Mara97

Zvláštní Leconte. Zvykl jsem si na jeho vysoký standard, proto jsem byl tady zkladán. Sice jsem mohl tušit nějakou neplechu, když se film vysílal na Barrandově, přesto jsem na to nedbal ohledy. Příliš důvěrná tajemství nemají moc daleko od telenovely, na kterou se dívá každodenně paní v přízemí. Běžná, strohá story, která má něco důsledkem setkání dvou postav něco měnit, to se ovšem ani moc nestane. No dobře, přestěhuje se a občas nenosí kravatu (!), ale čekal bych něco víc. Zůstává nezodpovězeno několik otázek, není vůbec žádná zmínka, proč pán žije sám, proč tak zvláštně reaguje na všechny tělesné otázky a připomínky. Asi si má divák domyslet sám.

Je opravdu humorné, jak Němci přijeli na výlet do Říma a všichni místní mluvili prvotřídně německy. A jen aby to nevypadalo divně, občas prohodí nějaké to známé italské slovíčko, abychom si uvědomili, že se zrovna nacházíme trošku v teplejších krajích. Asi kvalitní výuka němčiny na italských školách, kéž bych se tam učil taky, hned by to šlo :) Jinak tuctový TV film, sloužící asi jen jako taková výplň času. Trošku získá člověk dojem, že ve filmu je vše takové, aby to jen vypadalo, ale nějaký příběh, byť i trošku více suchého německého humoru by neuškodilo. Ale co, kulisy Říma vypadají skvěle, stejně jak Citroen DS či herečky v hlavní i vedlejších rolích.

Film s pomalým plynutím děje, který sice neurazí, ale také nenadchne. Trošku mi přijde líto, že se navzdory narůstajícím problémům a neshodám nepodařilo využít plně potenciálu k vyobrazení pořádného konfliktu, pak by se bylo opravdu na co dívat. Na co se ovšem nedalo dívat, resp. co se nedalo poslouchat, byl poněkud zvláštní argot němčiny v dělnické podobě - kdy něco jako artikulace je cizí slovo. Proto jsem v mnoha případech titulky uvítal, bez nich by to bylo celkem i náročný.

Film "hraní si na doktory z indonéského prostředí". Bylo to trochu vtipné, absurdní, ale přeci u filmu podobného formátu bych čekal nějakou lepší zápletku a slušnou pointu. Tady jsme se na konci filmu nedočkali ničeho, takže jsem byl zklamán.

Zdejší hodnocení je pro mě nesmírným překvapením, původně bych i z posměšných reakcí lidí během půlnoční projekce ve Varech čekal hodnocení "hluboko" v černých číslech. Jednoduché, hloupé, prvoplánové a především očekávatelné, to vše platí v tomto případě. Jak už je tomu v hororech s mladými holkami v hlavních rolích zvykem, i zde se chovaly sestry nesmírně stupidně, iracionálně a neustále se překřikovaly. Páni, toto je alespoň strategie k záchraně. Reputaci filmu alespoň částečně napravil konec, který už nebyl tak všední a hlavně očekávanou zábavou.

Celkově zajímavý projekt, bohužel z velké části nudný a v některých případech i připomínající procházku po zoo. Nicméně část s fotbalem postižených doprovázená příjemným komentářem o tom, co by se stalo, kdyby vznikl jazyk z pouhých jmen fotbalistů, byla jedním slovem kouzelná.

Zklamání, údajně nejlepší film roku jsem si představoval jinak. Hlavní postavy jsou nesympatické, jejich chování jsou nesmyslná a nelogická, že několikrát během filmu jsem se ptal "a to jako proč?" Rádoby vtipné, ani jednou jsem se nezasmál, rádoby drama na zamyšlení, ale žádné pocity to ve mně nevyvolalo. A krkolomné střídání angličtiny a němčiny v originále bylo místy neuvěřitelně otravné, opravdu mne zajímá, jak si s tím poradí do dabingu. Hlavním kamenem úrazu je ovšem délka filmu. Film má hodně prázdných míst, nudných statických scén, délka mohla být klidně poloviční.

Z toho, co jsem viděl ve Varech na festivalu, bohužel uznávám, že uplynulý rok se filmarům z produkce ČT nepovedl. Tolik atraktivní téma, přitom natočeno tak nudně a monotónně, že jsem byl dost zklamán. Jako by ani film nenabízel to, co chce divák vidět, historické dokumenty žádné, jednoduše odfláklé. A takovým způsobem odchází hotový režisér z FAMU...

Kim Ki-duk bude radostí bez sebe, až uvidí ve Varech odpadkové koše se zabudovanými solárními panely... Před samotnou projekcí jsme byli režisérem varováni, že se jedná o velmi smutný, až depresivní film. Ovšem pro to, co nastalo potom, není příznačnějšího označení než jak když si Hurvínek představuje válku. Ačkoliv start je velmi slibný a vypadá to na silné drama s nepříliš šťastným koncem, poté se Stop silně zvrhne a hlavní postavy se chovají čímdál více iracionálně, že publikum se směje v jednom kuse a ani obyčejné facepalmy nestačí. To tedy bylo u scén s neustálým vracením do Fukušimy. Takže si asi dovedete představit, jak jsem se cítil během toho, co se hlavní hrdina snažil odstřihnout město od elektřiny... Daly by se vést hodně dlouhé debaty o elektřině a jejím vzniku, které typy elektráren jsou nejlepší apod., jenže režisér absolutně neuvažuje, že lepší typy elektráren nemá (tepelná znečišťuje vzduch, navíc uhlí v Japonsku není, o sluneční a větrné asi netřeba psát). A světe div se, že průmysl potřebuje elektřinu a pro hospodářství je samotný průmysl asi důležitá věc. Jsem šokován. Tolik dementní film jsem dlouho neviděl. Přitom stačilo jen, aby se postavy (a samotný režisér před zahájením) chovaly jen trošku racionálně...

Z trilogie nejslabší, ale Six to dokázal. Dokonce si sám zahrál velmi kvalitní roli (!!) ve filmu, ale hlavně překvapil - lidská housenka, to tu ještě nebylo a nic podobného by mě nikdy ani nenapadlo. Tímto však končí pozitivní reakce. Přijde mi trošku nešťastné, že některé trailery trvaly přes dvě a půl minuty, což je hrozně moc, a vlastně v něm bylo už dopředu obsaženo vše. Zápletka byla nulová, film se táhl o ničeho k ničemu, nebo spíše od řvaní ke řvaní "fuuuuuck". Právě tohle řvaní kombinované s nepříliš atraktivním prostředím způsobilo, že film neměl žádnou atmosféru, kterou jsem já a určitě i ostatní diváci tolik očekávali... Ovšem nejvíce působí komicky to, že ačkoli si film poměrně slušně utahuje z USA a přehnaného vlastenectví, natočil ho Holanďan. A závěrečná scéna s hymnou, to pro některé nebude jen tak lehce stravitelné...