PiLgRiM

Marná snaha. První půl hodinu filmu, ve které mě můj oblíbenej anesteziolog Eggers přirazil k sedadlu svoji tradiční dávkou rajskýho plynu mě absolutně strhla. Animální výjevy pohanských rituálu či jednozaběrové dobývání vesnice ve mě dokázalo vzbudit dojem, že Eggers ani tentokrát nešlápl vedle.. Jenže pak přišla rána pěstí a okamžitá střízlivost ve formě absolutně tuctově natočené a stokrát omleté báchorce o pomstě, která úplně vykolejila z původně radikálně halucinogení obrazotvornosti, (což vzhledem poměrně dlouhé stopáži, začne po chvíli celkem nudit) a místo tradičního náznakoveho budování atmosféry, vypráví s až neuvěřitelně tupou  doslovností a s plejádou archetypálních postav (čestná výjimka ve formě démonické Kidmanové), které vám jsou ve finále úplně ukradené. Jako vlastně celej film :)

SPOILERY: Tak tady se to láme... a úplně stejne jako v cold fish, ( ke které jsem se ve zdejších komentech docetl, že se Les Lasky ma odkazovat ) kde se Sono opět vyžívá v explicitních záběrech na porcování lidi. Chápu záměr zobrazit drastickou změnu psychiky Shina, ale výsledek nepůsobí jinak, než jako absolutně bezduchá manýra režiséra, kterej svého času dokazal šokovat i bavit mnohem originalneji. Snad se to v tomhle duchu neponese i zbylé dva dily.

Obsahově Ve finále vcelku zkratkovitý a ne moc do hloubky jdoucí dokument, soustředící se výhradně na osudy třech nejvýznamnějších Daimjó v období Válčících států ( a výhradně jen z vojenského hlediska ). To co zpočátku formálně vypadá jako výpravné nahlédnutí do Japonska 16. Století, se záhy v rukou tvůrců změní v přehlídku drastických výjevů poprav a sebevražd, na které je kdo ví proč kladen větší důraz, než na hlubší a detailnější popis jednotlivých postav či událostí. Nemluvě ani o tom, že divák musí nabýt dojmu, že většina vyobrazených bitev ( s výjimkou Sekigahary a Nagašina ), se dle tvůrců odehrávala výhradně v lesích, což je poměrně zvláštní představa :)