Balada pro banditu

Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. (28.12.2012)

Krásný příběh v zajímavém filmovém zpracování. Také asi můj první kontakt s Ivou Bittovou a jejím hlasem. Polívka už v té době byl skvělý a příjemný byl i Miroslav Donutil. Jo to bylo ještě tehdá, kdy mu národ neříkal ,,mistře'' a na ČT s ním do zblbnutí něželo 3x s M. Donutilem, 4x s M. Donutilem, 5x s M.Donutilem... Hudební aranžmá bylo skvělé, díky účasti členů Greenhorns, kteří písně doprovázeli. V devadesátých létech se objevila snaha znovu tento řekněme - muzikál oživit, ale mně se stejně nejvíce líbí tato původní verze. Je syrová, zemitá, akustická... Hodně dobrá záležitost, kterou buď budete milovat, nebo vás neosloví. Za mne je za 4 kule žandára. * * * * Velmi stručný avšak výstižný komentář - uživatel Lima! (05.05.2013)

Forma snímku je velmi zvláštní a divákovi chvíli trvá než si na ni zvykne. Těm, kteří ji příjmou je nabídnuto originální hudební představení se zajímavým příběhem, výraznými postavami (Donutilovi sedl hlavní hrdina velmi dobře, překvapil mě Pecha pro mě osobně v netypické roli, ale možná vůbec nejvíc se mi líbil Polívka a jeho Mageri), z-nouze-ctnost(?) nápady (především ty kytary), překvapivě dobrými pěveckými výkony a tím nejdůležitějším, výbornou a krásnou hudbou (Miloš!!!). Pravda, děj je docela často "narušovaný" prostřihy do obecenstva a film tím ztrácí na kontinuitě, ale jako muzikál (ostatně hlavní žánr tohoto filmu) funguje více než nadprůměrně, proto dávám solidní 4*. (12.09.2012)

Legendární představení brněnského divadla Husa na provázku na plátně moc nefunguje. Pro film se prostě divadelní výrazové prostředky nehodí a připadá mi to celé, jen jako by si pár lidí udělalo radost a zfilmovalo si svou ikonu. I na tehdejší měřítka je film z hlediska techniky odfláklý, hlevně zamrzí postsynchrony, které jsou opravdu příšerné - dívat se na detail Ivy Bittové, která otvírá pusu o slabiku pozadu, je tristní. Nad vodou se film drží jen díky písničkám. (15.06.2007)

Řeknu Vám - už jsem viděl Vesmírnou prdu, Kameňák, sequel pro Bohové Musí Být Šílení. Viděl jsem 24 hodin, viděl jsem Teletubbies. Je podivuhodné, že jsem dokonce viděl i Discopříběh a přežil jsem. Ale něco tak nudného, odporného, patetického a až nenasytně zvrhlého jsem ještě neviděl. Střežte se Balady pro Banditu, neboť tohle je horor. Až ho uvidíte blížit se televizním programem, vyhoďte pojistky a odjeďte na bruslích na týden do Pákistánu. V opačném případě zemřete zlou smrtí (25.06.2007)