kej-el

Ang Lee je režisér, jež má na kontě mnoho úspěšných filmů, mezi které například patří i úspěšná „Zkrocená hora“ s již zesnulým Heathem Ledgerem. Rozmanitost jeho filmů, co se žánru týče, má spektrum jistě veliké. Oproti již zmíněné Zkrocené hoře je například diametrálně odlišný snímek, jak dobou, tak místem, národností a v podstatě vším, čím se dá, jiný "Tygr a drak". Přesně o tom mluvím. Příběh jež se odehrává ve staré Číně. Ačkoli byl film natočen v roce 2000, což se nemusí zdát tak dávno, Ang Lee vytvořil výborné zvláštní efekty, které v té době nebylo lehké tvořit. Přece jen je to již 10 let od doby vzniku tohoto filmu a filmová technologie pokročila o mnoho stupňů. Epický příběh nás seznamuje s největším mistrem bojového umění své doby Li mu Baiem, jehož ztvárnil skvělý Chow Yun-Fat, který se setkává se svou dávnou přítelkyní, jež v boji zabil jejího tehdejšího nastávajícího. Tu požádá o laskavost, aby předala jeho meč-Zelený osud-jež byl pro něj tak posvátný, osobě, jež je velice respektovaným vůdcem. Jenže dojde k odcizení toho meče a nastává velká mise zjistit to, kdo meč ukradnul. Li je ochotný pro to udělat cokoli. Prostředí staré Číny na člověka vdechuje jakousi poetičnost a legendárnost, právě této doby a tohoto umění.

V letech, kdy byl film natočen, čili v roce 1942, lidi naprosto strhnul svým příběhem. Během druhé světové války byli lidé naprosto uchváceni milostným příběhem, jež se odehrával v pozadí druhé světové války. Casablanca. Jak poutavý název, že?! Člověk zkrátka ví, že se zatím schovává nějaká láska. A exotika. Ačkoli je pro nás v dnešní době tématika milostného trojúhelníku lehce klišé, musíme si uvědomit, že mluvíme o filmu starém více než půl století. Michael Curtiz, jež je režisérem tohoto amerického „klišé“ snímku, byť je to jeden z kultovních filmů 20. století, jistě udělal velice dobrý tah. Například i tím, že film natočil černobíle, přestože měl k dispozici natočit film kolorovaný. Když, pro někoho může být otázkou v čem je to dobré. Přesto, proč ho označuji za klišé? Možná proto, že přílišný sentiment, který se tam odehrává je dle mého názoru až moc. Možná je to taky proto, že sem člověkem svojí doby. Člověkem 21.století. Další nedokonalou věcí je, že se ve filmu objevuje mnoho detailů, jež jsou tak trochu error. Samotný Curtiz, kameraman, herci, kostyméři a vůbec štáb, nedbali příliš pozornost, aby vše bylo dokonalé a nedošlo nikde k chybě. Trochu mi vrtá hlavou, že Casablanca je označená za „klasiku“, za „kultovní film 20.století“ a mnoho dalších označení. Ale jisté kvality jistě má a za ty také dostala mnoho ocenění pravděpodobně zaslouženě. Rozhodně, máte- li chuť na „slaďárnu“, pusťte si Casablancu.

Ačkoli doby, kdy jsem sledovala filmy jen animované jsou už dávno zamnou, rozhodně není od věci si tak filmovou klasiku z animované tvorby jakou je právě princezna Mononoke, pustit i v pozdějším věku. Řekla bych, že anime tohoto tipu je především směřováno pro diváky starší. Autor tohohle fantasy snímku Hayao Myzaki je Japonského původu. Řekla bych, že právě japonská kultura, která se v příběhu odráží, film dělá ještě zajímavějším Jeho anime je jedním z mála anime, které mě zaujalo. Do doby než jsem shlédla Princeznu Mononoke, jsem byla názoru, že tento tip japonských filmů mi nic neříká, ovšem opak se stal pravdou. Sice nemohu říci, že by u mě byl na vítězném žebříčků, ale rozhodně má v sobě něco co člověka zaujme. Nemám toho příliš na srovnání proto si nemyslím, že bych byla příliš hodna kritizovat tenhle tip filmové tvorby, přesto jednu věc si troufám tvrdit, i podle recenzí opravdovách kritiků, že Princezna Mononoke oprávněně patří na vyšší příčku nejen Japonské kinematografie. Princezna Mononoke byla první filmovou tvorbou s kterou jsem se od Myazakiho setkala a myslím, že ve mně probudila touhu nakouknout i dále.

"Příběhy by se měly vyprávět-protože pak lidé žijí věčně". To tvrdí Daniel Wallace, autor novely "Big fish", která se Burtonovi stala předlohpou pro celý jeho příběh. Tim se inspiroval a tak započalo vyprávění.... Tento strhující příběh o muži, jež vypráví svůj život, který si tak trochu přibarví, aby byl pro posluchače zajímavější, oslovuje miliony Timových fanoušků. Až moc zjevně se v příběhu odráží Timův život. Připadá mi to jako implicitní zpověď Tima Burtona. Otec vs. syn. Jen se nám to lehce prohazuje. Filmový syn se snaží porozumět otci. V Timově skutečném životě se snaží otec porozumět synovi. Film je opět stejně tak snový a hravý jako sám autor. Jakoby tou Velkou rybu byl samotný Tim Burton. Jistý skrytý význam tam vidět můžeme. Přináší nám opět tak absurdní situace, které by se leckomu mohli zdát hloupé, přesto si myslím, že se najde mnoho lidí, kteří na vše hledí s jistou nadsázkou a chtějí-li, najdou si své. Ať už chcete nebo ne, Tim Vás někam zavede...