Frajer42

A pak, že velcí a krásní kluci nepláčou. I když v tomto případě si nejsem zcela jistý, zda se to dá vůbec počítat, neboť se mi slzičky derou do očí prakticky ihned, když jen někde zaslechnu jméno Nicholas Winton. Takže už jenom samotným úvodem s věnováním si mě tvůrci dokonale zaháčkovali do pohovky. Nedokážu tedy úplně s jistotou říct, do jaké míry mě okouzlilo silné téma, které dává tvůrcům spoustu prostoru, a které se nikdy neomrzí a do jaké míry mě zaujal snímek svými filmovými kvalitami. Opravdu velmi se mi líbil jednoduchý, leč přesný hudební podkres a velmi, ale opravdu velmi mě sral dodatečný dabing - přišlo mi, že snad všech postav, z nichž některé dokonce nedaboval tentýž herec. To bylo opravdu k poblití a neskutečně to sráželo již tak bídné dětské výkony.  Minimálně první polovina snímku byla z velké části fakt nudná. Vzhledem ke krátké stopáži by člověk čekal podstatně údernější tempo. Nicméně, trpělivý divák byl nakonec přeci jen odměněn, neboť přibližně poslední třetina filmu byla naprosto skvělá. Každopádně, pozvolnější tempo mělo alespoň tu výhodu, že divák dostal konečně na filmovém plátně možnost nahlédnout, že řešení židovské otázky bylo přeci jen pozvolné a film zachycuje všechny fáze od nepřipuštění si, že by se něco takového mohlo v 20. století přihodit, přes strach, až po absolutní beznaděj. Co jsem tak z filmů zvyklý, tak se ta první fáze přeskakuje, druhá zkracuje a známe dobře jen tu třetí. Tady to bylo přesně naopak. [75 %]

Tento snímek se mi svým silným sdělením a nahlédnutím do velmi temného světa pražského porno průmyslu zaryl tak silně pod kůži, že jsem dovedl kroutit hlavou nad toporným herectvím a celkovým béčkovým kabátem asi do okamžiku, než v úvodních minutách znesvětil zadek hlavního hrdiny během jeho spánku první zákazník. Od té doby jsem byl světem, který mi představil tento snímek zcela konsternován a užasle jsem sledoval, kterak každá další minuta žene hlavního hrdinu do propasti, ze které zcela jistě nemůže existovat návratu. Zcela nerozumím tomu zdejšímu plakání nad špatným scénářem či hudbou. Jakmile jsem se naladil na notu snímku, tak mi obě tyto věci přišly velmi dobré. Snad jen s těmi hereckými výkony to hodně oscilovalo, byla to kombinace výkonů luxusních (Kostas Zerdaloglu, David Švec, ten jejich smažka kámoš, kterého zaručeně vytáhli z branže, protože takhle věrohodně to zkrátka nikdo zahrát nemohl) s výkony otřesnými, mezi které si bohužel troufnu zařadit třeba hned hlavního hrdinu. V tomhle případě nad tím ovšem musím přimhouřit oči, neboť jsem byl přes 2 hodiny zcela pohlcen tím temným a depresivním světem, který se povedlo tvůrcům vybudovat  tou nesmírně tísnivou atmosférou. [95 %]

Většina zdejšího diváctva zde hodnotí spíše své vzpomínky na krásné časy, kdy se každý alespoň na okamžik nemusel stydět za to, že je Čech, než nějaké filmové kvality tohoto dokumentu. A já se k těmto hodnotícím rád přidám. Kromě té krásné připomínky nejslavnějšího hokejového momentu naší hokejové historie bych ocenil, že tvůrci představili v kostce celý šampionát a já si mohl zavzpomínat na hokejové hvězdy let minulých, které zdobily můj tým kdysi dávno na Playstationu v NHL 2001.  Velice příjemně se poslouchal věcný komentář Vichnara a Záruby. Chybělo snad jen trošku větší nahlédnutí pod pokličku národního týmu, nějaké historky z kabiny a tak. Přeci jen, tohle byla koláž záběrů, které už každý z nás mockrát viděl - nicméně, jedno zhlédnutí navíc jistě nikoho nezabije. [90 %]