Pompeius

Manýristická přihlouplá trapárna s nesmyslnou zápletkou, nevěrohodnými postavami, příšernou hudbou i kamerou. Především je to ale neskutečně nudné. Po DVANÁCTI minutách jsem kontroloval, kolik ještě zbývá do konce PRVNÍHO dílu, protože jsem měl pocit, že na to koukám už tři hodiny. Ubohé a prázdné stejně jako BANGER.

Výborná romantická komedie zralého věku, kde už protagonisté mají něco za sebou, něco si s sebou z té minulosti táhnou, už se moc nechtějí přizpůsobovat, jsou tak trochu usedlí a sví, ale lásku pořád potřebují a dobrodružství stále láká. Porozumí každý, kdo nezažívá první dlouhodobý vztah. Rozhodně každý přes čtyřicet.

Minimalistický film, kde se moc nemluví a moc se toho vlastně neděje, ale který dokáže z toho mála vykouzlit silný příběh i atmosféru. Rovněž z dnešního pohledu zajímavý výlet do méně vábné části osmdesátkové Paříže.

Marxismus jako jed. Výstižný popis rozkladu jedince, který uvěří marxistickým frázím a mlácení prázdné slámy zastírané fanatismem ho dovede až na psychické a společenské dno. Odpověď, jak tomu zabránit, či rozhřešení nebo smíření, však film nedává.

To bylo VELMI dobré. Čermák je fakt herec.

Má to výborný nástup, který mne velmi zaujal, a křečovité rozuzlení, které už mne v podstatě nezajímalo a nudilo. Russell si vybírá zajímavá témata, umí režírovat, má dobré nápady, co se týče vyprávěcích postupů, ale nikdy mu ty jeho příběhy nedrží moc pohromadě, nezvládá tempo. Je to škoda, protože přesně takovéhle filmy v kinech chybí. Tedy takové, které vyprávějí příběh a nejsou jen o trotlech v pláštěnkách, kteřé poletují mezi CGI výbuchy.

Ani katolík Strach se nevyhnul zburanizování náboženství, aby u postbolševických českých neznabohů a "něcistů" uspěl... A podařilo se. Až na to infantilní pojetí nebe a svatých, plně odpovídající pokleslému vkusu pohádkového publika, je to umně a svižně natočený film. Klára Issová by si Marii, Matku Boží, měla zahrát v něčem vážnějším - za mě v tomto případě perfektní casting. PS: Jsem ateista, ale křesťanství je jedním ze dvou hlavních pilířů evropské civilizace (tím druhým je římské právo), a vlasy se mi ježí odporem, s jakou neúctou a primitivismem se obecně k náboženství v této zemi přistupuje.

Jako celovečerní film o maximální délce 90 minut by to bylo dobré. Ne skvělé, ale dobré. Zápletka kvalitní, ostatní řemeslo také, ale jako minisérie je to to plytké a prázdné - na jeden díl připadá asi tak 10 minut děje. A ne, není to pozvolně "atmosférické". Prostě se tam skoro nic neděje. A ten "instagramový" filtr, přes který je to nasnímané, je strašný. Všechny barvy jsou nepřirozené a vlasy Ciarána Hindse dokonce měly v prvním díle zelený odstín...

Přistupoval jsem k tomu s nedůvěrou, kterou jen podpořilo zvláštní pojetí, kdy čeští herci mluví českou angličtinou (viděna verze v "originálním" znění), ale je to fakt dobrý film. Co byste udělali, kdyby vám u dveří zazvonil výsadkář z Británie, že potřebuje pomoci?

Divadelním hrám prostě plátno nesvědčí. Film je založen na obrazu, divadlo na slovu (a bezprostřednosti mezi jevištěm a hledištěm). Obě média mají své vypravěčské postupy a oba jsou těžko přenositelné. Z filmu taky neuděláte dobrou divadelní hru.