MaedhRos

Filmařsky je Zrození národa brilantní, ale zároveň je tak daleko za hranicemi toho, co považuji za lidsky přijatelné či omluvitelné jako "svědectví doby", že tomu nemůžu s klidným svědomím nasázet pět hvězdiček. Mohla bych nasolit odpad - ale to mi taky nepřijde zcela korektní. Takže nechávám bez hodnocení.

Přiznám bez mučení, že ta komornější první řada mě vzala za srdce víc. Netvrdím, že je dvojka výrazně horší (i když trochu horší myslím je). Jen je velmi jiná. Předpokládám, že se najde řada diváků, kterým ten tonální shift udělal dobře a tahle sezona se jim líbí víc. Lenka.Vilka ale přesně pojmenovala, co mi na dvojce nejvíc vadí: roztříštěnost. Neznám, pravda, zdrojový materiál, ale přijde mi, že víc času a víc zapamatovatelných momentů si zasloužila jak většina původních postav, tak řada postav nových (výmluvným příkladem budiž voják, kolem jehož zmizení se točí spousta emocí a konfliktů v posledních několika epizodách, ale jehož samotného vlastně nemáme šanci moc poznat - či jedna z výrazných vedlejších postav z první série, která prostě umře off-screen). Zároveň mi tu chybí víc času na oddech. Děj vás honí od čerta k ďáblu a od jedné krize k druhé a nedostanete mnoho prostoru k tomu, abyste si společně s hrdiny chvíli prostě jen dřepli na prdel, popíjeli soju a koukali na hvězdičky. IMHO to mělo být tak o 2-3 epizody delší.  I navzdory těmhle výtkám mě ale druhá řada bavila - a jsem velmi zvědavá, s čím přijde ta třetí.

Stylově a režijně zajímavější, než Lot 36, ale něco tomu přeci jen schází. Hewlett v hlavní roli ovšem absolutně nemá chybu a mimo jiné i díky jemu mě Hřbitovní krysy bavily znatelně víc, než předcházející povídka.