Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (1 111)

plakát

The Father (2020) 

Pochopil jsem režisérovo pojetí o nemoci. Veškeré dění z perspektivy hlavní postavy je vlastně rovněž inovativní v rámci žánru, kdy se divák nestane svědkem slzopudných scén a emocionálních ždímaček. Bohužel je to ale k ničemu, když mne po celou dobu projekce pronásledoval úhlavní filmový nepřítel s názvem NUDA! Přes všechny nezpochybnitelné kvality včetně bravurního Hopkinse jsem se jednoduše vůbec nebavil a ono závěrečné "rozuzlení" mě nechalo zcela chladným. Takže se s poklidem řadím k těm, kteří přece jen dají přednost klasičtějšímu formátu v podobě Still Alice.

plakát

Godzilla vs. Kong (2021) 

Překvapivě nad rámec očekávání. Godzillokongoidní digi výplach mozku se všemi tradičními kiksy a patosy, které jsou pro blockbustery typické, jsou tu zastoupeny v dostatečném množství, včetně absolutně mdlých postav a zápletky, kterou se tvůrci snaží předestřít jako sofistikovaný originální příběh, ovšem má to přesně opačný účinek. Přesto je to čirá fastfoodová zábava, která nikterak neurazí, pokud bude mít divák na paměti Bayův citát.

plakát

Karate tiger 1: Neustupuj, nevzdávej se (1986) 

Z nostalgického důvodu jsem si cca po 25 letech udělal reprízu a jen se potvrdily mé obavy, že celá ta snůška neumětelství, která paroduje všechny filmařské aspekty i žánry (chybí žánr komedie), je tak stupidní, že se u mne mísily záchvaty smíchu s pocity trapnosti. Jako by normální divák sledoval Bábovřesky. 1* za ucházející soundtrack. Někdy je zkrátka důstojnější nechat nostalgii nostalgií :-)

plakát

Starman (1984) 

Za mě chybí trochu realističtější pohled v rámci reakce na první setkání s mimozemšťanem a trochu hlubší zápletka. Ačkoliv ten prosťoučký příběh plyne svižně a několik Starmanových zvědavostí vyzní příjemně komicky, je to vše přece jen béčková záležitost na pobavení, v níž samozřejmě nesmí chybět závěr ála Hollywood.

plakát

Bosé nohy v parku (1967) 

Kadenci fórů, jakou film nasadil od úvodních minut jsem hodně dlouho neviděl. Peprné dialogy jsou neskutečnou smrští originálních gagů a neotřepaných hlášek, které bez problému fungují i dnes. Jedinečné aroma 60. let a bravurní duo, které skvěle doplňují vedlejší postavy. Přemilý a lehce bláznivý kousek nejen o nesnázích partnerského soužití. Scény, v nichž se Jane nemůže od Roberta odlepit, jsem mu celkem záviděl...

plakát

Člen klanu (1974) 

Prachbídný paskvil, který svým vznikem urazil zájemce o dané téma a nehorázným způsobem zprznil žánry, pod kterými je uveden. Potenciál v podobě znamenitého obsazení úspěšně pohřben nevídanou stupiditou scénáře. Přestože se vraždí a znásilňuje, tak to v nikom nezanechává patřičné zhnusení a touhu pátrat po pachatelích, takže Klansman totálně absentuje i z hlediska emocí a věrohodnosti. Technická stránka filmu je na zeblití, nechybí několik nelogických scén a značně selhává i hudební stránka filmu, jak z pohledu výběru hudby, tak timingu. Mississippi Burning o 1000 levelů výše. Tento "film" je zkrátka kripl.

plakát

Střílejte na měsíc (1982) 

Kde nic není, ani Diane s Albertem neberou. Chápu pointu filmu, ale nechápu proč je divákům servírována za asistence nulového dějství, které je místy bohužel "oživováno" bandou uřvanejch harantů. Absenci soundtracku tu rovněž vnímám jak mínus. A jestli měl šokovat závěr, tak to se kurva povedlo. (SPOILER!!). "Pche, já vám ten kurt ještě upravim. Vezmu auto, všechno vám zbouram na sračky, klátič mojí starý mi rozbije dršku a jak se budu válet na zemi v krvi, zavolám: "Faiiiiiith!"Pokud nuda a teatrální kreace mrazí, pak poslední věta v obsahu tohoto filmu dává smysl...

plakát

Pravda a spravedlnost (2019) 

Zasadit strom, postavit dům, zplodit syna aneb jak se z prosté touhy splnit 3 chlapské úkoly a smysluplně žít, stává cesta za hledáním pravdy a spravedlnosti, sebe sama nevyjímaje. Ačkoliv se střihač mohl činit víc, přesto se Truth and Justice může pyšnit skvělou kamerou, působivou sedláckou krajinou a efektním vyobrazením kladů a záporů farmářského života. K chuti přijde i měnící se charakter hlavní postavy a několik mysteriozních pasáží. Jak jsem však zmínil na začátku, snímku škodí celková stopáž a za mě okaté teatrální spory v hospodě. 70%

plakát

48 hodin v Paříži (1988) 

Frantic u mě balancuje někde na pomezí mezi vyzrálostí a zestárnutím, co se týče technické a vizuální stránky filmu. Nicméně Polansky skvěle vykreslil atmosféru centra Paříže s notnou dávkou autencitity a městské šedi. A bez nadsázky to funguje i dnes i jako záplata na mezery v banální zápletce. Minimum hluchých míst a věrohodný postup hlavní postavy v pátrání po drahé polovičce. Emmanuelle Seigner je brutálně nádherná!

plakát

Bez okolků (1967) 

Prapodivný a chaotický úvod, naprosto nevýrazní záporáci a rádoby artová forma. Psycho flashbacky hlavní postavy to nad vodou taky nedrží. Není nouze ani o wtf scény ( fackovačka od Dickinsové s následným koitusem, závěr). Porovnání s remakem zcestné.

Reklama

Reklama