Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 402)

plakát

Amistad (1997) 

Když si tak letmo počtete všechna ta jména s filmem spojená, tak bylo naprosto zaručeno, že tento snímek zkrátka ani nemůže být špatný. To by bylo proti všem vesmírným zákonům. Ze všeho nejvíc se ovšem musím rozplynout, nad Johnem Williamsem - to je absolutní euforie a radost slyšet něco tak neskutečně dokonalého. Bez debat je to nejlepší hudební skladatel, který kdy kráčel po této planetě a i k dnešnímu dni v úctyhodných 87 letech neztratil nic ze svých kvalit. Přeji mu co nejpevnější zdraví, ať tu může ještě rozsévat radost a dávat vyniknout svému nadpozemskému hudebnímu citu a genialitě. Kamińskiho kamera byla také tradičně skvělá a jednotliví herci (včetně opičáků), si své role odkroutili také luxusně. Zkrátka k technické stránce může mít výhrady jen naprostý šulin. S čím jsem však měl trošku problém, je šílená americká propaganda, kde jsou USA tradičně prezentovány jako ten nejúžasnější národ pod sluncem s nejdokonalejšími mravními a morálními hodnotami a kde je ústava ten nejúžasnější dokument, jaký kdy spatřil světlo světa. V rámci soudních jednání, které jsou těmi vůbec nejlepšími a nejdůležitějšími úseky filmu, sledujeme, jak se všichni zúčastnění brodí po krk v patosu. Neuslyšíte snad jediný pádný argument a přímý důkaz. Všechno je orientováno na city posluchače a dlouhé proslovy o úžasných otcích zakladatelích a správných morálních hodnotách. Takové hodně zromantizované pojetí příběhu o velmi podstatné události amerických dějin, která sice velmi pomohla právům všech opiček (která dnes míří do naprosto nesmyslných mezí, protože společnost, která se již dávno několikrát celá vyměnila, cítí vůči opičákům stále jakýsi sociální dluh), ale naopak ještě zvýšila doutnající napětí mezi severem a jihem a odstartovala nelítostnou občanskou válku. Málokdo si uvědomuje, že opičákům navrátili jejich práva znovu ti, kdo jim je původně vzali - nadřazená bílá rasa. Dlouhá stopáž snímku byla vzhledem k tématu nutností. Přesto se střídají pasáže slabší s těmi hodně vydařenými. Snad proto se úplně nemohu rozhodnout, kam nasměrovat své hodnocení, ale asi přeci jen ty ušmudlané 4 kousky sem šoupnu. Člověk má po zhlédnutí skoro chuť, si nějakého toho černouška koupit, tady chci říct osvojit. Zajímavé bylo, že zaznělo to vůbec nejhanlivější označení pro naše černé přátele, jaké jsem kdy slyšel - "zboží".

plakát

Celestinské proroctví (2006) 

Jakožto nejlepší a nejvyspělejší uživatel této databáze si dovoluji nesouhlasit, že by bylo zpracování snímků až tak žalostně špatné. Ano, asi každý měl při sledování pocit, že sleduje snad jen lepší televizní film, ale dalo se to nejenom překousnout, ale záběry na přírodní scenérie nebyly vůbec marné a s hudbou se Nuno Malo trefil prostě parádně. V rámci herců a hereček to bylo tak půl na půl. Někteří mě příjemně překvapili, jiní by se hravě uplatnili v rámci filmů od věhlasné světové režisérské jedničky Tommyho Wiseaua. Kombinace různě talentovaných herců potom působila nesmírně komicky. S předlohou nejsem obeznámen a asi se ani obeznámit nechystám, ale musím souhlasit, že děj na mě působil rovněž velmi zkratkovitým dojmem, kde se skáče z místa na místo a z události na událost. K žádné postavě není možné si utvořit jakékoli pouto a jakkoli s ní souznít, tudíž je vám tak nějak u zadečku, jak to celé vlastně dopadne. Jediné, co si tedy divák může odnést je ono poselství. I zde se ovšem naráží na problém. Jedna skupina diváků už si ono proroctví dávno uvědomuje, nebo minimálně jej pokládá za možné, protože jej nelze tak snadno vyvrátit a zhlédnutí sotva průměrného snímku tedy není nutné, a ta druhá skupina proroctví za svůj život pochopit nestihne, takže bude ze snímku zmatená a zcela ho odsoudí. Tudíž se musím zeptat, pro koho byl tento film vůbec určen?

plakát

Zkouška (2009) 

Spoilery! Znovu jsem v rámci filmu doplatil na to, že jsem prudce inteligentní krásný mladý muž, když jsem prokoukl s pomocí příliš patrných indícií i kouzelné brýle, ve kterých pán civěl na papír i pána samotného, kým opravdu je. Nechci to ovšem svádět pouze na svoji inteligenci, neboť v tom má svůj podíl i to, že mám rád filmy, kde se v rámci uzavřeného komplexu skupinka lidí pokouší vyřešit problém, či se jen dostat ven, takže jsem správně vytušil odkud vítr vane. Když přihlédneme k tomu, že se jedná o debut Stuarta Hazeldineho, tak snad každý musí připustit, že v tomto tvůrci něco je, protože jako debut to rozhodně špatné nebylo. Zde bychom ovšem měli hodnotit kvalitu jako takovou, a ta oslňující není. Nejlepší z celého filmu bylo úvodních 30 minut, kdy divák moc netuší, kterým směrem se děj bude vyvíjet a postavy se chovají vcelku příhodně situaci. Až s přibývající stopáží se všichni začínají chovat jako parta kreténu na míle vzdálená logicky uvažujícím bytostem a v rámci děje se objevuje stereotyp a nuda. Celkově tedy nedám víc než pěknější 2 kousky.

plakát

Hoši z Abu Ghraib (2014) 

Spoilery! Zajímavé téma uchopené zajímavým a takovým lidským způsobem, které je vyprávěné z právě nastupivších mlíčňáků plných ideálů, kteří se musí střetnout s ne tolik růžovou realitou. Na snímku je šíleně znát, že se režie i hlavní role ujal prakticky úplný amatér, ale svým způsobem to přineslo takové zajímavé kouzlo, i když za cenu takové jakési nekonzistence. Film působí spíše jako vizualizovaný zápis z deníčku, než jako cokoli jiného. Těšil jsem se na Samvěda Křepelku v netradiční roli, ale ten frajer se tam mihl snad jen na malou chvilku. Také je škoda, že se příběh točí pouze kolem hlídače čmoudů před výslechy, takže kromě toho, že mu někdo občas usne, pomočí se, nebo po něm někdo hodí hovno, tak toho vlastně divák moc nevidí. To pravé dobrodružství se odehrává za jinými dveřmi, kam se bohužel (mimochodem příšerný) kameraman nevydá. Naopak se mi moc líbil závěr a proměna hlavního hrdiny, u kterého to už už vypadalo, že začne s tím jedním čmoudem kopulovat, ale naštěstí to "dobře" dopadlo. Jestli tohle má být skutečná výpověď, jak USA zachází s vězni, tak se tam kluci mají skoro jako v pohádce a moc nechápu ten poprask kolem. Vadila mi i neskutečně nesympatická sebranka vojáků a nepěkná přítelkyně hlavního hrdiny, která se tam občas vecpala v nějakém debilním prostřihu. Slabé 3 kousky.

plakát

Řím - Únorové kalendy (2005) (epizoda) 

Spoilery! Hezké a zajímavé finále, kde se ukončilo hned několik dějových linek a připravila se půda pro další sérii, která je snad pro všechny diváky méně známá, než notoricky známá vláda a osud Caesara, takže se mohu těšit i na lehká překvápka. Líbilo se mi uplatnění klíčové informace v klíčový okamžik. Znovu se potvrdilo, že informace je mnohdy mocnější meče. Dle očekávání jeden z nejlepších dílů série a příjemná pozvánka na sérii příští, kde doufejme proběhne konečně i nějaká ta bitva.

plakát

Řím - Kořist (2005) (epizoda) 

Spoilery! Od začátku seriálu mi na tom Brutovi cosi nesedělo a tušil jsem, že ta kurva se nakonec postaví proti Caesarovi. Celkově hodnotím epizodu jako docela slabou a místy i trochu nudnou. Vorenus mi v politické sféře totálně nesedí. V rámci dialogů trochu slabota a hrozně málo se toho stihlo udát. Za zmínku stojí snad jen vynikajících posledních 15 minut, které se zcela výjimečně odehráli před kamerou a divák si mohl užít zatím nejkrvavější mlatu v provizorní aréně. Jsem zvědavý, co se bude dít v dalším dílu. Tipuji si, že Caesarovy dny jsou sečteny. Slabé 3 kousky.

plakát

Řím - Slavnost (2005) (epizoda) 

Spoilery! Evidentní předskokan před finálem a poslední šance postav rozestavět své figurky na šachovnici nově vznikajícího režimu. Dějově trošku slabší, přestože se nám objevilo několik nových silných aliancí. Vtipná byla romantická vsuvečka hromotluka a otrokyně, která samozřejmě v díle zachytávajícím starověký Řím, nemohla chybět. Vorenus mi v roli lidového vypravěče dle očekávání neštimuje, snad s tím brzy sekne a vrátí se k zabíjení lidí. Tři kousky, snad finále laťku zase trošku pozvedne.

plakát

Řím - Utica (2005) (epizoda) 

Spoilery! Jakožto filmový expert prohlašuji, že toto byl jeden z nejpříjemnějších dílů série, a to snad nebyla nutná ani krev. Čistá kecačka, přičemž ovšem dostávaly prostor postavy, které mám rád, na úkor afektovaných Polly Walker a jiné verbeže. Konečně se začalo vydatně kout pikle, což mě dostalo do varu. Octavianovi jsem zpočátku nemohl přijít na chuť ani na jméno, ale začal mě velmi bavit. Jeho nebývalá sociální inteligence jej předurčuje k velkým věcem. V rámci oblíbenosti ho řadím hned za ústřední dvojici. Velice vtipná byla jeho incestní kratochvíle, kdy luxusně převezl svoji nezdárnou sestru, které vyžral nejenom inteligenci, ale i správnou orientaci. Fandím mu! Srdíčko každého diváka muselo poté zaplesat ze závěrečného vzkazu určeného té zrzavé vyschlotině, která mě už pěknou dobu irituje a zvedá adrenalin. Obešlo se to tedy bez znásilnění, protože zřejmě nikdo neměl ten žaludek. Zajímavý zvrat byl určitě i vstup Vorena do politiky, kterého si v této roli neumím ani trochu představit. Slabší 4 kousky.

plakát

Řím - Caesarion (2005) (epizoda) 

Spoilery! Nejvíce mě zarmoutilo zřejmě to, že všemi milovaná krasavice Kleopatra vypadala v seriálu jako nepříliš pohledný 16letý chlape a těch jejích pověstných sváděcích technik jsem si v rámci tohoto dílu tedy také jaksi nevšiml. Souhlasím s kolegou komentátorem, že historické odchylky byly v rámci tohoto dílu opravdu evidentní a viditelné na první dobrou. Ovšem také souhlasím v tom, že se to docela slušně dařilo kompenzovat humorem. Velmi osvěžující bylo to, že jsme pobyli skoro celý díl v Egyptě, ale moc jsem nedokázal nasát tamní atmosféru. Nechybělo pár vražd a děj nám příjemně poskočil. Dohromady to vidím na lepší 3 kousky.

plakát

Nulté dny (2016) 

I když dokument poodkrývá opravdu jen nepatrnou špičku ledovce, tak je toto odkrytí hodno prudkému zamyšlení všech lidí na této planetě. Krajně znepokojující svědectví o událostech kolem utajovaného kybernetického útoku. Velmi hodnotný dokument umožňující alespoň trošku nahlédnout na věci, dohody a události "za oponou", který nám představuje válčení 21. století, které je ze všech dosavadních způsobů tím nejnebezpečnějším, a to z několika důvodů. Kyberútoky jsou rychlé, lze je provádět na libovolné vzdálenosti a lze napadnout několik klíčových cílů současně a zcela tak nepřítele vyšachovat a když se provedou promyšleně a v omezeném měřítku, tak jsou zcela nevystopovatelné. Neskutečně hodnotný materiál, který i vzhledem k současným událostem na východě, umožňuje koukat na věci z mnohem širší perspektivy, než prostřednictvím zmanipulovaných a koupených médií. Prvotřídní dokumentaristická práce. Smekám před autory a děkuji za vznik podobných dokumentů. Je důležité vést na tato témata obecnou diskuzi. Tento dokument jednu takovou otevřel a tím zcela přesahuje meze pouhého audio vizuálního média. Když jsem tak letmo nakoukl, co má Alex Gibney na svědomí za dokumenty, tak jsme se určitě neviděli naposledy. Spousta neprofláknutých, leč závažných témat nutících k zamyšlení. Pokud budou všechny zpracovány takhle atraktivní a strhující formou, tak se mám na co těšit. To je opravdu radost, když sledujete dílo člověka, který moc dobře ví, co dělá. Plný počet nedávám snad jen kvůli lehkému stereotypu v rozhovorech.