Madadajo

Korea a její novodobý problém, Američané. Ti, jakožto symbol špatného vždy budou tam, kde je nikdo nechce, jako osina v zadku nepravdivého příběhu o jehož možné pravdivosti by si snad ani nikdo nedovolil pochybovat. Ale ne jen oni, celý svět je jednou velkou surovostí, nač se udivovat, když to nemůže skončit, surovost tkví v jádru lidí, v jádru některých režisérových postav, ostatní jsou smíření s krutostí a odpor pro ně nemá cenu. Není nic mezi, na kterou stranu se přidáte? K pohledu Kim Ki-Duka, krutému až pravdivě bolestnému, jen konec skýtá naději, naději konce utrpení

Jean-Pierre Léuad už je dospělý a je skvělý herec. Motiv filmu ve filmu je odkazem na Novo vlnu, který vynáší a občas zcela obrací její zásady. Režiséra hraje sám Truffaut a věrně odráží symbol režie v dílu, odkrývá nám natáčecí plán do nejmenších detailů, ale hasící pěna místo sněhu nevypadá moc dobře. Škoda smrti jednoho herce, smutný konec je jednou postavou zesměšněn, což do díla nezapadá. Dobrá je režisérova asistentka a ten pomocník ve scéně u řeky ala skočíme na to? Jo! Opravdu?Nu dobrá, ehm

S mírnou dávkou nadsázky se za surrealistický snímek dá považovat cokoliv, co splňuje heslo: "Nahodilé setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole" (jedna z mnoha definic surrealismu). A malířství postrádající složku času bylo pouze zlomkem z tohoto proudu, proto až filmem a právě tímto filmem dostal surrealismus vrcholnou formu dokonalosti, nic nechybí, nic nepřebývá. Některé barevné experimentální filmy se pokoušely nasadit ještě vyšší laťku, ale tento film bude už vždy vítězit pro svou skormnost a přitom sílu formy.

Snad možná jen epizodky 10, 11 a 15 si zaslouží tu jednu minutu času, u zbylých je i ta minuta zbytečná a odpadová...

Ať si kdo chce, říká, co chce, ale pro mě nelepší díl Animatrixu. Příběh je bez chybičky a animace pokřivených a nepevných kontur mě uchvátila 100%

Za prvé-vizuální stránka: Až mě zaráží, že se doposud nikdo nepozastavil nad barevným zpracováním abstaktních scén. Kde se vzala ta výrazná žlutá a červená? Nemůžu si pomoci, ale Matrix, to je černá a zelená... Dále pak to něco, co bych si troufal zvát duchem kompjútru, takto posměšně už proto, že si nemůžu pomoci, ale žena mezi symboly jako ze zoroastrismu nebo buddhismu... Ale to by až tak nevadilo jako celé barevné ztvárnění... Za druhé-příběh: Snaha objasnit pravý základ Matrixu je zcela zjevná, to snad budou souhlasit všichni, jenže... Cituji: "Stroje neúnavně plnily lidské příkazy," podstatou pro vznik Matrixu pak je moment, kdy stroje odepřou poslušnost. Zde je nabídnut moment, že se stroj nemohl smířit se smrtí, tak zabil svého pána... Ale to je až výsledek, že zabil svého pána, pravá podstata tkví v tom, jak se mohl dostat k tomu, že se nemohl smířit se smrtí. Moment, kdy se do logických struktur najednou dostalo něco stavějící se proti kódu samotnému. Toť otázka vpravdě matrixová. Připusťme čistě předpoklad jedné takovéto chyby, která by vedla k rozkolu, což ale ještě neznamená, že najednou povstane celý jeden typ robotů, který nemá tuto zkušenost, kterou měl B1-66ER, šíření rádiovými vlnami? Příběh se tedy hroutí (Nutně pracuji s předpokladem kódu, že robot neublíží svému pánu, zákon kybernetizace N.3, zde také implicitně užitý. A doposud jsem neviděl film, ve kterém by byl tento iracionální rozkol dobře pojat) Za třetí-název: Zde si orpavdu nevím rady, co má být myšleno názvem samotným "Druhá renesance". V titulcích překlad "Druhé znovuzrození". Chvíli mi blesklo hlavou, zda by se nemohlo jednat o onen moment, kdy robot začne myslet svobodně a možná tak i budiž... Jenže, pak logicky zůstává otázka po "První renesanci". Snad zrození člověka? Pak by název tvořil krásný ekvivalent a jakousi hříčku, jenže termín renesance, přiměřeně přeloženo jako znovuzrození, by nesouhlasil. Člověk byl zrozen, dobrá, ale co pak je první ZNOVUzrozením? Vycházím z předpokladu, že pokud je Druhé, musí nutně předcházet První, ale? nic mě nenapadá.... Velice bych ocenil jakékoli návody, myšlenky, proto neváhejte psát mi, protože jsem fanoušek Matrixu a rozhodně se neohrazuju vůči jiným interpretacím, ba naopak, důležité je ale právě ona touha interpretovat, ne jen pasivně přijímat.

Odhlédnu-li od všech výhrad vůči první části, druhá by pak mohla být i hodnotitelná. "Final solution - destroy the sky" je pojato velmi apokalypticky, což plně vyhovuje "reálnému světu" Matrix filmů. A doslova mě nadchly některé symboly a parafráze, například robot držící v ruce lebku a pokládající otázku... (není tam vyslovena, ale je tam:) nebo v zákopech chodící postava s televizí na vozíku a kázající svou modlitbu (notně připomínající ježíše Krista).

Vizuálně strhující podívaná. Scénu souboje s meči bych označil po technické stránce za jednu z nejlepších jakou jsem kdy viděl. SVětlo lehce pronikající okny dovnitř a i v nejmenších detailech jdou jeho paprsky vidět v lehkém oparu... Po stránce příběhu, i když se jedná o bokem ležící opus, je jeho přiřazení do Matrixu možné, ba dokonce pravděpodobné. Nejde o to, zda by se Matrix hlásil k tomuto, ale že se toto hlásí k Matrixu... Povedený kousek, který bych neváhal zařadit do puzzle jménem Matrixworld aneb dávám 85% (Přece jen bych si dovolil nesouhlasit s momentem, kdy žena gravitací letící k zemi, dopadne na zem a vyvolajíc tlakovou vlnu udělá jen menší otisk do betonového dláždění. Nechci se přít, ale že by zrovna toto bylo ve schopnostech této postavy... pcháá hned mínus 15%, jinak bych neváhal se stovkou, ale vždy se najde muška)

Troufám si tvrdit, že se jedná o nejkratší filmový útvar, který splňuje Aristetolu výstavbu tragédie:) Zvláště působivý zvrat! A Katarsis v podobě očišťující pěsti, ehm, tečky na závěr, co dodat... splňuje vše z Matrixu, nenašel jsem byť sebemenší chybičku... 100%

Tento příběh má strašně silný potenciál vzhledem k Matrixu... Vždy mi vrtalo hlavou, zda se od Matrixu někdo osvobodil jako první nebo to byli vždy obyvatelé Sionu, kteří museli pomoci. Zde se jistým způsobem nachází skrytá možnost samovolného odpojení díky jistým schopnostem a nezdolné vůli. Poslední slovo tohoto krátkého filmu mluví za vše.... Takhle by to bylo i na 100% jenže... Nemůžu se zbavit špatného dojmu ze zpomalených scén, ve kterých sice vyniká maskulinita, ale samotný pohyb je nepravidelný jako ve stylu "Hééééj rup!" A jestli je něco pohybu v čase (jakožto veličině jej spolurčující) vlastní, je to logická pravidelnost, ať už zrychlujete nebo zpomalujete, jedná se o sinusoidu, nikoli o záznam bijícího srdce buchBUCH... 80%