Rogue

Warriors v ženském vydání. Herecky dokonale směšné, sedmdesátkově funkční, stoprocentně campy - takže super.

Slušný slasher/giallo který schazují jen typické italské wtf scény (pantofle). Na giallo chabý příběh, na slasher zase malá glorifikace zabijáka... namísto kvalitního příběhu je tu však spousta nahých lidí, což, světe div se, docela funguje. Martino je většinu stopáže režijně zručný, demenci v rámci žánru odpouštím a chválit hudbu je nošením dříví do lesa.

Hitchcock potkává DePalmu.

Mevillova vybledlá špína měst a ticho Rififi v nejdelším příběhu loupeže v dějinách kinematografie. Ztratily se buď nůžky, nebo soudnost.

První hodinu Wright pečlivě shromažďuje vtipné situace a zaplňuje sklad doličných předmětů, aby ho v druhé nechal vybuchnout v nejvtipnější akční parodii posledních let.

Zkrátit o hodinu a bylo by to super, zkrátit o hodinu a půl a bylo by to dokonalé, ale jen téma samotné 97 minut neutáhne. Zvláštní, že to nikoho nenapadlo.

Přímý důkaz, že když Rudolph nemísí žánry do bizarních celků, je dokonalý ve všech směrech.

Můj noirový oblíbenec Elisha Cook ve vedlejší roli DJje, krásná Jane Greer a Tom Conway poosmé jako geniální detektiv Falcon v téměř nesehnatelné béčkové sérii z dílny RKO.

Žánrově proměnlivý Korejský mix vyměklého Wooa, šikmookého Tarantina a typických revenge movies. Vizuálně skvělé, atmosfericky vrtkavé a naprosto funkční.

Mitchum jako nejlepší filmový Marlowe v průměrné režii Dicka Richardse.