Recenze (360)
Old Henry (2021)
Na jednu stranu je to docela zábavné dílko, na druhou stranu taková série špatného přemýšlení a špatného rozhodování, kterého se postavy nonstop dopouštějí, je na muzeální vitrínu.
Robin Hood: The Rebellion (2018)
Film, jehož smysl jsem naprosto nepochopil. Snad jen leda, že šlo o dosažení mystického stavu „Co může být špatně? Úplně všechno!“
Hobit: Bitva pěti armád (2014)
V podstatě lze říci, že od začátku trilogie, kdy Jackson svou "hravostí" (nekonečné arkády, popírání fyziky, nesmyslné poměry a rozměry) začal ze Středozemě dělat především šaškárnu, ušel do závěru kus cesty a úsilí zdárně korunoval a nesmyslnou arkádovitost a popírání rozměrů i fyziky vybrousil k naprosté dokonalosti, čímž to, bohužel, celé, alespoň pro mě, zabil. Někomu to možná přijde fajn, mně naopak přesně ve stylu "přehnals to a pokazil, jak jen se dalo – a to že po PP bylo slušně našlápnuto."
See (2019) (seriál)
Jsem na rozpacích: Momoa je báječný a mohl to být fajn seriál, jen kdyby jednání, rozhodování a myšlení postav nebylo místy nesmyslné. Místy bohužel dost často a nesmyslné leckdy zcela. Momoa ovšem kraluje, zle kraluje.
Thor: Láska jako hrom (2022)
Stručně řečeno, ve světle tohoto veledíla se Flash Gordon jeví jako intelektuální film.
Ztracený svět: Jurský park (1997)
Film má v zásadě dvě roviny: báječné animace dinosaurů, jako tomu bylo u prvního dílu. V porovnání se stopáží, kde vystupují lidé, bych ji ale mohlo být víc, protože… A mistrovsky napsaný scénář, který všem postavám, včetně těch tzv. vědeckých, připisuje neuvěřitelně dokonalý model naprosto stupidního jednání a rozhodování ve všech možných aspektech a v každém okamžiku. Stvořit takový scénář musí být dílem génia, odmítám věřit, že šlo o náhodu.
Love, Death & Robots (2019) (seriál)
Skvělé. A nebýt několika dílů, kde se tvůrci snaží sdělit jakési hlubší poselství, které je buď nepochopitelné, nebo jen nudné anebo obojí, dalo by se říci i dokonalé.
Volyň (2016)
Strašlivý masakr pouze pro silné povahy. Přičemž tak 2/3 z těch silných povah zdaleka nejsou tak silné, jak si myslely.
Pravda a lež (1992) (TV film)
Skvělí klasičtí herci, zato chvílemi nepochopitelný scénář a průpovídky postav. Je to jak ze Stopařova průvodce, člověk má pocit, že postavy zkrátka mluví nesmysly pro sám fakt, aby mluvily a hýbaly panty.
Tajemství mořské panny (1998) (TV film)
Jedna z pohádek, kde se vyskytuje zkázonosný element zvaný „loztomilá malá holčička komentující a vysvětlující“. Kdo tuto nepochopitelnou šílenost vymyslel, patří do pekla.