Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (126)

plakát

Wanted (2008) 

Abych na to nešel zbytečně oklikou... Wanted je nářez, na necelé dvě hodiny mi otevřel hubu a já jsem musel použít hodně techniky z garáže, abych ji stihl do návštěvy kostela zavřít. Ne sranda, já do kostela nechodím... James McAvoy pro mě do nedávna byl šedou myškou a nepříliš charakterním hercem, ale tady si u mě získal dost sympatií, má několik vtipných okamžiků, několik bad-ass okamžiků a v závěru jsem prostě začal věřit, že by v pohodě mohl být novou akční mega-star. Angelina je strašná. A Morgan Freeman klasický mentor, ale pozor, v závěru řekne sprosté slovo a už jen proto se Wanted vyplatí zkouknout. Děj nemá smysl rozebírat, to je jen nosník pro akční scény. A ty jsou dost možná ty nejlepší, jaké jsem kdy viděl! Timur Bekmambetov je frajer, všechno je tu nablýskané, stylové a cool, hraje do toho drsná hudba, tak jsem během bitek nebyl u vytržení snad od dob Matrixu. Společně se Soudným dnem, čtvrtým Rambem a Ip Manem nejlepší akční snímek roku!

plakát

Rychle a zběsile 2 (2003) 

Stále dobrý díl série, teda aspoň pro mě... Jasné, postavy se chovají úplně nelogicky, všechno je stavěno jenom a jenom na efekt a dialogy jsou ukázkou demence do učebnice, o ději se nedá mluvit, závody jsou pouze dva a celé je to snůška nesmyslů a klišé, ALE má to několik věcí, které jsou v mých očích dost podstatné, a které to vytahují aspoň na průměr. Converse-blond-modroočko Paul Walker, velký sympaťák, a Eva Mendes, nehorázný kus ženské (odkazuju na film Training Day, kde pobíhá úplně nahá, nebo rovnou k ní do ložnice, ale nevím jestli vás přijme). To jsou plusy v herecké sestavě a to není jen tak k opomenutí. Dále, ty závody jsou docela fajn, líbí se mi, že tu jsou vytuningovaný káry i americká klasika, hraje fajn hudba a režisér si neodpustí pár opravdu dobrých záběrů. A potom je to ještě prostředí a atmosféra, kde se děj odehrává, mám opravdu rád Ameriku, její slunce, velkoměsta, ženské, vlažný přístup k zákonům a v tom se mi tento film opravdu líbil. Hodně hloupý film a trochu zbytečný, ale v sobotu pozdě večer, když jsem už dost ospalý, proč ne?

plakát

Speed Racer (2008) 

Nejnedocenější film na světě! Na CSFD má pouhých 70% a na IMDB 6.3 a přitom je to jeden z nejlepších na světe. Pod barevnou, dětskou a naivní slupkou se skrývá zdaleka ne dětský a navíc nejpromyšlenější film, ještě promyšlenější než Matrix. Neustálá promakaná práce s mizanscénou, prolínání scén z minulosti, současnosti a budoucnosti s naprostou samozřejmostí, odkazy na snad všechny významné scény, které kdy byly natočeny a hlavně pak na filmy samotných Wachowských, vážné okamžiky jsou vtipně přerušovány řádícím Spritlem a opicí, každý záběr je nepochopitelně vymazlený a ultra-stylizovaný, stejně tak záporáci jsou výrazně odlišeni vikingovským vzhledem apod., ani na okamžik se to nezastaví, slovo nuda může padnout jen jako velmi hloupý vtip a dokonce ani ten malý bráška s opicí mi nevadili, spíš mě dokonce bavili atd. Herci vybráni ke svým postavám naprosto přesně. Ve filmu jakýchkoliv jiných tvůrců by mě braly pouze závodní scény (pokud vůbec), ale tady mě bere úplně každý detail a dialog. Božský film.

plakát

Orphan (2009) 

Byl jsem skeptický, když jsem se dozvěděl, že Jaume Collet-Serra pustí do oběhu další horor, o to větší ale bylo překvapení, když jsem dostal scénáristicky i filmařsky nadprůměrný film. Většina jeho děje se odehrává v moderní a hlavně veliké vile, dětské herce excelentně táhnou Peter Sarsgaard a Vera Farmiga, neskutečná to kočka. Hlavní pozornost si ale zasluhuje Isabelle Fuhrman, společně s Chloe Moretz má nejbolíbenější dětská herečka, kvůli které se na zlegalizování pedofilie odvolávalo už nemalé množství mužské části diváctva. Její postava Esther začne pomalu dělat problémy, bohužel mi však s přibývajícím časem připadala stále víc a víc pózerská a díky tomu i celý snímek spíš stavěný na efekt než jako psychologická bomba. To se mi ostatně potvrdilo i v závěru, který je nechutně hollywoodský, rozuměj tomu tak, že kašle na vygradování atmosféry a ukončení, které se nám několik dnů nedostane z hlavy, ale nabízí jen akci a relativní happy end. Pointa zajímavá, ne však úplně ideálně podaná. Avšak při jejím odhalování z Isabelle Fuhrman, které se po tváři roztékala řasenka, šel nefalšovaný strach. Dobrý horor, ale žádný milník.

plakát

Mumie se vrací (2001) 

Stále hodně zábavné a nadprůměrné dobrodružství. Zvýšil se rozpočet a zajímavý příběh vystřídala nálož akce a efektů, nadhled a střídmé vtípky nahradil rovnou epizodový humor, ale není to nutné zlo, bavil jsem se výborně. Vyloženě mě zklamal jen otravný černoch se vzducholodí a hodně špatně provedený Škorpion, jinak to ale znova obstojně táhne ústřední dvojka a zajímavé postavy okolo [Ardeth, Mumie, Anck Su Namun, Škorpion (odlédnu-li od špatných efektů)], atmosféra a akce (bitka u O'Connellových doma a jízda po Londýně, vtipní a hloupí, ale zákeřní skřítci v džungli, bitka v závěru v pyramidě a velká bitva v poušti a další). Malý O'Connell mi překvapivě až tolik nevadil, určitě ne jako ten pošahaný černoch, kterého jsem už zmiňoval.

plakát

Mumie (1999) 

Ukázkový blockbuster, který si užije snad každý a v televizích bude omílán stále a stále dokola. Mladší diváci díky hororovým prvkům určitě nezaspí, ale přesto se na film budou těšit znovu, a to určitě i starší gaučmeni, kteří si zase užijou velké a skvělé dobrodružství, roztomilou, opilou Rachel Weisz, pěkné efekty, výpravu a mystickou atmosféru s ní spojenou, nadsázku a drsnou mumii v podání předsvědčivého Arnolda Voslooa. Šíleně dobré dobrodružství poháněné vpřed luxusní Goldsmithovou hudbou. A nezapomenu poznamenat, že Rick nemá do Indiany daleko...

plakát

Vzpomínky na lásku (2004) 

Za prvý bych rád řekl, že se mi líbí, že to není žádná feministická sračka a snaží se to být jakž takž originální. Tentokrát nepronásleduje muž vysněnou ženu, ale naopak a krásná Ye-jin Son je v této úloze určitě velmi roztomilá. Dále potěší, že se celé drama netočí okolo ohraných problémů ve vztahu, ale něčeho nového, mnohem účelnějšího než je nevěra, gamblerství, workoholismus apod., protože toto nadělila matička příroda a není z toho cesty zpět. Celý film v podstatě stojí na hereckých výkonech, vidět dva mladé, sympatické a úspěšné lidi v takové pozici je opravdu smutné. Director's cut je dlouhé, ale výhodné, člověk se pro co nejsilnější požitek z konce potřebuje s dvojcí maximálně seznámit a to právě DC poskytuje. Jeden z mála filmů, u kterého jsem schopen si pobrečet, byl to vlastně první takový film a posloužil jako katalyzátor, protože od té doby brečím snad u každého smutného filmu. A taky posloužil jako katalyzátor k sledování asijských filmů, A Moment to Remember byl jeden z prvních. P.S.: Krásný plakát.

plakát

Pevné pouto (2009) 

Peter Jackson řekl, že by nedokázal natočit seriózní horor, ale potom, co jsem viděl humor v Pánovi prstenů i King Kongovi, jsem zapochyboval, zda-li to neplatí o všech žánrech. Proč to říkám, protože právě naprostá abscence humoru nahrazená ponurostí, depresivností a nostalgií je jeden z několika kladů a překvapení Pevných pout. Během sledování toho filmu jsem cítil, že něco není v pořádku, že Peter už není co býval a místo toho, aby natočil osobitý film, točí přetrikované filmy podle pochybných předloh, jednotlivé scénky nejsou příliš dobře spojeny v celek a závěr mě odkopl a nechal hrozně rozpačitým. Přesto se mi Pevné pouto líbilo, bavilo mě a počas jeho sledování jsem měl různé příjemné pocity. Herci jsou výborní, Saoirse je talentovaná a proti Markovi, nevím kolikrát to budu opakovat, nic nemám. Nejlepší ze všech je ale lidské monstrum Tucciho. Jak už jsem říkal, film se veze v zajímavé nostalgické a depresivní atmosféře, fantasy scény jsou hodně pěkné, i díky hudbě pro mě neznámých skladatelů, vražda nebo prohledávání domu jsou zase scény hodně silné a závěrečná death scene tak trochu guilty pleasure. Pro mě spíš obrazový a emocionální zážitek, než výpověď o smrti, lidských osudech a pohnutkách sériového vraha. Nakonec ne tak hrozné jak jsem po některých hodnoceních čekal, ale příště chcu od Petera zase něco osobitého, ambiciózního a dokonale funkčního. Nevím, co si v té své hobití noře pořád dělá místo toho aby točil filmy, nejlepší filmy.

plakát

Transformers (2007) 

Když jsem na toto šel do kina, vůbec jsem neznal žádné Transformery ani nic o ději, ale přesto jsem cítil, že si s filmem budu rozumět. A jasně že jo. Bay tentokrát docela mile (funkčně, nezávadně) kombinuje outsiderskou, lidskou linii Sama a Mikaely s robotami, velkým světem a jeho zachraňováním. Abych začal od herců, Shia je sympaťák a vtipný kluk, velký talent, Megan se před kamerou jen tak motá, ale když má postavu a rtíky par excellence, proč ne? Hodně sympatický je i Josh Duhamel, dále potěší známé tváře jako Voight, Turturro, Gibson, Robinson... Námět je na papíře typický a nudný, jako zfilmovaný to je ale totální peklo a nářez, scénář nenabízí nic duchaplného ani originálního, ale o to tady vskutku nejde. Jde tu o design robotů, o zvládnutí jejich vzhledu a pohybu, o estetiku a nářezovost akce, což musí podporovat dobrý zvuk i hudba, kamera i střih. Nemám výtek, všechno je to zvládlé mistrně a přitom to bylo levné jak ze second handu. Jak film postupuje ke konci, je to čím dál tím víc epičtější, akčnější a divák jenom mlaská, zasazuje oční bulvy zpátky do jamek a dává ubrousek pod uslintanou bradu. Holt některým filmům se inteligentního komentáře nedostane.

plakát

Braindead - Živí mrtví (1992) 

Asi to nejvtipnější, co jsem kdy viděl. Rozpočet se oproti Bad Taste navýšil, a proto si Jackson mohl dovolit více efektů, masek a šťávičky a taky si mohl více lámat hlavu s obsahem a to vše má za následek jen to, že se jedná o naprosto skvělý film. Tolik perverzních nápadů, že to divák musí vstřebávat aspoň napětkrát a do toho existenciální problémy a roztomilý milostný románek... Psychiatra nepotřebuje Peter Jackson, ale spíš ten, koho toto absurdní, s nadsázkou míněné násilí dokáže pohoršit.