Raziel_cz

Je to jako flashbacková epizoda Akt X režírovaná Stevenem Spielbergem – v tom nejlepším slova smyslu. Sympatické charaktery, jistá kamera, podmanivá muzika, konspirační zápletka, hutná atmosféra a přetrvávající pocit, že jste na hranici objevu, který může být tou nejúžasnější věcí na světě... nebo, jakmile překročíte určitou hranici, tou nejhorší. K tomu naprosto excelentní přechody mezi hřejivými interakcemi hlavních hrdinů, nadšení pro dobrodružství a hororovými buildupy a jejich nečekanými vyústěními, všechno směřující k poetickému a vizuálně strhujícímu finále. Úžasný film.

Film pro fanoušky seriálu. Nakonec, ono je to lautr to samé, jenom jsou výzvy proloženy skeči a rámovány deseti minutami příběhu o tom, jak Jokeři jedou na párty s Paulou Abdul. No a jinak je tam úplně všechno, co čekáte – kočky, Salův táta, Jaden Smith, hasiči, Murray v tangách, Joey Fatone, softcore porno Brianových rodičů... Joe v jeskyni je to nejlepší, co kdy v Impractical Jokers bylo, a navíc se dozvíte, co Murr dělá po nocích. Takže jo, pro příznivce seriálu jasná volba. Ale kdo jiný na to taky bude koukat, že jo.

Film od fanouška detektivek pro fanoušky detektivek. Chytrý a zábavný a skvěle pracující s diváckými očekáváními a žánrem. Nebere se přehnaně vážně, ale zároveň přistupuje s citem ke všemu, co vážné být potřebuje. Celkem i chápu, že by rozuzlení někomu mohlo připadat překombinované, ale pokud ujíždíte na Sherlocku Holmesovi, Poirotovi, Maigretovi nebo dokonce Columbovi, naprosto jasně uvidíte, že to rozuzlení je volba, a přinese vám to ohromnou radost. Svět potřebuje víc detektivek jako Knives Out. Odteď prosím jednoho Benoita Blanca ročně, dokud Craigovi nebude aspoň pětasedmdesát.

Nejbrilantnější feel-good film, jaký jsem kdy viděl, a Šin'ičiró Ueda je scenáristický génius. Nečtěte si obsahy, nekoukejte na trailery a nemluvte o tom s lidmi, kteří už to viděli. Prostě se na to podívejte. Jo, teď hned.

Džun-ho Pon má dar od Boha na to, aby dovedl míchat fungující žánrové koktejly. Nebo aspoň ten jeden pro svou tvorbu příznačný: černou komedii, thriller a drama. A fungovalo by mu to bezvadně, i kdyby tahle procedurálka nebyla z poloviny tak úžasně natočená, ozvučená a zahraná a inteligentně napsaná. Ale ona úžasně natočená, ozvučená a zahraná a chytře napsaná je, takže se nedá označit za nic menšího než naprostý majstrštyk. Jediné, co s ní snese srovnání, je Fincherův Zodiac. Ale popravdě, kdybych si měl vybrat, na který z těch filmů se večer podívám, Pon by asi vyhrál. A to jsou myslím od Fincherova fanouška dost významná slova.

Tak dobrá procedurálka, jak to jen jde. A jasně, není to Mindhunter nebo Mlčení jehňátek, nepracuje to nijak moc ani nijak objevně s postavami a nemá to filmovou kameru a super stylizaci. Manhunt se soustředí na jednu věc – vyšetřování. A v tom naprosto exceluje. V tom je stejně napínavý a dramatický a uspokojivý jako ty zmíněné tituly. Pokud vás zajímá, jak ve skutečnosti funguje odhalování zločinu a kolik odhodlání a frustrace a mravenčí práce za každým případem stojí, je tohle jasná volba. Přízemní, realistické, se středobodem ve skvělém Clunesovi. Opravdu nemám, co bych tomu vytkl. Plná palba.

Film roku. V podstatě jediné moje dvě výtky jsou, že je tu pasáž, kterou zvládla líp jedna (nejlepší) epizoda Inside No. 9, a že to mělo skončit o pět minut dřív – a to jsou nic moc výtky, že jo. Ale seriózně – jsou to tři filmy v jednom. Budete se smát, budete napnutí víc než u Mlčení jehňátek a budete dojatí. A nebude rozumět tomu, jak je možné, že to všechno dohromady funguje, ale fungovat to bude a vy se tím vším budete pekelně bavit. Takže nečtěte synopse a nekoukejte na trailery, všechno, co potřebujete vědět, je, že je to kurva skvělý a ano, máte na to jít do kina! Ten film si to zaslouží. A vy taky.

Tenhle film mi přinesl do života tolik radosti! Nejlepší superhrdinská věc od Thor: Ragnarok a nejodvážnější superhrdinská věc od Logana. Seriózně. Už ve skoro úvodním duelu Batman/Shredder je jasné, že koukáte na něco výjimečného, ale to ještě nevíte, jak moc výjimečné to bude a co se to chystá provádět se dvěma zavedenými vesmíry. Nebojí se je to výrazně měnit ani zábavně dekonstruovat v tom nejlepším stylu. Nebere se to příliš vážně, ale bere to velmi vážně postavy a situace, jež musejí řešit. K tomu si připočítejte plynulé přecházení od dramatické akce (při které teče krev, sekají se končetiny, lámou se kosti a lidé umírají zleva zprava) k plně komediální pasážím (samozřejmě hlavně díky želvám), od těch zase k plně hororovým a od těch k hluboce emočním. A všechno je to boží. Akce je adrenalinová a nápaditá a hraje si s kamerou podobně jako Timo Tjahjanto, humoru je dost verbálního i vizuálního (pro změnu podobně jako u Edgara Wrighta) a Batman i (opět hlavně) želvy zde mají fungující charakterové archy. A nakonec nesmím zapomenout ani na pěknou animaci a stylovou hudbu. A Michelangela. Michelangelo na Hrad! Jediná vada na kráse je, že se téhle historické události nezúčastnili Conroy s Hamillem. Ale myslím, že Troy Baker se obou rolí zhostil více než dobře. Superhrdinská věc, kterou jste nevěděli, že potřebujete. A já si teď jdu objednat komiks, abych viděl, kdo z dvojice Tynion IV/Halpern-Graser na tom má větší zásluhu. Komiksové filmy už každopádně nikdy nebudou jako dřív a doufám, že sequel dorazí co nejdřív!

Infinity War byl vesmírný Barbar Conan. Endgame jsou časoprostoroví Dannyho parťáci. Má to svoje problémy – z Thanose je úplně jiná, mnohem méně zajímavá postava, Captain Marvel devalvuje oběti všech ostatních, mělo by to větší drajv, kdyby to z Dannyho parťáků zkopírovalo i plánovací pasáž a trestuhodně tomu chybí scéna, ve které by si Rocket a Star-Lord podali ruce jako Dutch a Dillon v Komandu ("Quill, you sonovabitch!"), ale to vlastně ani problémy nejsou. A i kdyby byly, naprosto by je převálcovalo všechno ostatní – DÁL SPOILERY! – začátek s Hawkeyem, začátek s Iron Manem, skok o pět let do budoucnosti, Ant-Man v postapo New Yorku, tlustej Thor, přerostlej Banner, cokoliv se Spider-Manem, návraty k událostem z minulých filmů, finální bitva dalece překonávající cokoliv, co jsme v marvelovkách dosud viděli – kapitán America s Thorovým kladivem je nejvíc epická věc ve vesmíru... Čekal jsem, že to bude monumentální. Nečekal jsem, že to na mě bude fungovat až takhle moc. Není to lepší než IW. Ale zábavnější a emotivnější? No kurva! Tohle rád uvidím znova. Skvělý zážitek a skvělé zakončení. A skvělý setup pro Jamese Gunna. Fat Thor and the Guardians of the Galaxy? Nemůžu se dočkat!

Chytrý a chytře natočený horor, který jede na znepokojivou atmosféru a buduje napětí až do skoro nesnesitelné míry... a pak vám dá efektivní a tolik zasloužený release, jímž všechny části nelineárně vyprávěného příběhu zapadnou do sebe. Pokud u toho zapojíte hlavu, uvědomíte si, o co jde, už asi v půlce. Ale na to film sází a naprosto jistě vám pak tu skládačku dokresluje. Vlastně je to stejná situace jako třeba u Šestého smyslu – máte všechny stopy a náznaky, a jak s nimi naložíte, je na vás. A napodruhé je zážitek z filmu ještě lepší, protože máte novou perspektivu a dovedete ocenit všechny detaily, co jste předtím nepochytili. Kiernan Shipka tomu naprosto vládne v poloze přesně opačné, než jak ji teď známe z Netflixu, podpořená vždy skvělou Emmou Roberts a Oz Perkins to celé má pevně v rukou a dělá mnohem zajímavější volby než Aster s tematicky podobným Hereditary. February je mnohem lepší. Škoda, že s vydáním netrefilo ten pravý čas.