Recenze (125)
Prokletý ostrov (2010)
Geniální kousek na který jsem se dostavil do kina hned 3x po sobě , pokaždé s jinou osobou a pokaždé jsem si odnesl ty nejsilnější zážitky... Teddy je dost možná nejšílenější postavou na ostrově plném šílených lidí a taky by jste tomu dost možná ani do poslední vteřiny a hlavně do jeho posledního úsměvu nevěřili... Je úžasné jak se ve filmu skloubí vynikající herecké výkony s vynikajícím a k mému překvapení s naprosto nepředvídatelným scénářem - to potom v diváku zůstane něco , co přetrvává dlouho. Úžasný filmový kousek a skvělá ukázka toho - jak mocné může být podvědomí jednoho nemocného člověka...
Dobytí severního pólu (2006) (divadelní záznam)
Jedna z mých nejoblíbenějších Cimrmanovských her a pro mě dost možná i jedna z nejlepších. Na tenhle kousek se můžu kouknout kdykoliv a užiji si ho pokaždé jako by to bylo poprvé... Spolu s tímto legendárním snímkem mi taky navždy zůstane příjemná vzpomínka na pana Smoljaka...
Modern Warfare: Frozen Crossing (2010) (studentský film)
COD: Modern Warfare je moje srdeční záležitost a tohle byla zatraceně dobře odvedená práce...
Sahara (1995) (TV film)
Tak tohle je válečný film mého mládí na který nedám dopustit. Nemám tomu co vytknout... :-)
REC (2007)
Další nízkorozpočtová lahůdka mezi horory . Přes začátek , který u člověka evokuje otřepané kliše v podobě "kamery v akci" film v pozdější fázi neskutečně a až překvapije vygraduje do strhujícího boje o přežití. Atmosféra tísnivého prostoru domu ve kterém se děj odehrává je cítit všude...
Nesmiřitelní (1992)
Už jsem si zvykl , že Clint Eastwood bourá ve všech svých westernech mýty o divokém západu a přesto mě nepřestává překvapovat :-)
Černá kočka, bílý kocour (1998)
Naprostý úlet. Málokdy člověk kouká s otevřenou pusou po dobu celého filmu a říká si „teď už to musí skončit“ – „přece si to neudrží takovou strhující úroveň až do konce…“ A přece udrželo – je to chaotický slet skečů a nehorázných hlášek, kterými vás film a hlavně sympatičtí herci bombardují po celou dobu. Krásné nahlédnutí do kultury a mentality této minority ze kterého čiší radost ze života, která se na mě přenese pokaždé, když si pustím tenhle film.
Mrtvý muž (1995)
Pan Jim Jarmusch je pro mě režisér-filozof-existencialista a Mrtvý muž je toho důkazem. Příběh člověka, který začíná svůj nový život na novém místě a novou prací se velice rychle změní na cestu ke smrti. Je to symbol člověka, který už od samotného počátku svého života spěje ke smrti a je jen na něm co bude mezi narozením a tou absolutní hodnotou smrti. Samotná postava indiána jménem „Nobody“ je určitým způsobem mystická – pro mě to byl vypravěč celé myšlenky filmu. Co se hudby týče nemám výtek – už dlouho sem neviděl film, kde by ve mě kombinace hudby a filmu samotného zanechal tak hluboký dojem.
Strach a hnus v Las Vegas (1998)
Těžce chaotický úlet. Johnny Depp a Benicio Del Toro u mě jednoznačně bodují na plné čáře. Pro někoho to může být obtížně stravitelný film vzhledem ke zmatku a absenci nějakého smysluplnějšího a spojitého děje. Každopádně to byly orgie šílených představ a naprosto ztřeštěných hereckých výkonů. Je to šílenost a nehledal bych v tom nějakou hlubší myšlenku- skvěle sem se u toho odreagoval a nechal se jen unášet na vlnách fantazie...
Káva a cigarety III - Někde v Kalifornii (1995)
Jedna z nejlepších Jarmuschových povídek v rámci "Kafe a Cigarety" vůbec. Dialog dvou hvězd v podání Iggyho Popa a Toma Waitse má opravdu něco do sebe. Hezká ukázka mentality kuřáka- "Proč bychom si nezapálili, když už jsme přestali kouřit, ne ?" aneb částečně taky parafráze na "My děti ze stanice ZOO" a takový odraz skutečné závislosti.