Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (898)

plakát

Terč (1997) 

Jeden z velmi povedených snímků Jackieho. Fajn humor doplněný vynikajicími akčními scénami je asi z chronologického hlediska předposledním snímkem, kde mě Jackie opravdu bavil. O rok později přišel Mstitel beze jména, který byl asi poslední pořádnou akční podívanou a lá Jackie Chan. Kdybych si měl vybrat, kterého herce o dvacet třicet let omladit, určitě bych si vybral Jackieho, protože mnoho filmů z jeho tvorby mám opravdu hodně rád a jeho šílené kousky a humor mi vážně chybí. Terč sice není tak kvalitní jako série Police story, Božská relikvie, Projekt A, Projekt A2, Opilý mistr či Legenda o opilém mistrovi, ale pořád to je Jackie, jak ho mám rád./// Jinak zde lze nalézt mnoho negativ. Jednou je např. režie, kterou Sammo Hung Kam - Bo nějak nezvládl. Hlavní záporák také není nic moc. Za zmínku stojí i ta nahrávka, která měla být ze skrýše z jedné kamery, ale je tam spousta střihů a různých úhlů pohledu. Ale kdo by se tím zabýval, když to Jackie rozbalí tak jako např. na stavbě. :-)))

plakát

Tuxedo (2002) odpad!

Bože, Jackie, co mi to vyvádíš.

plakát

Zakázané království (2008) 

Zdá se mi, že příležitost, kde se sešli Jackie Chan a Jet Li se měla využít více. Už proto, že se tato možnost vícekrát nemusí opakovat. Už mají svůj věk a ač i v něm jsou schopni neuvěřitelných kousků, tak lepšit se to rozhodně nebude. Měli zde jen jednu bojovou scénu. Možná by bylo lepší, kdyby stáli proti sobě. Na druhou stranu to vynahrazuje naprosto úžasná Bingbing Li. Ještě nikdy jsem neviděl tak charizmatického (a ještě k tomu tak krásného) padoucha v ženském provedení. Sice tu dostává více prostoru než Darth Maul ve Star wars, ale přesto si myslím, že to bylo nedostatečné. Celý film jsem se těšil jak si to rozdá (myslím v kung fu) s Jackiem nebo Yetem nebo ještě lépe s oběma současně. Bohužel jsem se dočkal jen takového polosouboje s Jackiem a ještě prokládaným jinými scénami, což tomu souboji ještě uškodilo. To pro mě bylo největším zklamáním tohoto filmu. Ale filmaři jsou proslulí zahazováním dobrých příležitostí. Katastrofou byl také Michael Angarano. Upřímně mě nebyl nijak sympatický a byl jsem rád, že v bojové scéně s Bingbing Li dostal na tlamu. Takový Shia LaBeouf je mnohem zajímavější herec. Jen s tím kung fu u něj to asi nebude tak slavné. Hudební doprovod mě připadá kýčovity, někdy nechutně oslavný (což nenávidím) a většina motivů je vykradená (např. Tenkrát na západě - což by mi naopak zase tak nevadilo). Ale občas jsou tam i světlejší chvilky. Hudba se nedá odsoudit jako celek. Ale podle mě je hroznou chybou, pokud na místě, kde by měla znít dramatická hudba se objeví hudba, která působí, jak kdyby bylo všechno již vyřešeno. Kéž by v tomto filmu bylo více ze starého dobrého Jackieho a větší využití velice charismatické a krásné "padoušnice" (nějaký choreograficky vydařený soubor s Jackiem mě tam opravdu scházel - kdyby tam byl, možná bych to ocenil i čtyřmi hvězdičkami). Jackieho filmy stojí i padají s jeho humorem a bojovým uměním. Scenáře, příběh, režie a ostatní jiné prvky většinou nedosahují takové kvality a není to ani potřeba. Bohužel ale, jak v jeho filmech ubývá to, za co ho lidé milují, tím spíše si všímají právě těch výše jmenovaných nedostatků, které byly i v jeho starších filmech na které jeho fanoušci včetně mě pějou chválu. Snad se takový příběh ještě objeví. Tento film byl ale bohuže asi poslední příležitostí, kdy se mohl Jackie předvést. Ach jo.

plakát

Křižovatka smrti 2 (2001) 

Ta hvězdička je za krásnou Ziyi Zhang, pro kterou mám slabost. Škoda, že ve filmu nebyla více.

plakát

Legenda o opilém Mistrovi (1994) 

Vynikajicí humor, vynikajicí bojové scény. Tento film představuje vše, co mám Jackiem rád. Vynikajicím oživením je postava nevlastní matky v podání Anity Mui.

plakát

Mýtus (2005) 

Já se občas i bavil. I když jen půlku filmu. Pravdou je, že mohlo být více bojových scén. Ale jsem toho názoru, že oproti těm sračkám, co točí v Americe (Křižovatka smrti atd.) je toto ještě velkofilm. Slabé stránky jsou hlavně některé efekty, nereálná krev a občas i nepřesvědčivý Jackieho herecký výkon. Chyběl mi i typický Jackieho humor, ten byl patrný pouze v první polovině filmu. Film má spíše sestupnou tendenci. Na začátku jsem myslel, že po dlouhé době budu moci Jackiemu dát pět hvězdiček. Bohužel jsem skončil na průměru. První hodinka podle mě měla vše, co Jackieho zdobí. Poté vymizely akční scény, humor byl nahrazen moralizováním, které Jackiemu rozhodně nesluší. Ale nemyslím si, že by to byla taková hrůza, jak tu někteří popisují. Viz. například scéna s pásem. Obrovskou chybou filmu je konec, kdy měli souboje gradovat. Namísto toho se tvůrci spokojili s nesmyslným létáním ve stavu beztíže, zbytečnou smrtí postavy s rádoby dojemným rozloučením a rádoby tragickým rozhodnutím konkubíny čekat na svou lásku. Ale jako bonus a současně odškodnění pro mužskou část populace je obsazení dvou ženských rolí, které se dle mého názoru velmi povedlo (tím myslím z hlediska estetického - hrát toho zas tak moc nemusely).

plakát

Pink Floyd: The Wall (1982) 

Miluju hudbu Pink Floyd. Mám od nich snad vše, co kdy napsali. Přečetl jsem o nich tři knihy včetně knihy Nicka Masona. Přes všechna tato fakta musím říci, že toto dílo je děs a hrůza. Myslím, že tento film spolu s albem The final cut byly potvrzením, že Roger Waters už nemá Pink Floyd co nabídnout. Sám Waters říká, že když film shlédnul, tak ho považoval za špatný film. Možná z toho vinil Alana Parkera, což by odpovídalo i noži vraženému do zad na obalu The final cut. Ale osobně nejsem přesvěčen, že by film dopadl lépe, kdyby bylo vše dle Rogera. Koncert The Wall měl mnohem větší emocionální, informační a vizuální náboj než tento neslaný nemastný snímek. Určitě se nedá vyčítat, že se do natáčení pustili. Pink Floyd vždy stáli na tom, co se dnes moc nenosí, a to na experimentování. S tím je spojeno riziko. Někdy to vyjde, jindy ne. Vyčitat se zde dá snad už jen to, že to byl čím dál více akorát Roger Waters a ne Pink Floyd. Pohled ostatních členů skupiny zde výrazně chybí./// Na stranu druhou, podle zdejšího hodnocení jsem asi jediný, kdo v tomto filmu něco postrádá.

plakát

Pink Floyd: Živě v Pompejích (1972) 

PINK FLOYD. Pro mě je hudba Pink Floyd ztělesněním krásy. Jejich hudba bude už navždy vyjimečná. Velké díky patří Sydovi, který stál u jejich zrodu. Velký dík patří i Rogerovi, který je v krizi po odchodu Syda udržel v chodu. A velký dík patří i Davidu Gilmourovi, který Pink Floyd nesmírně hudebně obohatil a který je zachránil ještě pro pár dalších let, kdy je Roger svou megalomanií hudebně i jako skupinu málem zničil. A dík jim patří hlavně jako skupině, která vytvořila vyjimečná hudební díla s vyjimečným zvukem a hlavně vyjimečnou atmosférou. Jestli někdo pochybuje o synergickém efektu (výsledek skupiny je více než součet jeho jednotlivých částí), pak tato skupina je toho důkazem. Projekt Živě v Pompejích je na svou dobu určitě zajímavým projektem a mě se určitě líbí. I když nedosahuje (zcela logicky) kvality jejich dalších vystoupení jako The Wall nebo P.U.L.S.E., tak přesto vás toto DVD jakoby přeneslo do úplně jiné doby. Nemůžu dát jinak, než pět hvězdiček (dal bych i šest, kdyby to šlo).

plakát

Návrat tří mušketýrů (1989) 

Po excelentních dvou dílech je toto naprostým zklamáním. Prostě nic se mi už tak nelíbilo jako v prvních dvou dílech. Hlavní padouch je nudný. Musím také dodat, že se mi nelíbíla ani moc literární předloha A. Dumase (ne, že by se jí tento příběh nějak držel). Jediné, co jí trochu oživilo byla poněkud dramatická linie, která postavila bývale kamarády (bohužel jen dočasně) proti sobě. Větší potenciál by byl rozvíjet příběh, sice plný ideálů, ale nejasný v tom, se kterým ideálem (se kterými z postav) se člověk ztotožní. Dumas byl mistr svého oboru, ale myslím, že napsal lepší díla než Tři mušketýři po dvaceti letech. S ohledem na podle mě ne moc zdařilou předlohu se mi snad ani tento film nijak líbit nemohl. Přesto, jak už jsem napsal, tento film postrádá své kouzlo i v jiných ohledech. Např. vtip mi už nepřipadá tak pěkně nenásilně zasazen do děje a je přehnaný (i když pořád lepší než dnešní sexuální a fekální trapčení). Zobrazování d'Artanana jako senilního debila (na začátku tak na mě docela působil), který je akorát pro posměch se mi taky nezná nijak vhodné. To co udělali z Rocheforta je naprostý děs. Syn Milady prošel ve scénaři změnou pohlaví a výsledkem byl naprosto nezajímavý padouch. V porovnání s prvními dvěma díly je to pomalu na odpad. Ale v porovnání s ostatní tvorbou z těch, kde tři mušketýři vystupovali, je to ještě dobrý film. Takže mi nakonec vychází dvě hvězdičky.

plakát

Tři mušketýři 2 (1974) 

Výborné herecké výkony - výborná atmosféra - dynamický děj - vynikajicí vtip - Heston ztvárňující kardinála s obrovským charismatem. Co více si přát. Zcela jasně nejlepší podání Tří mušketýrů.