Riddick77

Adept na film roku 2019!

Todd Phillips natočil hlubokou intimní sondu do duše psychicky narušeného člověka, s nímž se život zrovna nemazlí, přičemž ji jemně zarámoval do komiksových reálií. Nenechal se však strhnout klasickým přístupem k látce, ale zaměřil většinu pozornosti na psychický rozklad celoživotně nešťastného a přehlíženého jedince, jemuž odosobnělý a šedivý každodenní svět dává jednu facku za druhou. Ve chvíli, kdy se Joaquin Phoenix poprvé nezamýšleně rozesměje, musí vám být jasné, že bolest kumulující se uvnitř jednou nasměruje ven. Zejména díky excelentnímu hereckému výkonu Phoenixe se Phillipsův Joker zavrtá hluboko do hlav fanoušků a zůstane v nich hodně dlouho. Na druhou stranu nejde z hlediska scénáře o žádný zázrak. Joker není nijak sofistikovaný film a z hlediska uchopení proměny psychicky nemocného člověka v chaos milujícího padoucha nepřináší nic nového. V takřka všech parametrech nadstandardní, zručně natočené a výborně zahrané psychologické drama ano! Událost roku dozajista ne. Recenze zde.

Zatím poslední režijní a scenáristický zářez Petera Stricklanda zaujme nestandardním a osobitým přístupem k látce. Tohle náročné a dlouhé dílo o hrozbě konzumerismu a jakési vyprázdněnosti dnešní doby není pro každého a leckomu nemusí sednout právě kvůli absenci tvůrčích postupů běžných v mainstreamové produkci. Nazývat pak Takové krásné šaty hororem zřejmě není zcela přesné, neboť sama žánrová neuchopitelnost je jednou z charakteristik tohoto nesnadno zkousnutelného počinu, jehož asi nejlépe vystihuje termín "bizarní". Recenze zde.

Suma sumárum, James Gray natočil solidní a řemeslně nadstandardní vesmírnou sci-fi s přísným důrazem na hlavní postavu, která při dvouhodinové stopáži nenudí, vizuálně uchvacuje a herecky baví. Nečekejte však nic převratného a připravte se, že tempo bude relativně pomalé a víc než na efektní výbuchy se zde hraje na intenzivní emoce. Objevné poselství, jež by vás stimulovalo k přemýšlení a celonočním diskuzím, též není součástí balení. Recenze zde.

John Rambo si užívá zaslouženého odpočinku na rodné farmě, ale zlu a krutosti prostě nemá ani v pokročilém věku šanci uniknout. Bohužel, hledání záminky pro rozpoutání dalšího pekla trvá zoufale dlouho a navíc se skládá z těch nejohranějších kliše, která si lze představit. Sylvester Stallone sice pořád má charismatu na rozdávání a v určitých pasážích lze zahlédnout stín legendárního vietnamského veterána, ovšem celkově onen předlouhý a vlažný klid před bouří nestojí za závěrečnou krvavou lázeň. Není to úplný průšvih, avšak rozlučku si Rambo zasloužil o poznání důstojnější. Recenze zde.

Make his fight on the hill in the early day // Constant chill deep inside // Shouting gun, on they run through the endless grey // On the fight, for they are right, yes, by who's to say? // For a hill men would kill, why? They do not know // Stiffened wounds test there their pride // Men of five, still alive through the raging glow // Gone insane from the pain that they surely know // For whom the bell tolls // Time marches on // For whom the bell tolls! Spokojenost, ac ocekavani byla obrovska. 8/10

Obsahově velice slabá, otravně repetitivní a neúměrně dlouhá sonda do "kultury znásilnění", která opakovaně popisuje jednou popsané, aniž by byla schopna problematiku řádně a vhodně uchopit a zasadit do širšího rámce. Materiálu tak na 35 minut.

Kyberpunkově vystajlovaná Lisbeth Salander v podání sympatické Claire Foy si tentokrát na nic nehraje a vcelku s klidem kašle na hlubší postihnutí hlavních charakterů či pečlivé a oduševnělé zkoumání vlastních neuróz, přičemž místo toho nám spolu s tvůrci servíruje solidní akcí napěchovaný a nadmíru zábavný špionážní thriller. Alvarez sice nenatočil tak ambiciózní snímek jako Fincher, ale určitě svižnější, dynamičtější a dost možná i zábavnější. Spokojenost. 7/10!

Tihle dva sympaťáci prostě baví... Jen tak dál!

Spolu s Predátorem největší zklamání roku 2018. A ano, na konci jsem se přistihl, že fandím Dragovi. 5/10!