Rocky62

Syrová sonda do strastiplného života v americkém vidlákově, která bez příkras konfrontuje diváka s klasickými trablemi v nižší sociální sféře. Je to dostatečně poutavé, herecky na úrovni (vynikající Juno Temple) a po většinu stopáže soustředěné na obsah. Palmer do jisté míry splňuje to, co se od takového tématu očekává, bohužel má jednu zásadní vadu na kráse, která mi nedovoluje hodnotit lépe a tím je hypernesympatická postava Ryder Allena. Třebaže má patrně nějakej talent, tak jeho vyčlenění ze společnosti jsem chápal moc dobře...

Všeobecné nadšení bohužel nemohu sdílet s ostatními. Zápletka a samotné finále na mě působily dojmem, že marvel už zkrátka neví, jaké zvolit téma, které by bylo pro diváka atraktivní. Odkazy na původní trilogie mne nechaly zcela chladným, jakožto ostatní aspekty, které předchozí marvelovky činily skrz na skrz zábavnými snímky. Tady jsem zkrátka dost postrádal a jediné, co mi utkvělo v paměti, byl Dr. Strange, což je u filmu, který má v názvu Spider-man asi na pováženou...

Deep House jen těží z tísnivého podvodního prostředí a hrstky ucházejících hororových scén. Jinak režisér bohužel přispěl do sbírky filmů s nápisem: "promarněný potenciál". Scénáristé tristně selhali a ústřední duo taktéž. Nechybí okaté lekačky, které lze bez problému předvídat. Z neustálého řvaní "Ben!!...Beeeen!!.....BEEEEEEN!!!!" jsem málem dostal epileptický záchvat. Tahle záležitost tedy plave pouze v béčkových vodách...doslova.

Je to hutné, podstatně syrové a pokud je na scéně vynikající Sandra Bulldock, tak o něco více vyznívá na povrch poznání/myšlenka, že stačí jeden zločin a veze se to s váma po zbytek života, což bez ostychu dává okolí jasně najevo. V konstrastu s tím vším na mě o to víc zapůsobil (SPOILER!!!) happyend, který veškeré utrpení hlavní postavy završil nanejvýš pozitivním a emočně působivým okamžikem. Určitě se dalo vytřískat více zejména ve scénáři a vedlejších postavách, nicméně osudovost a emoce tu jsou a mně to stačilo.

Kde nic není, ani Tom Hardy nebere. Chápu režisérův záměr zachytit tu část Caponeho života, kterou dosud nikdo nezmapoval, pokud se nepletu. Nicméně nechápu, proč si vybral Alfonsovo poslední tažení, které se všem zdravotními komplikacemi patří k tomu nejmíň zajímavému úseku v jeho životě. I nezkušenému filmaři muselo být jasné, že to ani zdaleka není dostatečně silná náplň pro kvalitní snímek. A tak nám Trank naservíroval jeden z nejnudnějších životopisných filmů, jaké kdy spatřily světlo světa. Absolutní zbytečnost bez špetky tvůrčí invence.

Řiká se, že řešit "co by, kdyby.." nemá smysl, ovšem v tomto případě to není od věci udělat analýzu alternativních závěrů 2. sv. v. Bohužel této hypotéze se dokument věnuje pouze okrajově a nabízí spíše známé historické události včetně nepovedených pokusů o odstranění Hitlera a momenty, které mohly vést k jeho smrti, než se dostal k moci. Takže tu ve výsledku máme jen směsici historie a pár úvah o tom, co by se stalo, kdyby.... Z nějakého důvodu se dokument primárně nevěnuje tomu, pod čím je uveden samotný název.

Velká pocta všem, kterým Černobyl změnil život. Dokument těží z emotivních výpovědí obyvatel Pripjati i likvidátorů a svým zpracováním nabízí divákovi vcelku originální pohled na důsledky havárie. Pomalé, místy až poetické tempo dává citelný podnět k přemýšlení o celé události a to je u dokumentu velké plus.

A přece to jde! Greenland je minimálně o dvě třídy výše, než jeho katastrofičtí sourozenci jako např. 2012 už jen díky mnohem racionálnějšímu a decentnějšímu pohledu na apokalypsu. Ač postrádá vtip a charisma postav Armageddonu, přesto jde ruku v ruce v realistickém hávu jak ve scénách o informování kometě mířící k Zemi či úniku do bezpečí. Několik momentů zamrazí a tempo nepolevuje. V rámci tématu nikterak neurážející a ucházející zábava.

Po Fincherově geniálním opusu už snad nemůže být nikdo lepší sociopatickou bestií, než Rosamund Pike. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že tu konečně mám k vidění souboj zlo vs. zlo, byla moje zvědavost značně umocněna, načež zákonitě musela přijít ledová sprcha v druhé polovině, která poslala těžce promarněný potenciál do béčkových hoven. Co se zpočátku jeví jako protřelý fight, v němž se hlavní "hrdinka" snaží téměř legálně přechytračit soupeře, zatímco druhá strana je schopná všeho, se vzápětí zvrhne v překombinovanou hru na kočku a myš s tradičními kiksy. Je to velká škoda, ovšem i tak I Care a Lot svižně odsýpá, nezklame samotným závěrem i lesbickým duem, které se přece jen mohlo více oddat hrátkám, jako tomu bylo v tomto případě :-)

Jak říkal bodyguard J. W. Creasy: "Pomsta je pokrm, který se podává za studena" . A když ho servíruje psychopatická medička s nevyřešenou minulostí, dostává film úplně jiný rozměr. Jinými slovy tu máme mix falešné romantiky, touhy po odplatě a jejího rafinovaného uskutečnění. Mulliganová je strhující a pobaví i nevšední dvojice v podobě Stiflerovy mámy a bachaře Hadleyho :-). Light verze Základního instinktu, bez mysteriozního hávu, sekáčku na led a obnaženého klínu...Zkrátka chytře, neotřele, s nadhledem a úderným finále...a samozřejmě pro feministky.