Strach a hnus v Las Vegas

Všechno špatně. Mám rád divné filmy a mám rád i Terryho, ale na tomhle jsem nenašel nic. Příběh? Prakticky žádný, film se "fláká od rohu k dalšímu rohu", černý humor (který miluju a který tady podle obsahu měl být) mě nijak neoslovil (opravdu jsem se během filmu zasmál maximálně jednou a to už ani nevím čemu) a film mě neuvěřitelně nudil. Jediné pozitivum zde byli herci. Od těch hlavních (tradičně skvělý Depp, i když i on měl už mnohem, mnohem lepší role) až přes epizodní roličky (Ricci, Diaz). Věřím tomu, že takhle nějak to vypadá, když jste "sjetej", ale to já nevím, v životě jsem neměl ani trávu (možná proto nemůžu docenit tenhle film?) Už dlouho mi dvě hodiny nepřipadaly jako čtyři (cože, to uběhlo jen pět minut?) Nevěřím tomu, že bych tohle chtěl někdy vidět znovu - 40 %. (28.09.2011)

Tak tahle substance se mi rozhodně do žil nedostala a to ani na třetí pokus (ten třetí byl první do konce). Divoká jízda? Nikoli. Pěkná nuda a o čem? O drogách? Kdybych nebyla tak otrávená, tak se zasměju "ha, ha", protože tohle bylo jen pozlátko a v něm nic. Ještě že Benicio Del Toro věděl, co a jak hraje, protože Johnny Depp, si myslím, o tom do poslední chvíle neměl páru. Proti soundtracku nemám to nejmenší. (16.01.2006)

Feťácká psychedelická odysea. Když pominu jakýkoliv příběh či nějakou snahu o něj, výsledek je docela dost velký úlet, který jednu chvíli baví svou bizarností a druhou nudí svou stereotypností. K nepoznání změnění Johnny Depp a Benicio Del Toro jezdí od místa k místu a naprosto (podle mě) bezmyšlenkovitě zasahují do různých událostí a prožívají těžko vysvětlitelné situace (aneb co když se někdo vzbudí s ještěřím ocasem:). Ještě do nich vstupuje mnoho vedlejších postav, které nemají v ději žádne opodstatnění či úlohu. Krom této absence, ale musím pochválit velmi efektní znázornění působení drog na člověka, které opravdu vyvolávají úzkostlivý pocit a jsou velmi autentické. Plus šílené výkony hlavních představitelů a VÝBORNÁ hudba, díky níž jsem dokonce uvažoval zvednout o jednu hvězdu. Nakonec jsem ale čekal nějaký myšlenkovější přesah či vysvětlení, že celý film měl vlastně nějaký smysl a chtěl něco sdělit. Nesdělil, jen ukázal... (05.04.2009)

Většinou je tento film hodnocen jako Gilliamův nejhorší nebo prostě ten slabší. Nevím, jestli to je proto, že je o strašných zdrogovaných dementech nebo prostě nedosahuje film nějakých filmařských kvalit, podle mě neznámých parametrů. Strach a hnus je možná tím rozporuplným filmem, který jedny až dětinsky rozesmává a druhé nutí k vomitismu. Osobně jsem díky němu poznal Benicia Del Tora a dodnes tvrdím, že zde podal výkon nejlepší. Totéž platí i Johnnym Dé. Masky Tima Burtona jsou mu prd platné. Maska holohlavého novináře Huntera Thompsona je prostě trochu dál za pobledlým Edwardem nebo čokoládovým Majklem Jacksonem. (26.04.2011)

Jeden pořádný drogový trip, jeden velký červený bourák, Amerika plná naivní naděje, snaha napsat reportáž a někde vzadu jízlivě potrhlý režisér Terry Gilliam. Dvě hovada vyrážejí s kufrem plným rozmanitých drog vstříc novým zážitkům, užívají si hotelových služeb, pokoje ničí a mění v odporná doupata, všelijak ovlivňují několik vedlejších postav a opakovaně překračují zákon. Výsledkem je barvitý tripový guláš, který divákovi buď sedne, nebo jej dokonale otráví. Bohužel patřím spíš do druhé skupiny. Měl jsem v téhle záležitosti letitý rest, první minuty jsem jen zíral s tím, že si na zvolený styl a šílenou mysl zúčastněných zvyknu, ale neuběhla ani polovina stopáže a já tuhle podivnost začal krapet nesnášet. Zlověstný a toho času neokoukaný Benicio Del Toro je fajn, Johnny Depp (vím, že jdu proti převaze) mi naopak úplně nesednul. Spíš jsem si užíval jednotlivé vedlejší party, slavných tváří se tady vystřídá skutečně dost. Za mě „nuda“ mezi dvěma a třemi hvězdami, která se mi do žil opravdu nedostala. (28.07.2022)