Joeey

Jde o vcelku pěkný dobrodružný film, na který se dá podívat i několikrát. Má to zápletku, sem tam trochu humoru, jen toho napětí by mohlo být ve filmu tohoto druhu více...

Bezpochyby zdařilá komedie. Originální humorná sci-fi zápletka (regenerační přístroj), stejně tak gradace příběhu. A ta malá role šéfkuchaře (Petr Nárožný) nakonec působí jako výrazná, protože ta soda, kterou mu dal nespokojený host Carlos (Petr Kostka), je nezáviděníhodná.

Tak teď nevím, čím začít... ;-) Perfektní zábavná podívaná, pěkná hudba, herecké výkony a dalo by se pokračovat... Musím se však přidat k oné malé výtce, že první polovina filmu je výrazně bohatší než ta druhá. A mimochodem, když jsem poprvé viděl Blbce k večeři, tak herec hlavní role, Jacques Villeret, mi byl od začátku povědomý a chvíli trvalo, než jsem si vzpomněl... TAXIKÁŘ JEREMIE !

Akce a vtip jsou v tomto snímku zhruba na stejné úrovni, avšak celý příběh je založen na kriminální zápletce. Ani po jistém počtu zhlédnutí jsem neměl jasno v tom, jestli hlavní hrdina je ve skutečnosti Cerutti nebo Borowitz... Až tady v obsahu filmu jsem si přečet, že Borowitz. :-)

Nemá cenu se rozčilovat. Třešnička na dortu, Sin City, má teprve přijít...

Film o jedný ženský, která všechny kolem sebe rozseká na hadry. To už je moc!

Komické situace, gagy, hlášky - to vše se stačí odehrát ve dvou bytech a jednom výtahu. Bohužel od okamžiku, kdy si policisté přijdou vyslechnout objasnění okolností ohledně revolveru a zapalovače, film klesá ke 4*.

Scéna na začátku filmu u okénka Ztrát a nálezů je opravdu originální, monology hlavního hrdiny Tomáše Krchňáka jsou zezačátku účelné, ale ke konci filmu působí trochu nezáživně. Co se týče hlášek, tak v tomto filmu jich příliš není, nicméně mě zaujala tato: Pošťák předává Krchňákovi telegram, ten mu ho bere, načež se pošťák zeptá "Vy jste Krchňák? Odp.: No dyť vidíte!" :-)

Film, který nejen že mi nic neřekl, ale také mě utvrdil v názoru, že Tarantinovým filmům nerozumím (opravdu nevím, co je zajímavého a scénáristicky propracovaného na tom, jak gangsteři do sebe ládují hamburgery) a budí ve mně jen chuť vymýšlet kritiku. 2* za to, že narozdíl od pozdějších "skvostů" typu Kill Bill nebo Sin City se na tento film ještě dalo koukat.

Amadeus patří zřejmě k těm mírně náročnějším filmům. I přes svou délku nenudí, ale - po jeho zhlédnutí na mě působil jako dokument, který mě poučil, poskytl zajímavé informace, které jsem předtím nevěděl, a tak není třeba se na něj koukat znova.