Anderas

Celé je to tak desně divné, až je to skoro dobré. Znáte to ne? Vtipy jsou tak děsně trapné, až jsou celkem vtipné, výprava tak komická až skoro povedená, kostýmy tak úchylné až jsou skoro výborné a Svěrák jako vypravěč tak sterilní a mimodimenziální až se tam skoro hodí. A tenhle film celý je tak děsně primitivní, nezábavný, nudný a ubohý až mám chuť říct, že se povedl. Inu, někdo má prostě talent.

Nic na tom, že Havran nebude patřit mezi mé nejoblíbenější autorovy kusy, i tak je výsostně zábavný a béčkový. Priceův knírek sice tentokrát přechválit nemůžu, celkově vzato ale film (ostatně jako vždy) působí krásnou komorní hereckou atmosférou. Přičtěte k tomu svéráznou nadsázku, klasické atributy cormanových hororů, mé oblíbené pavučinky a neopomenutelnou katarzi dle dané etikety ... nezbývá než opět zajásat. Moc nad tím tedy nesmíte přemýšlet, neboť příběh by se dal shrnout do dvou vět ... snad nás ale nemusí pokaždé zajímat jen syžet, no né?

MORELLA: První povídka zřejmě nejvíc ctí původního ducha předlohy. Není tu nadsázka, není tu humor, je tu jen jeden Price (ostatně ten je všude:)) a zbytek je nepodstatný. Jakkoliv mi v některých jiných fimech Cormana vadí syntetická nabubřelost prostŕedí, zámeček v Morelle působí velmi efektně a stylově a až na trochu přehnanou pavučinovatost skutečně vyzařuje Hrůznost. Jak už to u béček bývá, vyjevuje se i zde pár logických trhlin, výborné zpracování (dokonce vzhledem k dnešní době) a precizně přenesená pointa to však bohatě vynahradí. "Morella, my beloved one...your murderer has returned" 5* THE BLACK CAT: Zdaleka ne tak ortodoxní jak bych si ho já představoval. První polovina povídky je vůbec vynechána ale to by ani tak nevadilo pokud se jako já zprvu nebudete schopni přenést přes nepochopitelně komické ladění. Působí to skoro jako parodie. V půli povídky se stále nechytáte neboť děj si vyvíjí úplně jinudy, přičemž ani sám Price zde nehraje první housle, ovšem po nutném zvratu už zase vše zapadá do známych kolejí. A jakýchto kolejí. Myslím že je vůbec skvělým tahem pokusit se hrůznost předlohy pŕeložit do humorné satiry. Zní to jako rouhání? Kdo neviděl, nevěří. Především pak závěr a Montresorovy halucinace jsou vskutku boží. Price půvabně přehrává, ovšem nikdo další (snad až na Montresora) hrát vůbec neumí a nejvíc mi na nervy paradoxně lezly technicky naprosto nedotažené (a esteticky už vůbec ne) prolínačky. "Yes, for the love of God" 4* THE CASE OF M. VALDEMAR: Poslední povdídka se mi líbla zdaleka nejméné. Price je umírající člověk, který výměnou za zbavení bolesti upíše svou duśi šarlatánovi. Děj je tak trochu obyčejná konverzačka, žádné zásadní zvraty, žádné nápady a v momentu kdy by mělo napétí vrcholit jen smutné zívám. No dobře, Carmichael je vskutku ďábelský ovšem jeho tečka do kroniky života nebyla ani zdaleka taková, jaká být mohla nemluvě o tom, že Priceovo závěrečné "představení" působí ne-li směšně. "Valdemar, do you hear me?" 3* Škoda oné sestupné tendence, mohlo to být dokonalé, ovšem co dokonalé je a co mě koneckonců nutí závěrem vypálit 5* jsou Priceovy mezivstupy a jeho jemný, slaďoulinký přízvuk smrti.

Film, který zraje jako to nejlepší víno. A dozrává tím rychleji, čím více dalších a dalších adaptací tohoto nesmrtelného hrabéte vzniká. Proto ji už dávno žádné jiné dílo nesahá ani po kotníky. Holt kdyby každý klenot světové literatury vyfasoval takto důstojnou adaptaci, žili bychom dávno v ráji.

Je mi to líto, ale tenhle film je v mých očích čiré zoufalství. Taneční hudbu mám sice vcelku rád a na mejdany taky rád a často zajdu, jenže mně tenhle film přijde tak neskutečně idiotský, že skoro ztrácím slova. Je mi jasné, že tady plavu hodně proti proudu, co mně ale tenhle film vlastně dal? Skoro jsem se nesmál, drogy nesnáším (cigaretami počínaje) a sledovat partičku idiotů jak si jde v páteční podvečer vypláchnout mozek do lokální chemičky na extási mi je skutečně proti srsti. Sociální sonda do života mladých? Možná, ale v tom případě mě naprosto nezajímá, kdo se kdy jak moc zkalil. Asi jsem hodně dementní, když to nedokážu brát více s humorem, ale u mně se při takovýchto filmech humor zkrátka nedostavuje. A pak-li tenhle film oblibují především podobně smýšlející hedonici (nikoho se tím nechci dotkout), opravdu nechápu jeho význam pro někoho jako jsem já. Nevím co víc dodat, možná si s odstupem času a s nadhledem cestu k filmu najdu, při současném stavů vědomí, ale doufám, že se tak nikdy nestane.

Jsem sice jen někde v půlce první série, i tak si ale nemohu na zábavnost tohoto dílka stěžovat ... snad jen kromě trojice po sobě jdoucích, naprosto tupých dílů. Uvidíme, jak moc mi seriál přiroste k srdci...tj. jak dlouho jej budu ještě sledovat, ale z reakcí okolo vyplývá, že minimálně do třetí série je stále o co stát. Mno zní to skvěle. UPDATE: jsem kdesi v půlce páté série a vážně uvažuju srazit hodnocení, na druhou stranu je to ale hodně subjektivní pocit, protože díly bez nápadu musím sledovat teď, zatímco skvělé série 1-3 (možná i 4) už si tak živě nepamatuju. Takže i statisticky si 4* pořád bez problémů zaslouží. Spíš mě děsí plány až na nějakou 7-8 sérii, protože to při současném režimu nemůže dopadnou dobře. Pak by už i statistika vzala za své ...

Už jsem se smířil s tím, že Corman přetahuje do svých filmů jen fragmenty s Poeova odkazu a navíc je jasné, že jeho povídka by se ortodoxně do 80 min natahovala jen velmi bolestivě. Price opět hraje schizofenního zoufalce podléhajícího metafyzickým silám, Corman zase využívá všemožných levných, ale originálních prostředků pro zahuštění atmosféry a výsledný produkt evokuje příjemné mrazení v zádech a lahodnou dekadentní symfonii s vlastní fantasií.

Seznam mých předsudků vůči tomuto filmu byl před jeho zhlédnutím kilometrový, ale o to větší bylo mé překvapení a úžas s jakým jsem sledoval výborně natočený, dynamický akční film prokládáný inteligentním sdělením Asimova. Já robot je pak ve výsledku jak efektní a vtipná podívaná pro nenáročné lidi, tak poněkud hlubší poselství pro poselství-chtivé lidi a to i navzory značné provařenosti motivu robotí vzpoury a podstaty lidské identity. A můj největší předsudek, totiž Will Smith v hlavní roli, byl nemilosrdně rozprášen už po první půhodince filmu. No řekněte sami, je něčí sarkasmus zábavnější?

Ačkoliv nejednoho zamrzí, že tahle kolekce nesourodých povídek postrádá výraznější příběh a většina z nich vybouchne bez jakékoliv pointy, máme všichni tu čest opět popatřit na kvalitní kus české animační tradice a myslím, že předeším nás Žižkováky tahle pocta bizardním věkům naší čtvrtě nemálo rozehřála u srdíčka. A ani já výletu do kina nelitoval. A spíše než k plnohodnotnému filmu bych přirovnal k překrásně úchylné obrázkové knížce o roztodivných lidičkách a jejich osudech v uličkách města Žižkovského.

Nejšvankmajerovější švankmajerovina ze všech švankmajerovin, kanibalistická lahůdka pro skutečné gurmány, ohlodáná kost surrealismu, věčně hladová česká držka, tři stupně absurdity, ranní pochoutka z desinfikovaného výtahu, naturální oběd Strausse, Krause a toho třetího, Abendessen nevýdaných dobrot čerstvě připravených. Mňam, mňam, mňam, co jen si dnes dám?