kwaicheng

Ále co. Dávám pět. Sice jsem chvílema nerozuměl co herci říkají, pani nekromantka si mohla odpustit ten proslov k vesničanům, ale jinak se mi to moc líbilo. Parádní středověk, pořádně temnej, bitky dobrý, družina Ulrica skvělá.

Ve své jednoduchosti dokazuje tento snímek daleko více na poli lidských osudů nežli by mohly kdy ukázat jiná složitá díla. Ve své strohosti dokazuje, že lze stvořit výmluvný obraz, aniž by však tratil na své důstojnosti, která je v současné, zejména domácí tvorbě velmi sporá. Kawasakiho růži lze bezesporu označit za obdivuhodné dílo. Při závěrečných scénách se člověku tají dech, mám na mysli tyto tři: Pavel promlouvá při přebírání ocenění, Bořek čte z knihy nadávek, Kafka sfoukává svíčky. Vkusné, poučné, skvělé.

Krásný film. Na první poslech mě upoutala angličtina, kterou se ve snímku mluví...zejména ta Michaela Cainea. Ani nebylo třeba titulků...hmhm. The last valley mi připomíná svým dějem Krále krysu. Taky uzavřené prostředí, po jehož překlenutí dochází k redefinici vztahů, jakož i pohledu na svět. Skupina lidí je jaksi uměle ponechána pohromadě, izolovaně od okolního prostředí a teď - děj se co děj. V tomto mikrosvětě na sebe různě působí různou silou různé síly, které reprezentují relativně stabilní a často protichůdné postoje....a to je právě ta bašta. Směle si troufám tvrdit, že tento snímek lze s úspěchem přenést do jakékoliv doby mezi jakékoliv lidské společenství.

"Tvůj kluk mě ojel, vykouřil mi haš a pak mě udal. Co si o tom myslíš?" Myslím že to byl setsakra dobrý film o jednom trochu zvláštním frajerovi. Mám z tohohle snímku radost.

Dávám plný počet bodů, protože na takovéhle věci by se nemělo zapomínat. Naopak, měly by být dnes a denně připomínány, abychom se jednoho dne neprobudili a nezjistili, že jsme opět v tom samém průseru. Mino a Čiki, jedno neřešitelné?? dilema, voják na mině... během filmu jsem se trochu začal nudit, ale závěrečný záběr mi nejspíš zůstane v paměti dlouho. Opravdu síla. Rubali se tam až by jeden zvracel a nejhorší bylo, že všichni ostatní jenom přihlíželi. OSN se nálepky organizace na baterky nejspíš už nezbaví.

Napsal jsem komentář zhruba o délce dvou A4. Bohužel, formulář čsfd na hodnocení pořadu to nevydržel a smazalo se úplně vše co jsem pracně napsal. Tudíž na to peču, znova to psát nebudu. To hlavní: 1) Pohlreich je sice hulvát, ale ví, co dělá, a takových jako je on, by mělo být víc, aby dali za uši těm blbům, kteří se vyskytují v hospodách i mimo ně. 2) Sere mě čím dál tím víc typická česká nátura, která má tři prdele hemzů o všem, zejména o tom, o čem nemá ani páru, ví a umí hovno, ale je extrémně sebevědomá a tudíž drzá, plus není zodpovědná a sere na ostatní, přestože jsou to taky Češi. 3) Dobrý, některý hospodský si zaslouží přesně Pohlreicha, ale pozor - taky je třeba brát zřetel na to, že existuje velká skupina lidí, který zrovna moc peněz nemaj, tudíž, jídlo v restauraci za dvě kila je prostě pro ně moc. No moc nečumte, je to tak. Ale věřím, že i my chudí se můžeme v hospodě najíst dobře připraveného jídla, které má slušnou cenu. Rád podiskutuju s kýmkoliv, kdo si myslí něco jiného. Na samotné urážky a nadávky neodpovídám. Nazdar.

Husa v košíku je dokonalá...

Zkrátka kvalita. Se vším všudy, co má pořádnej film mít.

Frajeřina té nejvyšší třídy a navíc skvělá hudba.

Jakkoliv moc nesnáším Tarantina, nedá se než konstatovat, že konečně stvořil něco s pozitivním koncem. Škoda. Co bych za to dal, kdyby Brad Pitt vykuchal Hitlera a spol. i ve skutečnosti.