Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Recenze (44)

plakát

Bobule (2008) 

Strašná pitomost. Naprosto přesně to ukazuje, do jakých sraček se dostala česká komedie. Nejenže to není vůbec vtipné, ono to není ani dojemné, nic, prostě obrovské smradlavé nic. Proč má dřív geniální česká kinematografie potřebu utápět naprosto VŠECHNY prostředky v otravně hořkosladkých, unyle nevtipných, zaprděně pseudofilozoficky rozevlátě prázdnouslámumlátících rádobykomedií? Ble.

plakát

Californication (2007) (seriál) 

Tenhle seriál se tak hrozně moc snaží být kultovní a cool, až je to nuda. Nicméně pár dílů je celkem zábava, k popíjení vína před vyražením do města v podstatě ideál.

plakát

Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) 

Tohle je opravdu moc dobrá ukázka perfektně vystavěného filmu. Když si člověk chvíli po dokoukání uvědomí, o čem to vlastně bylo - že to není žádná kriminálka a že vůbec nešlo o to, jestli je ten kluk vinnej nebo ne, ale o to, jak se dá člověk ukecat a v podstatě i zmanipulovat - musí mu přeběhnout mráz po zádech. Je to takový "grower", při shlédnutí si říkáte "dobrý, moc dobrý", ale pak si na to pamatujete už navždycky a s každou další debatou to oceňujete víc a víc. V současnosti jsem ve fázi, kdy se 12 Angry Men pomalu dere do mé osobní top 10, hehe... jen houšť a větší kapky! Námět a scénář jsou z jiné dimenze.

plakát

Dylan Moran: Monster (2004) (TV film) 

Já si ho chci vzít. Proč to není na #1, když to má 95%? Místo té Darabontovské limonády by to Dylanovi slušelo famózně. Enya!!!

plakát

Elfen Lied (2004) (seriál) 

Hmm, smíchat dohromady krvavá jatka, soft porno, incest, mutantku s pedofilně rajcovním hlasovým projevem, jostomivé štěňátko, flashbacky do minulosti, otravné dialogy o pocitech postav, klenuté chorály, vymlácené vojáky schopné zastřelit všechno, co se hýbe, trhání končetin ("Bolí to, tatínku"), sci-fi, romantiku, patos, kýč a telenovelu, to vše v režii několika zcela neuvěřitelných postav, to umí opravdu jenom Japonci. A zřejmě jenom Japonci to umí zamaskovat tak, aby i takováhle patlanina ve stylu "pejsek s kočičkou vaří dort" vypadala jako bombastické dílo :) Elfen Lied je teprve druhý anime seriál, který jsem viděl, a začínám mít pocit, že jsem si s dokonalým Death Note nastavil laťku příliš vysoko, tahle prvotřídní úchylárna vypadá v rámci žánru tak nějak.. pravděpodobněji. Ale venku chcalo, takže to byl hezky strávenej den, pobavil jsem se u toho.

plakát

Evropa (1991) 

Budou tam spoilery. //// V první chvíli klasické "čtyřhvězdičkové" drama - volně přeloženo kvalitní, působivý snímek, ale nic zásadního, co by mělo bourat žebříčky. Jenže Evropa je ze stejného těsta jako Peeping Tom - neskutečně znepokojivý, tísnivý a "nebezpečný" snímek a zároveň vynikající ukázka Trierovy invence a originality. Nemá cenu dumat nad smyslem prolínání černobílé a barevné kamery - neznamená to nic, jde prostě jenom o zajímavý nápad, který předtím nikdo nepoužil, a jediná otázka byla, jestli se to podaří zakomponovat do celku tak, aby to nepůsobilo rušivě a naopak film ozvláštňovalo, což se podařilo... hlavně sebevražda ve vaně je vizuálně brutálně podmanivá a její síla, expozice a téměř hmatatelná fyzická bolest by mohla obracet emaře (pokud by se nějakým zázrakem dostali ke dvacet let starému intelektuálnímu dramatu z Dánska, he). K propojení sexu a smrti ve dvou vzájemně se prolínajících scénách se Trier vrátil i potom v Antichristovi, ale Evropa se mi v tomhle líbila víc (i když ta Němka byla fakt ošklivá), možná pro tu skrytou brutalitu. Spolu s pasažéry v nejnižší třídě vlaku, oběšencem a všemi scénami se Sydowem nejsilnější moment filmu, a tím nemyslím jenom tohohle filmu - myslím to jako ukázku čisté filmařiny, které se nedá vlastně vůbec nic vytknout. Sydowův vypravěč je neskutečně démonický - scény s ubíhajícími kolejemi vyvolávají regulérní závratě a při Barrově omdlévání jsem měl pocit, jako kdybych skákal z rozhledny. Totéž v samotném závěru, živě komentovat něčí smrt, to je přece nápad!:) Právě tahle schopnost vytáhnout z audiovizuálního média nefalšovaný fyzický zážitek je Trierova specialita, v tom je zkrátka nedostižný. Chtělo by to asi srazit jednu hvězdičku za docela tuctový a ne zrovna promakaný příběh, ale čert to vem - ta forma, ta FORMA mi to prostě nedovolí.

plakát

Funny Games (1997) 

Zvláštní film. Technicky je to čistý průměr, navíc s takovým tím typickým rakousko-německým odérem (sorry, ale strčit v rakouské kriminálce hned na začátku do dost podstatné role německého ovčáka si koleduje o výbuch smíchu)... herci jsou dobří, hlavně ten hubenější vrah, z toho šel fakt mráz po zádech. No a k filmu samotnýmu: jak tady někdo psal, těžko se rozhoduje, jestli to bylo vlastně naprosto geniální nebo naprosto stupidní. Svádí k tomu takové ty věci jako připosrané chování vězněné rodinky, která by v každým dalším filmu vzala do zaječích hned v úvodu - Haneke svoje postavy vůbec nenechává dýchat, vede je jako loutky a jeho absolutní kontrola nad celým filmem je zpočátku dost nepříjemná. Důležité je pro diváka celý film pochopit a necpat ho do škatulek jako "exploitation", protože to je exploitation asi jako Se7en noirovka - tyje ze zavedených žánrových postupů, ale využívá je jenom jako platformu, ne jako dogma. Ty dva nejkritizovanější momenty mají v celém konceptu filmu naprosto logické opodstatnění - prázdná pasáž po odchodu věznitelů je klasickou hrou s podvodem na diváka (čuchám čuchám Antonioniho), kdy se hlavní postavy najednou vytratí, evidentně jsou někde tam venku a užívají si a divák je u toho chce buď sledovat, nebo aspoň očekává nějakou lekačku. Nepřijde ani jedno, čímž Haneke všechny přechčije, ho ho ho... dobře, je to sice tak trochu filmařská onanie, ale dobře provedená a zábavná, umím si představit, jak se potom bavil reakcema. No a dálkový ovladač je onanie ještě větší, ale zato naprosto pochopitelná - Haneke prostě nenechá klaďase vyhrát, vždyť o tom ten film je. Nejlepší jsou komentáře ve stylu "sorry, ale dálkovej ovladač jsem fakt nesežral"... jako by si lidi teprve v posledních pěti minutách uvědomili, že nesledujou dokument :))) Osobně bych vyzdvihl ještě úplný závěr na lodi (SPOILER)... okamžik, kdy ti dva poruší svoje vlastní pravidla z tak pitomého důvodu, jako že "mají hlad" (a hned potom jdou k sousedům pro vajíčka, geniální narážka :)), se totálně zhroutí i poslední zbytek integrity, který to celé držel tak nějak nad vodou. Funny Games jsou film, který stejně jako některé z nejlepších knih americké postmoderny (Choke od Palahniuka třeba) sežere a zničí sám sebe, abychom se na konci dozvěděli, že si z nás vlastně jenom dělá prdel a jako by ani neexistoval, nic neřekl, jenom nás přinutil o něm přemýšlet a hádat se u piva v hospodě vlastně naprosto o hovně. To je trik, při kterém je radost nechat se nachytat.

plakát

Grindhouse: Machete (2007) 

Tomuhle může konkurovat fakt jenom Moran, jinak jsem nic vtipnějšího nikdy neviděl :)) u scén s knězem, matkou a dcerou a závěrečného davového tasení mačet jsem málem neudržel moč. Geniální!