyšší" smysl a naše životy jsou darem, jsme bytosti duchovní a naše duše může žít po ukončení života na tomto světě dál? Odpověď nabízená filmem sice není ryze křesťanská, ale určitě je duchovní...hluboký a dojemný snímek s přesvědčivými hereckými výkony, který na mě silně zapůsobil.

Slavné dny jsou příjemnou sedmiminutovkou, kterou člověk třeba může začít svůj den. Poutavou a výstižnou formou seznamují diváka s nejvýznamnějšími historickými momenty naší planety, na důrazu přidává dramatická hudba a charizmatický hlas Pavla Zuny. Jakýkoli způsob, jak se může mladá generace (a nejen ona, někdy možná spíše ta starší) vzdělat nenáročnou a nápaditou formou v naší historii, je vítaný. Za sebe jsem moc ráda, že na Seznamu.cz, kde se nám nechutně podbízí Super a kde nám při čtení zpráv o teroristickém útoku, při němž zahynulo 50 lidí, vyskakují reklamy na dovolenou, je něco tak dobrého. PS: můj poslední shlédnutý díl byla vražda Abrahama Lincolna, stojí za to se na něj podívat.