Gabri-ela

Tenhle film mě prostě bavil, možná i proto, že výjimečně nemám dopředu přečtenou knihu a nemohu srovnávat. Každopádně Jane s neobyčejnou sebekontrolou a přímým pohledem, pod kterým vřou všechny její city a vášně, byla dokonalá. Potěšilo mě i temné viktoriánské prostředí, chvílemi lehce mrazivá atmosféra a fakt, že tohle bylo natočené jinak než adaptace Jane Austin, kterým taky fandím, ale jsem ráda, že se v rámci tohoto žánru a období divák dočká jisté variability.

V rámci daného žánru se mi dostalo toho, co jsem očekávala - předvídatelný příběh o tom, co to vlastně znamená "být rodina". Líbily se mi docela nevtíravé, vtipné situace a emocinálně dobře podchycený příběh dvou manželů a jejich děcek. Nevychovaný pes mě strašně štval. Owen Wilson mě taky strašně štval (jako vždycky). Na začátku filmu byl děj tak rozvleklý a nikam nesměřující, že jsem si říkala, že by to klidně mohlo už za 5 minut skončit. Pak se ale příběh začal celkem uspokojivým tempem odvíjet a až na hodně srdceryvný konec mi vcelku padl do noty. Kdo by nechtěl mít takovou spokojenou rodinku - sice žít jen z jednoho platu sloupkaře a z mateřské dovolené, ale mít několik aut a stěhovat se do nejskvělejších čtvrtí města, živit 3 spokojené, zdravé děti a mít věrnýho psa. Idylka, ale proč ne?

Já bych to komedií nenazvala, ale na jisté kvalitě to tomuhle filmu neubírá...