nmafan

TENTO KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER!  Weissova úzkostná miniatura je ve své jednoduchosti mnohem silnější, než přeplácaný Litvakův celovečerák, neboť ji více než na thrilleru záleží na existenciální tísni. Nevyvolá ve vás strach o hlavní postavu, ale o svoji vlastní duši. A třeba se pak zadíváte do světel za okny města a napadne vás, že i vy jste bezmocná stařena na vozíku uvězněná mezi stěnami. A že žádná Centrála vám nepomůže. Zemřete, pokud si nepomůžete sami.

Van Dormael je solitér formy. Nelze mu upřít svébytnost a originalitu filmového vyjadřování, ale k čemu to je, když ve věku, kdy by měl být vyzrálým tvůrcem, uvažuje o světě jako čím dál tím zmatenější pubertální dítě? Kouzlo a půvab "Tota hrdiny" už nikdy nezopakuje.

Film, na němž mi více než cokoliv jiného vadilo, jak je neupřímný, prvoplánový. Všechna ta okatá bezútěšnost (zdůrazňovaná volbou exteriérů a počasí) nakonec působí spíš směšně a srdce diváka, tak zůstavá nedotčeno; alespoň já jsem to tak měl. A btw. - nevěřím, že Seidl v ponižování svých postav (a potažmo i herců) nenachází aspoň trochu potěšení...