Stanmi

Kick-Ass je naprosto vystížný název filmu, protože je to fakt Nářez. Matthew Vaughn se s tím nepáral a vytvořil orginální a zabávný superhrdinský film. Sice mu k tomu dopomáhala komiksová předloha, ale Matthew se nebál přilišného násilí a sprosté mluvy. Navíc film opatřil povedeným soundtrackem, který přesně utváří tu správnou lehce "ujetou" atmosféru, Aaron Johnson jako hlavní postava Kick-Ass je naprosto uvěřitelný, stejně tak roztomilá malá superhrdinka v podání Chloe Moretz, jejimž taťuldou není nikdo menší než Nicholas Cage, který připomněl, že umí taky ještě hrát, Marc Strong si bude muset zvyknout, že mu budou filmaři nabízet jenom samé záporné role, co se dá dělat, když je hraje tak dobře. Kick-Ass nám ukazuje, že superhrdinou může být kdokoli, třeba právě vy...

Vánoční speciál obsahující jak tradiční moralizování, tak i několik opravdu povedených vtípků

Bývalý federální agent Machete (Danny Trejo) bojuje ve jménu všech poctivých přistěhovalců proti zkorumpovanému senátorovi (Robert De Niro) a jeho pohůnkům...Klobuk dolů před Robertem Rodriguezem, že dokázal zrealizovat původně jenom fiktivní trailer z projektu Grindhouse do podoby regulérního filmu a přitom udržet zábavnost celého snímku na stejné (ne-li i trochu vyšší) úrovni jako v případě tříminutového traileru. Machete je tak zcela prvoplánové béčko, ve kterém nechybí téma zrady a pomsty, brutální akce, drsné (a taky notně vtipné) hlášky, trocha nahoty, řízný soundtrack, různé drobné vtípky a plejáda známých i pozapomenutých herců a hereček. Kromě skvělého Dannyho Treja tady máme Roberta De Nira, Stevena Seagala, Jessicu Albu, Michelle Rodriguez, Jeffa Faheyho, Cheeche Marina, Lindsay Lohan, Dona Johnsona nebo "krále kečupu" Toma Saviniho. Docela nesourodá skupina, která však dohromady dodává filmu to správné kouzlo a styl. Machete se samozřejmě nebere moc vážně a tak je třeba k tomuto filmu přistupovat. Pokud tedy příjmete pravidla, dostane se vám vskutku královské porce "brakové" zábavy.

Filmy v jistém smyslu legendární společnosti Asylum mně dlouho unikaly, ale tentokrát to klaplo a já mohl shlédnout tento snímek. Ten je v zásadě pokračováním filmu Megažralovk vs. obří chobotnice (ten jsem však neviděl), akorát obří chobotnici nahradil prehistorický krokodyl, rozuměj crocosaurus. Děj je v zásadě prostý, objeví se obě monstra, lidé je střídavě nahánějí a vše vyrcholí soubojem obou potvor. Takže kde začít...příběh je plný různých ať už logických či řekněme technických nesmyslů, zpracování obou monster a triků vůbec je na velmi slabé úrovni, stejně jako herci, kteří jsou prakticky neznámí, i když asyláci vždycky najdou aspoň jednu známější tvář, v tomto snímku je to Robert Picardo alias Doktor ze Star Trek Voyager a abych jenom nekritizoval tak Gary Stretch celkem ušel. Zkrátka Megažralok vs. crocosaurus je typickým produktem společnosti Asylum se všemi klasickým atributy, což však může být za jistých podmínek i zábava, ale tu jsem v tomto snímku příliš nenašel (maximálně, když jsem se uchechtnul nad nějakou obzvlášť blbou hláškou), nícméně až zase budu příležitost shlédnout nějaký podobný "vs." či "meganěco" film tak se rád podívám, protože něco takového se opravdu nevidí každý den.

Z Bena Afflecka se prý stal celkem schopný režisér, tak jsem si řekl, že by bylo dobré, se na nějaký z jeho režisérských počinů podívat. V televizi zrovna dávali Město, takže to byla jasná volba. Příběh Města se točí kolem čtveřice lupičů z Charlestownu (jedna čtvrť v Bostonu), kteří se zaměřují na přepravní vozy s pěnězi a taky na banky. Vše jde hladce až do chvíle, než se na jejich kousky zaměří ruka zákona... Co se Benovi musí nechat, tak příběh je opravdu zručně natočený, horší je to se samotným příběhem. Ten je v zásadě klasická městská gangsterka, která se místy mění až v lupičskou romantiku a abych pravdu řekl nedokázal jsem se na plno ponořit do děje, především to platilo o první polovině filmu, ve druhé už příběh začínal mít grády, ale ke konci už zase došlo k útlumu mého diváckého zaujetí. Ale třeba herecky to není špatný, především se mi líbil Jon Hamm v roli agenta Frawleye, který sice vyfasoval klasickou roli vytrvalého vyšetřovatele, ale dokázal se s tím poprat na výbornou. Stejně jako Rebecca Hall, která ztvrárnila postavu Claire, do které se zamiluje vůdce celé lupičské party Doug (Ben Affleck). Město je tak solidně natočeným a zahraným dramatem, které však doplácí především na poněkud klišovitý scénář, který nedokáže zaujmout tak, jako jiné snímky tohoto žánru.

Dospělé, realistické a temné, místy až nechutné, takový kraťas si nechám líbit, rozhodně by mu slušela celovečerní stopáž, Kevin Tancharoen to vzal za jiný konec než Paul W. S. Anderson a máme tu úplně jiný pohled na legendární rubačku,,,

Poněkud rozpačitý návrat Mela Gibsona na filmové plátno. Detektiva Thomase Cravena přijede navštívit jeho dcera, která pracuje u firmy Northmoor zabývajícími se tajnými projekty. Ale dceři se udělá špatně a když ji chce Thomas odvézt do nemocnice před dveřmi domu ji zastřelí neznámý útočník, všichni si myslí, že chtěl zabít Cravena, jen on samotný, ale pojme podezření, že jeho dceru skutečně chtěl někdo zavraždit, tak začně pomalu rozplétat pavučinu lží a konspirací. Což o to scénář na papíře vypadal dobře, ale zpracování se trochu vymklo režiséru Martinu Cambellovi z rukou, vznikl tak těžkopádný a těžko rozmotatelný thriller s minimem akčních scén. Přesto se tu několik pozitiv najde je to především Ray Winstone v roli tajemného Jedburgha, který je asi jediná opravdu zapamatovatelná postava, snad vyjma samotného Cravena, co se povedlo je závěrečné "vyúčtování" které snese přísnější měřítko, samotný Mel nehraje špatně, ale žádný extra výkon nepředvádí, prostě takový sympatický stantard, to vše jsou, ale jen záblesky svétla v temnotě jinak rutinního thrilleru.

Další příběh o věčně hladových rybičkách, tentokrát rovnou ve 3D od Alexandra Aji, na rovinu přiznám, že film jsem viděl "pouze" ve 2D, což jsem byl sice ochuzen o pár zajímavých momentů, ale na výsledku to nic nemění, Piraňa je zábavný zástupce "rybích" hororů, až si říkám, že Aja nechal inspirovat spíše Čelistmi, než předchozí filmy o piraňích, akorát místo šerifa Brodyho tu máme šerifku Forresterovou, místo moře jezero a místo jednoho žraloka pár stovek piraňí, během děje je nám předkládáno klasické schéma a celkem s úspěchem lze odhadnout co se stane. To co tomuto filmu dává lehce nadprůměrnou fazónu, jsou pěkná těla přítomných hereček, brutálnější scény, hlavně v druhé polovině filmu a pár povedených vedlejších rolí (Richard Dreyfuss v roli rybáře, Ving Rhames jako zástupce šerifa a Chris Lloyd se ujal opět role vědce), všichni si užijou svých 5 minut slávy, ostatní postavy respektive herci už pod tíhou scénáře a v rámci posunu děje podnikají nelogické kroky, až jsem si přál, aby si na nich ty rybky pochutnaly, celkově vzato je to přijemný letní horor, který mě místami připomene ty zlaté časy Čelistí...a, že to byly skvělé časy.

A je to tady, po sedmi letech jsme se dočkali konce příběhu Skládačkového vraha. Ale opravdu je to konec? Prozatím ano, ale tvůrci si ještě ponechali jednu zajímavou postavu, kterou mohou po pár letech oprášit a rozehrát další hru. Ale zpátky k filmu... Příběh jede podle zaběhnutých kolejí předchozích dílů, tedy nějaká ta past na rozehřátí (v tomto díle spíš pobavila, než vyděsila, kdoví možná záměr), letmý návrat na konec minulého dílu a pak se konečně dostáváme k samotnému ději sedmičky, tentokrát si hru zahraje Bobby Dagen (Sean Patrick Flanery), který vydal knihu o tom jak se dostal z JIgsawovy pasti a staví si na tom kariéru. Ale opravdu to tak bylo? Samotný průběh Bobbyho "znovuzrození" velmi připomíná minulý díl, což sice není vyloženě špatně, ale už to neoslní. Režisér Kevin Greutert, tak vykrádá sám sebe, kromě Bobbyho tu samozřejmě máme i Hoffmana, který by si rád vyřídil účty s Jill..., nutně se zde musím objevit flashback do minulosti, ale John Kramer se nám zde objeví pouze jednou, a vše spěje ke konci, který pro mě osobně vyzdvihl hodnocení o jednu hvězdičku nahoru, protože to jsem opravdu nečekal...poslední Saw se tedy nijak neliší od svých starších bratříčků, což znaméná, pokud jste je viděli, podívejte se i na tento, pokud ne, jděte v klidu dál...Konec hry.

Musím se přiznat, že se rozhodně nepovažuji za znalce současných seriálů, protože na ně zkrátka nemám dostatek času, abych mohl sledovat každou epizodu. Stejně tak se nepovažuji ani za fanouška moderních verzí klasických příběhů, tedy aspoň jsem si to myslel, dokud jsem si jednoho dne nepustil Sherlocka. Filmů s detektivem z Baker street 221b v průběhu let vzniklo nepočítaně, osobně jsem považoval za jedno z nejlepší zpracování sérii filmů ze Sovětského svazu s Vasilijem Livanovem v roli Sherlocka, nicméně tvůrci seriálu Sherlock, v zájmu odlišení od svých předchůdců, udělali v zásadě šikovnou fintu a přenesli příběh i se všemi postavami (a některými příběhy) do Londýna 21. století. Nejdříve se mi to moc nepozdávalo, ale po shlédnutí první epizody Studie v růžovém jsem si musel přiznat, že je to dost dobrý. Epizod sice není moc, ale plně to vynahrazuje jejich délka, která je na úrovni regulérních filmů. Navíc jde vidět, že tvůrci měli k dispozici solidní rozpočet. Samozřejmě největší podíl na kvalitě tohoto seriálu mají představitelé ústřední dvojice Benedict Cumberbatch a Martin Freeman, kteří jenom potvrzují můj názor, že Britové jsou nelepší herecký národ na světě. Scénaristicky to šlape také více než dobře, akorát to tvůrci někdy přehánějí s příběhovými twisty, především v prozatím poslední epizodě (Poslední přísaha) jich bylo na můj vkus až nezdravě moc. Nicméně tato drobná kaňka nemůže ohrozit jinak vynikající divácký zážitek.