Khotzilla

Skvělý námět, vynikající herecké výkony, ale na druhou stranu nezvládnutý scénář a zcela průměrná režie. Moc to pak nedrží pohromadě, i když třeba dialogy by tomu kdejaký film mohl závidět, a hlavně z toho vůbec není jasný nějaký záměr. Nebo co tím chtěli tvůrci říci. Karikatura, i když poměrně výstižná, všech těch "domobran" a samozvaných strážců je trochu málo. A to, jak se to nepovedlo, je patrný i z toho, kolik lidí si tady stěžuje, že to je málo thriller. Minimálně jedna hvězdička za Kaisera.

Zvláštní film - víc drama než komedie. Vybaví se u něj film Zoufalci. I tady se hrdinové marně snaží dobrat štěstí, ale prostě jim to nejde. Kdo to někdy sám nezažil, asi to nepochopí. Kdo přistupuje k filmu jen jako k zábavě a relaxu, asi taky ne. Realismus je tu dotažen na dřeň, všudypřítomná prázdnota je pravým opakem všech happyendů a uměle vykonstruovaných "velkých" příběhů, parodovaných ve Forestu Gumpovi či Stoletém staříkovi. Nepomáhá ani sex, ani přístup k životu se sarkasmem a cynicky černým humorem, jak se o ně (marně a občas ukázkově trapně) snaží postava Tomáše (opět skvělý Jaroslav Plesl), nepomůže krása (tápající Barbora Poláková). A vše vynikajícím způsobem dokreslují i vedlejší postavy, ať už to jsou Tomášovi rodiče, jejichž absurdní (ne)soužití ukazuje, že ani s vyšším věkem se situace nemusí zlepšit, figurkovitý hospodský Jiřího Schmitzera nebo bezradná matka Jany Štěpánkové. Paradoxně vše dostává smysl jen ve chvílích, kdy se všichni sejdou ke společnému hraní - to sice není úspěšné, a zúčastněným nepřináší ani peníze ani slávu, ale pomáhá jim k vyrovnanosti a smysluplnosti jejich existence. Takže jim nezbývá než hrát. I když nic nenaznačuje, že by se tím něco mělo zlepšit či změnit. S hrdiny těžko soucítit, oblíbit si je nebo je litovat. A jediné, co je jisté, je že na podobně vynikajícím způsobem ukázané všední realitě není nic ani zajímavého, ani k obdivu. Podobně jako na tom sousedovi, co tak dlouho volá o pomoc a nikoho to nezajímá, až jednou to své vyhrožování sebevraždou prostě dokoná.

Příjemně překvapilo. Film z rodu "guilty pleasure". Ukázkově béčkový film se spoustou vtipných momentů, včetně názvu vzniklého přeslechem. Efekty dobré, protože nepůsobí směšně, terrordactylové jsou ztvárnění tak, že nepůsobí trapně, titulní hrdinové fajn, protože se z toho nesnaží dělat závažnou moralitu, a navíc jsou až na tu jednu dokonalou vlastně docela lůzři, takže se pak ten svět zachraňuje jedna dvě. Roztomilá blbina

Děrgel by si měl ten film pustit sám sobě několikrát za sebou, aby si uvědomil, že ten výsledek je i jeho ostuda, a že má ideálně nastoupenou cestu k tomu, aby se na něj jednou vzpomínalo jako na toho, co měl sice talent, ale promrhal ho potřebou vzít všechno a hrát v úplně každé sračce. Dejdar jako komická figurka spíš k politování. Ovšem Kříž je tu taková karikatura rockerství, že i Ozzák z Comebacku vedle něj působí jako drsnej chlap a frajer. K tomu směs toho nejhoršího patosu, jaký si lze ve filmu představit, zoufale špatná hudba čtvrté (Šiškovy) cenové kategorie, pokusy o humor, který téměř vždy končí trapností, ignorance čehokoli reálného. No a Jaromír Nohavica se sám a ochotně zařadil "někam mezi Mareše s Hezuckým a všudyotravného Koháka". Dobře mu tak. Kdybych měl hledat pozitiva, tak snad Maroš Kramár s dobře vyváženou parodií na svou (stejně jako ostatní špatně napsanou) postavu a hezký holky Sára Sandeva a Michalina Olszańska. Trochu málo. Ale co - příznivců TV Šlágr je docela dost a právě pro ně tenhle "rock" i "zábavný film" přesně je.

Cestování časem skýtá spoustu možných námětů, časové smyčky jsou samy o sobě vtipné. Tady ale je zápletka (dá se tomu tak vůbec říkat?) natolik chaotická a nepřehledná, že vůbec jen orientovat se dá docela fušku. Občas se jeden nad něčím ušklíbne, poměrně se povedla celá ta pasáž se "smart cars", oceňuju i narážku na to, že si u nějaké dementní reality show nemůže být nikdo jistý, jestli zítra někdo nevymyslí ještě dementnější, a jasně se ukazuje, že sebefekálnější a sebepokleslejší vtipy jsou oproti jejich tvůrcům ještě na vysoko intelektuální úrovni. Normálně mi to u filmů tak nevadí, ale tady mě opravdu velmi iritovalo, že se ani s jednou postav nemůžu nějak identifikovat, protože nesympatičtí, na zabití nebo aspoň na ránu pěstí jsou tu bez výjimky všichni. A proč chce někdo vůbec zachraňovat Loua, který je tak bezskrupulózní hajzl, zoufalec a slizoun, že by si zasloužil dopadnout mnohem hůř, mi doteď není jasné. Jestli se na to podívám někdy příště, tak s doufáním, že když to uvidím znova, možná se v tom zmatku budu líp orientovat... 35%

Kdo čeká nezávaznou sandlerovskou komedii, musí být nutně zklamaný. Pro ostatní je tu tragikomediální drama, kde třeskuté stand-up vtipy poněkud hořknou, a Adam Sandler se ukazuje jako překvapivě dobrý herec, který si vylepšuje auru po všech těch Zohanech. Taky mě zaujalo scenaristické pojetí slavné a bohaté titulní postavy, které se obešlo bez klišé o osamělosti a odtrženosti. Jen mám problém s hodnocením - na tři hvězdičky je to moc dobré, na čtyři to zas poněkud nedrží pohromadě a příliš stojí jen na hereckých výkonech (kromě Sandlera i skvělý Seth Rogen, tradičně vykulený Jonah Hill a Leslie Mann, až překvapivě dobře hrající svou rozpolcenost), zatímco režisér v tom nechal herce pěkně plácat, dramaturgie děje je víc než podprůměrná, střih opatrný, a třeba hudbu jsem zapomněl už asi po dvaceti minutách... Rozhodně ale stojí za vidění.

Vůbec jsem netušil, že ten seriál existuje, až teď díky JOJ. A je fakt, že často zmiňovaní Chlapci a chlapi ( moje guilty pleasure, u kterých jsme se na vojně hodně nasmáli) jsou oproti tomu ještě pohoda. Zkrátka "náročné bojové úkoly", stopáž vycpávaná hrdými záznamy spartakiády nebo nesmyslných vojenských "cvičení", jejíchž jediný výsledkem byla zdevastovaná krajina, rozježděná pásy otéček a tanků, důstojníci laškovně žertující na téma bodového hodnocení čet, a ke všemu zásadní dramatické momenty, kdy slečna chodí s vojákem, a přemýšlí, jestli ji nelže, když jí říká, že z kasáren si nemůže odejít, jak se mu zachce... Docela si představuji, jak herci, kteří se - jistě zcela ochotně a dobrovolně - té zhovadilosti zúčastnili, se zpětně tomuto monstrdílu museli smát - a nebo se za něj stydět. Bonusem jsou už pak jen některé zoufalé komentáře zde, relativizující historii, snažící se vsugerovat, že "to není tak hrozné" a popřípadě, že "některé současné filmy a seriály nejsou tak dobré".... I když proti tomuhle je myšlenkově hluboká a líp natočená i libovolná venezuelská telenovela. Jedna hvězda za dobré herce - Hegerlíkovou, Rössnera a další, spíš ve vedlejších rolích.

Na televizní pohádku až překvapivě sledovatelné. Nic výjimečného, ale taky ani žádný průšvih. Děj nepřekombinovaný, scénář trochu odfláknutý, drobné nelogičnosti pro pohádky běžné, ale vše vyváženo hereckými výkony. Zaplaťpánbu za nepřítomnost fantasy bytostí a laciných rádobypočítačových efektů. V obsazení jediné slabé místo (Timková), jinak všichni nadprůměr. Pro mě rozhodně výš než všechny ty zoufalé Princezny ze mlejna, Z pekla štěstí a další kousky s podstatně slabodušším dějem a ochotnickým přehráváním třetiligových herců.

Herci dělají, co mohou, letecké záběry velmi slušné, ale co s tím, když příběh je zmatený, a scénář víc než nepovedený? Spousta opravdu amatérských chyb ohledně dobových reálií už tu byla zmíněna, a věrohodnost celého příběhu shazuje do neuvěřitelnosti ( shodou okolností jsem byl na vojně u letectva, takže vim, že západní hranici v roce 1989 "hlídaly" v Žatci MIGy 29, a v Budějovicích MIGy 23 + české Albatrosy, v záloze byly MIGy 21 - a nikoli cvičné dvoumístné "patnáctky" z padesátých let, vojenští piloti byli elita s platem ve výši několikanásobku tehdejšího průměrného, takže fakt nejezdili v otřískaných Moskvičích, odpůrce "bolševiků" a nadávající na komunisty by sotva vůbec jen vstupoval do armády, natož, že by se vyskytl v ostré hotovosti na západní hranici, běžná hodnost u letců byl tak nadporučík - major či podplukovník byl někdo až tak po dvaceti letech a i to jen pokud byl velitel letky nebo jeho zástupce - což ovšem zase znamenalo opravdu dobrý kádrový profil aktivního člena KSČ, takže fňukat, že je někdo "jen kapitán", je trapné. Pokud by se StB vůbec jen na letišti objevila (armáda samozřejmě měla vlastní kontrarozvědku), jakékoli následky by byly pro dotyčné strašné - vojenský pilot, který by se pokusil ulétnout a chytli by ho, by dostal tak 15 let natvrdo. Vůbec nehrají ani časové souvislosti - pokud někdo usedá poprvé do letadla někdy v roce 1975, a na pilotáž stíhačky byla potřeba vysoká letecká v Košicích, tak by běžně s tím MIGem začal létat až tak někdy v osmdesátkách. Takže v roce 89 by mezi ostatními piloty měl jen párletou praxi - atd atd... Ale i když si jeden odmyslí toto vše, pak je tu spousta dějových nelogičností, nedovyřčených důležitých informací, hluchých míst a rozpor mezi nudnými pasážemi s prakticky minimální akčností a tvrzením, že jde o "napínavý film" Suma sumarum - promarněná šance.

Je to nudné, máloco v ději dává logiku. Ale na rozdíl od jiných Magnuskových děl jsem se u toho za autora nestyděl. Což neznamená, že sice chápu, proč v tom hraje třeba Xaver Veselý, Roman Skamene, Petr Janda nebo Eva Decastello, ale trochu nechápu co vedlo k přijetí role Martina Stropnického. Podařená je tu vlastně jen jediná věc - role blboučké sestry, která poměrně přesně předvádí, jaký je vztah většinové společnosti k obézním lidem. Občas mě zaujala hudba a pro Dádu mám slabost už od Návštěvníků. Plus samotná Magnuskova role jako by charakterizovala jeho filmy obecně (model "ještě větší zoufalec/zoufalost, než jsme čekali").A v čem je Magnusek opravdu dobrý, je shánění financí - protože nevěřím, že by v tomhle většina zúčastněných hrála z jiných důvodů. Navíc to není tak zle hnusné jako Bastardi. To mi za tu jednu hvězdičku stojí.