Mikeel

Filmy podobného typu mám hrozně rád. I když to vypadá pohádkově, není to pohádka. Je to plné barev, nápadů, něco, co tu ještě nebylo. Hlavně se mi líbí opět prolínání dvou linií. Reálný svět a svět za zrcadlem - imaginace. Ty imaginace byly vážně moc hezky zpracované - efekty, ta kýčovitá vizuální stránka, papírové stromy, kreslená louka. Vážně moc hezky udělané. Námět smlouva s ďáblem sice není nic nového, ale v jiných filmech ďábel shrábne, co chtěl a dá pokoj. Kdežto pan Nick byl soutěživý, nevadilo mu když prohrál, vsadil se znovu. Jako celek je Imaginárium velice příjemné. Hrozně jsem litoval, že to není ve 3D verzi. Ty bláznivé lety imaginacemi by byly ještě efektivnější a působivější, než jsou.

Na tenhle film jsem se hodně těšil. Musím říct, že mě mile překvapil! Stop Motion animace se posunula zase o kus dál. Ty horrorové prvky jsou super. Když jsem se na to díval poprvé, vážně jsem se při některých scénách i bál. Lituji, že jsem to neviděl v 3D. Je to typicky bláznivé, kreativní a hravé. Burtonův vliv je tu dobře znatelný a já jsem čím dál víc pohlcen jeho filmy.

No, co dodat, tohle je prostě typická česká komedie. A ty nikdy nebudou extrémně inteligentní. Ale příjemně si u nich můžete oddechnout. Hodí se k nějakému večernímu posezení s přáteli u vína, či jiného alkoholu, dle chuti. A herecké výkony jsou dobré. Myslím, že čeští herci nejsou vůbec špatní, ba naopak. Eva Holubová je prostě nepřekonatelná.

Humorná, černá, plastelínová, komedie-drama. Ten humor byl v některých částech už poměrně nechutně detailní, stejně se tomu musíte smát. Pěkný kontrast mezi šedým New Yorkem a "poměrně" světlým předměstím v Austrálii. Ač je závěrečná pointa spíše smutná, celý film vede k tomu, že se jí zasmějete. Mary a Max je tragikomedie nejvyššího kalibru, kterou asi taky nesnese každý, ale aspoň se lze přesvědčit o tom, že emoce nevyvolá už jen hraný film, ale i animák. A ten jich někdy ma možná i víc, než ten hraný film.

Tenhle film je výhradně pro skalní fanoušky Michaela Jacksona. I když to skutečně bylo o ničem, líbilo se mi to. A moc! Samozřejmě, že to bylo natočené tak, aby to ukázalo Michaela v dobrém světle, ale nemyslím si, že by to předstíral jen pro kamery. Těch pět hvězdiček není pro tento film, ale je to pro Michaela, pro člověka, který myslím změnil životy mnoha lidem, pro člověka, který rozdával lásku všude okolo sebe, pro člověka, který si zaslouží BÝT NAVŽDY! To je to poslední, co pro tebe můžu udělat! Budeš nám scházet, králi popu!

Na Nine jsem nejvíce postrádal opět nějaký lépe vykonstruovaný příběh. Ne jen nádherně nablýskaný bál s módní přehlídkou sexy hereček. Ale aspoň, že to tam bylo, protože to bylo sakra dobré. Písničky jsou dobré, herečky jsou pěkné. Ale přijde mi trochu málo, aby v každé scéně oblézala Continiho jiná ženská. I když to vystihuje přesnou podstatu Italů... Ale je něco jiného to zažívat v reálu a něco jiného koukat se na to v televizi. Kdyby byl děj lépe vystaven a nemotal by se jen okolo sexuálně pulzujících scén, hodnocení bych zvedl. Ovšem hudba je vážně, vážně dobrá! A líbil se mi ten přechod mezi dějem, kdy začala hrát hudba a ocitli jsme se ve filmových ateliérech, kabaretech atd.

(Mr.Nobody, neuvěřitelně neuvěřitelný film, plný neuvěřitolností. A když už čekáte něco normálního, tak Vás to neuvěřitelně překvapí něčím zcela neuvěřitelným až nakonec zjistíte, že jste sami neuvěřitelní a vlastně jste sami sebe neuvěřitelně obelhávali, když jste si říkali, že existujete!) Zvláštní, jiné. Jsem z toho rozpačitý. Nevím moc, co bych k tomu napsal. Zanechalo to ve mě stopu, ze začátku vůbec ničemu nerozumíte. Vlastně ničemu nerozumíte po celý film. Nechápete totiž ani konec. Těžko říct, jestli to dopadlo dobře nebo špatně. Dokonce ani nevím, jestli to vůbec dopadlo. Po tomto filmu i váhám, jestli vůbec Vím, či Nevím. A i váhám, jestli jsem tento film vůbec viděl. Upřímně, nechtěl bych psát na tento film recenzi. Pokud tento film existuje a pokud existuji já, abych potom mohl recenzi napsat. Možná, že tu právě ani nepíšu komentář k tomuto filmu. Možná, že jsem Nikdo!

Nepopírám, že jsem se nebál. To bál, protože ta napjatá atmosféra panuje celý film. Jak už bylo řečeno, dům, ve kterém straší nepřináší do světa mysteriózních filmů nic nového. Jednou to stačilo. Hrozně se to vkleklo a nakonec to bez účinku vyšumělo! Bylo to jako povídka z Věřte - Nevěřte! Ano, milí přátelé, tento film si vymysleli naši ne přílíš originální scénáristi!

Už to nebylo ani zdaleka tak napínavé, jako první díl. Atmosféra začala být o něco poutavější, až když se objevila ta reportérka. A ani už jsem se tolik nebál. Ale je jasné, že už to nemohlo být tak strhující jako první díl.

Ach jo. Nechutné je to pořád, ale bohužel už asi jenom nechutné. Ten příběh se motá pořád víc a víc. Už jen čekám, kdy se dozvím, že Skládačka ve skutečnosti neumřel, že to byl jeho dvojník. Stejně jako jsem psal u prvního dílu, už jen čekám, kdy uvidím plakát na SAW 20!