Zeebonk

Z takovýchto šourajících se odkrývání traumat let minulých mi otráveně vybuchují žaludeční vředy. Sám nevím, jaké strašlivé chemické procesy mi musely bublat v mozku, aby přišly s nápadem podívat se na snímek tohoto ražení, ale buďte si jisti, že jsem je řádně pokáral malíčkem skrz levé ucho. Technická stránka je jako obvykle seversky precizní, zato příběh se táhne jako mývalí vnitřnosti po varlatech zoofila a obě časové linie ve mně vyvolaly nanejvýš multidimenzionální zhnusení. Do toho všeho přichází hlavní hrdina s ksichtem yettiho po koupeli v radiaci a aby toho nebylo málo, tak si jeho mladší já střihl jeho neméně držkově nesouměrný synátor. Imaginární filmový kotouč polévám benzínem a s podlým úšklebkem škrtám sirkou.

Portrét velikána Howarda Hughese v tom nejpreciznějším kabátku zpod dlátka a kladívka mistra Scorseseho. Po všech stránkách dokonalý film. Mlask. PS.: Pro nás stižené tou zákeřnou chorobou OCD je to bašta na druhou, protože prostě proto.

Komedie příjemná jako sprcha po koupeli v septiku. Sympatické obsazení, správňácky zvrácená zápletka a vlastně všechno ostatní stojí za to. Dokonce i ten konec není naprosto debilní.

Další epizodka ze života starého dobráka pedofila, tentokrát s tváří Kevina Bacona, jehož zálusku na osmileté šťabajzny zbavilo 12 let v kriminále. Inu, komu by nezkazila apetit dekáda propůjčování tělních otvorů bratrům všech barviček a velikostí, ale o to tady vůbec nejde. Nad čím se mé čichové buňky odpalují do povětří jak muslim v podzemce, jsou ty nehorázně samoúčelné tvůrčí berličky, jejichž vrcholem je tatínkem zneužívaná holčička, která se hlavnímu hrdinovi sama nabídne, na nějž má situace tak hluboký introspektivní dopad, že okamžitě vypustí nedůležitou skutečnost, že si jí chtěl sám před minutou osedlat a jde rozbít hubu pedofilovi rozdávajícímu lízátka na ulici. A vůbec, taková koncentrace v mládí przněných občanů je nevídaná a pak jsou tu ty jejich uslzené držky s rozptatlaným mejkapem a politická korektnost táhnoucí z každého pixelu. Smrdělo mi to, nevěřil jsem tomu, považuji to za ztrátu času a pedofilům už byly zhotoveny mnohem odvážnější a inteligentnější ortely.

Jakožto věrný fanoušek knih mistra Burroughse jsem byl vždy přesvědčen, že jsem divák otrlý vůči všem homo výjevům, jaké mi může film naservírovat, ale jako obvykle jsem byl zbaven iluzí perverzností mnohonásobného kalibru. Už samotná myšlenka, že si osmiletý klučina může pedofilní hrátky užívat, je natolik pokroucená, že musela vykvasit v mozkovně přihřátější než tekuté olovo. Na druhou stranu ale věřím, že ten prdelomilný požírač jezevčíků, který to má na svědomí, ví, o čem mluví. A na třetí stranu je vlastně chvályhodné, že má někdo koule překročit hranice o dobré světelné roky a ukázat obskakování předškolních řiťáků ve zcela jiném světle, tedy obohacené o šťavňaťoučké detaily, nad kterými si zdravý člověk pohoršeně zacpává uši a pedofilovi rupá poklopec. Ale co, Mysterious skin je brilantní exhibice zvrácenosti, přesných hereckých výkonů a všeho ostatního z dob, kdy nezávisláky nebyly snůška vykalkulovaných slzopudných sraček. Má heterosexualita každopádně utržila pár dalších šrámů, aspoň houževnatí.

Inu, uzívané zpomalovačky s dramatickou hudbou na padajícího Krista se po chvíli začnou vážně zajídat a vlastně se mi to tak nějak zajedlo celé, takže si příště budu radši leštit klacek u pořádného snuffu.

Samotáři byli lepší, byli o hodně lepší, byli o tolik lepší, že nechápu, jak tohle mohl natočit ten samý režisér. Samozřejmě najdeme několik povedených ehm vět, ale těch dialogů, které mi svojí přehnanou trapností, spisovností či čirou debilitou rvaly uši, bylo prostě příliš. Že se postavy chovají postiženě, byl, předpokládám, záměr a s okamžitou platností se v tom přestávám nimrat, protože by ty hvězdičky mohly začít ubývat.

Film ukazující poměry v jedné Brazilské věznici z pohledu naivního doktůrka. A že jsou tu poměry mizerné. Tady se nad deset let se stává doživotí, poněvadž koho nezapíchnou, ten umře na AIDS. Po prvních několika minutách přejde šok z prosté skutečnosti, že oni tam kurva fakt žili a nezbývá než přetrpět nezáživnou story, zpestřenou občasnými flashbacky z civilního života zločinců, ve kterých nechybí ustřelené makovice. To nejvíc šokující ale přijde na závěr, kdy se vězni stávají lovnou zvěři. Vězni jsou tu vykresleni příliš kladně, takže jako záporáci tu jsou vlastně jenom ty chlapci od policie. A jak na konci říká doktor - zná se jenom ta verze od vězňů, takže kdo ví jak to ve skutečnosti bylo. No prostě je to hrozná nuda.

Skutečně si nejsem na sto procent jistý, co se mi ten vodrbanej tloušť snaží říct. Na druhou stranu si jsem absolutně jistý, že jeho prostředky jsou tak vykundozmrděně podbízivé, až se nezdráhám říct, že bych se radši udávil na čůrákovi plejtváka vobrovskýho, než abych poslouchal jediný další slovo z jeho mrdkou ulepený držky. Ono se to o něm sice tvrdí na každým rohu, ale rozsah jeho neprofesionality mi vyrazil dech. Část, kdy dochází k závěru, že se v USA člověkové střílí víc než v jakýkoli jiný pokrokový zemi, protože jsou jejich média založeny na šíření strachu, je udělaná chvályhodně a dává smysl. Ta tsunami sraček, co následuje, je však něco neskutečnýho. Co to mělo kurva bejt? s dvěma poďobanýma prosťáčkama, který postřelili při masakru na střední, se vydá do K-Martu a snaží se přemluvit manažerku, aby obchod přestal prodávat střelivo? CO TO MĚLO KURVA BEJT? Sofistikovanej způsob, jak přimět diváctvo udávit se na vlastních blitkách? A i kdyby, tak netvrdil snad předtím, že v Kanadě mají úměrně dostupné zbraně a žádné masakry, tudíž v tom ten zakopanej čokl není? Není náhodou střílení, kdy mačkají spoušť vymrdaný psychoušové, tak trošku kategorie sama pro sebe? Na to, kolik času strávil šukáním mých slzných kanálků s cílem vzbudit ve mně sympatie vůči jeho tvrzení, je to jeho tvrzení kurevsky nejasný. Vlastně je docela očividný, že smysl tohoto dokumentu není sdělit něco inteligentního či přelomového, nýbrž jenom vošukat nějakej ten slznej kanálek. Žížalí čůrák pana režiséra by totiž v jakýmkoli jiným lidským otvoru poskakoval jako lentilka v třílůžkovým kupé. A aby toho nebylo málo, tak se vecpe do domu Charltona Hestona, začne se tam ohánět fotkou zastřelený šestiletý holčičky a křičet na toho nebohýho filmovýho velikána v počátečním stádiu Alzheimera "Podívejte se na ní! Podívejte se na ní!" Jakoby Charlton Heston mohl za to, že se nějakej šestiletej uzlíček hoven a soplů rozprskl ve školní jídelně. Zajímalo by mě, kolika lidem by ukápla slzička, kdyby se podobný incident udál o patnáct let později, kdy by dívenka jakožto zralá perníková šlapka kouřila za pět babek čůráky kamioňáků. Za tragédii národního měřítka je však z nějakých idiotských důvodů považována smrt šestiletý protrhlý šprcky, jejíž největší životní úspěch byla matičky vyplandaná kunda a spánkovej deficit celý rodiny. Co je to kurva za měřítko, když slast smrdutých chlápků na odpočívadlech znamená hovno? Tohle systémový selhání v naší šedý kůře mozkový ten nemytej pytel sraček za pochybným účelem vykořisťuje a já upřímně doufám, že ho zabije masivní výbuch hemeroidů, protože takovou bouři nasrání ve svým pupíku jsem už dost dlouho nezažil. A mně nasrání nedělá dobře, blbě se mi po něm spí a hnědnou mi z něj zuby.

Nevím moc co o Highway psát, snad jen, že Jared Leto má debilní účes a Selma Blair malý kozy, ale jinak je to jedno z nejlepších road-movie co jsem měl tu čest vidět, aspoň teda co se zábavnosti týče.