Africanus1

Ve svém komentáři budu hlavně klást otázky, ačkoliv vím, že mi na ně asi nikdo neodpoví. Nic proti Budařovi nemám a říkal jsem si, že tak hrozný, jak naznačovaly zdejší komentáře, to snad nebude. No, byl to omyl. Začátek byl docela fajn a nechápu, proč se nepokračovalo v trendu prvních deseti minut. Sledovat rozmazlený čtyřicetiletý hovado, který se ocitlo mimo svou zlatou klec a jeho konfrontaci s realitou mohla být docela prdel. Jenomže Budařovi se zachtělo filozofovat (snaha odlišit se, přijít s něčím "hlubokým", nebo vypořádání se s vlastním traumatem - kdo ví) a výsledkem není dobrý film, ale průser, u kterého si  vůbec nejsem jist, pro koho byl vlastně určen. A teď k těm otázkám. Jestliže princátko překoná strach ze smrti, opravdu to znamená, že se vymaní z matčina vlivu a stane se dobrým panovníkem? Proč měla smrt tvář matky? Kvůli tomu, že ho jejich nezdravý vztah pomalu zabíjel? Proč je setkání se smrtí to nejkrásnější co zažil? Proč přichází "zleva"? Stále se tu mluví o smrti, ale o Bohu nebo o Satanovi nepadne ani slovo. Takže smrti se bojí, ale Boha ani Ďábla ne? Ve filmu zcela chybí křesťanská symbolika, ovšem nábožně se poklekává před mluvícím dubem. Ten princátku mimo jiné oznámí, že cestu mu ukáže "sedmero bytostí".  Ale kromě ducha už nepotká žádnou. Nějaká chyba v počtech, nebo jsem něco přehlédl? A jak to, že duch je mrtvý "jen trochu" a dokáže se asi jako jediná entita na světě před smrtí ukrývat? Když není mrtvý, proč nemá hmotnou podobu? Proč princátko zapomnělo na svůj slib, že duchovi pomůže? A proč mu to duch nevytknul? Proč ho má na cestu ke smrti vyprovázet zrovna dračí zub a komár? A co ho nakonec vyvedlo z její říše? Láska, překonání strachu, nebo něco jiného? Docela rád bych znal odpovědi, a to přímo od Budaře, a zajímalo by mě, zda by mi dokázal vysvětlit aspoň polovinu z toho. Nevalné byly i herecké výkony. Budař stále stejně přiblblý úsměv, Khek nepředvedla civilní herectví, ale spíš si odskočila z pokecu s kámoškama, a u Vetchého mám už dlouho pocit, že hraje čím dál tím hůř. Kromě všeho ostatního příběh neuvěřitelně srážely ty dvě mentálně retardované bosorky, jejichž přítomnost by byla neobhajitelná v jakémkoliv filmu. Tohle byla naprostá šílenost. Navíc, co jsou to za čarodějnice, když se nechají oblafnout hozeným klackem a dál už nepátrají? Vlastně to ale bylo dobře, protože jejich další výskyt bych už psychicky nedal. No, Mamánek byl velmi obskurní zážitek a podruhé ho již podstupovat opravdu nebudu.  Pokud bych to měl shrnout, tak asi do těchto tří bodů: 1. Jan Budař si splnil svůj sen. 2. Jan Budař natočil film pro Jana Budaře. 3. Jan Budař natočil blábol.

Tahle abuela vypadá, že má namířeno rovnou do márnice, jenže zdání klame. Ve skutečnosti si jde tvrdě za svým a nehledí na nic a na nikoho. Dobrý to bylo, dokonce velmi dobrý. Někdo tady kňučel, že se tam nic moc neděje, žádný lekačky, žádná atmosféra strachu, napětí a tak podobně. V tomhle si dovolím vyjádřit jemný nesouhlas a dotyčným kritikům bych pouze decentně vzkázal ať jdou do prdele, protože kvalitní horor nepoznají, ani kdyby jim spadnul na palici. Jistě, bábrle jump-scares zcela nepokrytě ignoruje, což ale není vůbec na škodu. Zavrhnete-li tuhle jednodušší cestu, musíte se vydat jinou, která se mnohdy může ukázat jako lepší. A tady to jednoznačně vyšlo. Děj plyne pozvolna a stejně tak pomalu narůstá znepokojení a pocit, že něco není v pořádku. Atmosféra houstne a vnučka se z milující pečující pozvolna mění ve vystrašený uzlík nervů. Jediné co bych vytknul, je hned úvodní scéna, která poměrně hodně napoví, o co tady běží. A pak situace bezprostředně po požáru. Nejpozději tady by každý okamžitě prásknul do bot, na druhou stranu ale chápu, že jinak to scénáristicky udělat nešlo. Jinak se jedná o velmi solidní a zde podhodnocenou záležitost. Jo a uživatel Korbitch by měl ten svůj spoiler smazat.

"Vypadnout z potravního řetězce mi jako štěstí moc nepřipadá". Jo jo, sesazení z úplného vrcholu někam mezi hlodavce někomu může zkazit den. Minimálně celému lidstvu. Ona je to vlastně docela solidní podívaná, na přerostlé hmyzáky se kouká fakt dobře, ale celé je to bohužel bez napětí, bez pořádného vtipu a bez krve. To vše na úkor otravné romance pro náctileté. Kdyby se v názvu vynechalo "Love", byl by výsledek daleko lepší. O kladné postavy samozřejmě strach mít nemusíte a nezajímaví záporáci se objeví až na samém konci. Závěrečná bitka s krabem celkem ušla, ale aby se korýš rozhodoval koho sežere a přitom si pochopitelně vybral ty hlavní hajzly, to už je dost přes čáru. Klidně bych uvítal pokračování, ovšem zde už bych prosil řádně přitlačit na pilu.