WillBlake

WillBlake

okres Frýdek-Místek
gin&platonic

68 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Kaili blues (2015)

    Měl jsem sen, že jsem spal, zdálo se mi to a já jsem byl vzhůru. Neuvěřitelný debut, který popírá čas a zároveň prostupuje roztříštěnými vzpomínkami, aby následně pomocí nezapomenutelného dvaačtyřicetiminutového záběru putujícího za zvukem snového blues dostal vaše vědomí na novou úroveň. Filmová meditace 2.0.

  • poster

    Avetik (1992)

    Nostalgie pod tíhou pozvolného rozkladu a zatracení. Ovce zamrzlé v ledu, obličej padající z fresky, včely uvnitř ztrouchnivělého violoncella, vory s polonahými akrobaty a další poetické výjevy na pozadí dějin, jejichž tok se nevyhnutelně zastavil a ztuhl jako med v Marlence.

  • poster

    Lily Lane (2015)

    "V temnotě se nebojí jen mrtví.“ Jestliže jsem poprvé odcházel z kina lehce rozpačitý, druhá projekce už mi pomohla utřídit si obrazy a nasát démonismus plnými doušky. Nemůžu říct, že nevěřím kritikům, kteří tady mezi řádky čtou Tarkovskeho, a taktéž nemůžu říct, že nerozumím těm, kteří považují Lily Lane za rozporuplné dílo bez schopnosti zprostředkovat jakékoliv emoce. Nejedná se však o film bez emocí, ale bez emočních instrukcí. Odehrává se zde manipulace s dětskou imaginací a tato manipulace postupně prostupuje i do divákova světa, jenž je před plátnem vystaven podobným iluzím a deformaci zdravého rozumu jako hlavní postavy. // Ve filmu se prolíná několik časoprostorů upředených lucidním snem a protkaných životními traumaty. Výsledný zážitek je spíše meditativní než destruktivní, a to zejména zásluhou ASMR promluv, pozvolného tempa a nadpozemských vizuálů. O Benceho fanatické práci se zvukem by se daly psát rozsáhlé onanistické studie, pro Lily Lane si sám zkomponoval i hudební plochy. Ambient na konci tunelu. Progresivní kamera pak chvílemi možná připomene poslední filmy Carlose Reygadase, ale kdybych to někde nečetl, tak mě to nenapadne. // Fliegauf víc než cokoliv jiného zprostředkovává cestu do temných hlubin dětské psychiky a světa mrtvých, v němž provádí mimosmyslovou pitvu věčnosti. Matku dítěte nechává projektovat její vlastní minulost na plátno přítomnosti a kořeny stromu „krmí“ popelem zesnulé. V mých očích se tak vydal ještě více mimo svoje nevyhraněné teritorium a natočil jeden z nejenigmatičtějších filmů, co jsem kdy viděl. // Znázorňuje vraní vejce, které Dani obdržel od svého předka, koloběh života, nebo temnoty? Spolu s Post Tenebras Lux, Upstream Color a Jiao You film dekády. Celý text na blogu.

  • poster

    Fitzcarraldo (1982)

    Posedlost nejhrubšího zrna. Pokud vás zajímá, kolik lidí mohlo zemřít při natáčení nebo proč Herzog pozval domorodcům na natáčení prostitutky, nechte na sebe dolehnout břímě snů.

  • poster

    Spící lůno (2017)

    The shadows of screams climb beyond the hills. První hromy zbytku našeho života. Obrazy 10/10 Sound design 11/10

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace