Pethushka

Přestože Intimate strangers téměř kopírují italskou předlohu, a já tedy tušila, jak se děj bude vyvíjet a kdo jak skončí, dokázala jsem si film užít, jako kdybych originál neviděla. Italská verze se mi líbila moc, ale Korejci to podle mě poslali ještě výš. Občas jsem měla nutkání přát si, ať ten telefon nezvednou, ať si tu zprávu nečtou, ať už s tou zatracenou hrou skončí, ale věděla jsem, že je to teprve začátek. Nevím, co to o mně vypovídá, ale já ten námět prostě žeru. A konec mi vyvolal husí kůži.

Po třetí sérii mám jasno v tom, že je to pecka. Ať už se budeme bavit o hereckém obsazení, režii, kameře, scénáři, kostýmech, humoru nebo o hudebním soundtracku, je to v podstatě perfektní. Obdivuji, že se tvůrci nebojí být občas i trochu zlí, a že nikdy nevím, co přijde. Nemůžu se dočkat pokračování.

Ono je to na jednu stranu hrozně milý, Kim So Yeon je fajn hlavní hrdinka a Jung Kyung Ho umí být k sežrání. Soundtrack je taky vydařený a atmosféra seriálu je i přes všechno to špatný, co se tam děje, optimistická a pravidelně nutí diváka k úsměvu. Jenom ty zápletky jsou trochu na hlavu, nehledě na to, že všechny machinace spojené s vedením společnosti jsou extrémně nereálné, až úsměvné. I kdybych přešla veškerou laickost a fakt, že by tolik zvratů v reálu žádná společnost neunesla, vůbec mě ten jejich obchodní svět nebavil. Bylo mi úplně šumák, kdo usedne do ředitelského křesla a kdo koho převeze. A to bohužel vedlo k tomu, že jsem se občas nudila. Proto se taky pokazil můj celkový dojem. 3,5*

Korejské filmy nechávám bez komentáře jen velmi výjimečně, ale napadalo mě, že tohle by mohlo být jednou z těch výjimek. Tenhle filmový počin mi totiž přijde tak strašně křehký a rozporuplný, že pro mě není vůbec jednoduché se k němu nějak smysluplně vyjádřit. Příběh utíká pomalu a zpočátku jde především o sbírku krásných, dlouhých záběrů na krajinu, v níž vzniká něco nového, něco krásného, tak trochu zoufalého a nevinně vinného. V momentě, kdy děj zrychlí a nám se odhalí víc ze životů onoho muže a oné ženy jsem si přestala být jistá tím, v jaký konec vlastně doufám. Nebo řekněme, že se mi v hlavě nějaká verze tvořila, ale... Každopádně to dopadlo tak, jak to dopadlo, a já ten konec po několika minutách mlčení prostě přijímám. Jo a Gong Yoo? Ten byl zatraceně "koukatelnej".

Každému, kdo aspoň trochu pronikl do korejského humoru je už asi jasné, že není nic, co by Korejce pobavilo tolik, jako banda nešikovných policistů. Pak už stačí třeba i ten nejjednodušší případ a můžou se dít velké věci. A to se tomuhle týmu s přehledem podařilo, protože takhle geniální zápletku si opravdu jen tak někdo nevystaví. Už jen kvůli tomuhle nápadu stojí za to to vidět. Herecké výkony jsou až nezvykle vyrovnané, nikdo moc nevyčnívá, všichni táhnou za jedno lano přibližně stejnou silou, a příběhu to takhle svědčí. Film se mi líbil a určitě je možné, že si ho pustím někdy znovu, ale přece jen jsem po doporučení přímo od korejských kamarádů a nebývale vysoké návštěvnosti v kinech čekala ještě větší pecku, 4*

Začala bych tím, že se tvůrcům podařilo dát dohromady fakt skvělou bandu herců, kteří se toho absolutně nebáli. Řekla bych, že občas šli až za hranice, ale stejně to fungovalo. Celý seriál provází značná dávka nadsázky a šíleně bláznivý humor. Ke konci mi nečekaně ukápla slza, a výjimečně za to nemohl smích, kterého jsem si zejména ve druhé polovině užila neskutečně. Za mě celou tu show vedla Honey, ale i ostatní byli skvělí. Neobvyklý žánr, nadstandardní herecké nasazení a jedinečný důkaz, že to Korejci zvládnou i bez love story. 4* a hodně jim fandím.

A vždyť to bylo hezký. :) Nic složitého, nic nápaditého, v podstatě bez zápletky, ale smála jsem se v docela pravidelném intervalu, takže nevidím důvod, proč bych se rozčilovala nad nijakým scénářem. Styl humoru mi sedl, a to mi u tohohle žánru stačí. Navíc pod označením "komedie" jsem už viděla tolik vlažných kousků, že tohle v mém měřítku považuji za nadprůměr, 3,5*

Och, jak krásně vyspělé drama. Je téměř nemožné seriál nesrovnávat se Something in the rain, protože stejný režisér jde cítit téměř na každém kroku. Seriály také spojuje obsazení (minimálně) šesti herců. Velmi podobný je i soundtrack, také tady byla zvolena písnička od zpěvačky, jež zazněla ve zmiňovaném seriálu. Zřejmě (ale nejen) proto je atmosféra seriálů obdobná. A není to na škodu. Oba seriály jsou vyzrálé, dospělé a krásné. A i když je pro mě první z odvysílaných větší srdcovka, tenhle za ním moc daleko nezaostává. A teď už konec s porovnáváním. Ne že by nebyl příběh hlavní dvojice dostatečně zajímavý, ale teprve když k tomu přihrnu vztah mezi sestrami, s rodiči a problémy obou rodin, vzniká z toho krásný, dojemný, a přitom normální a nestrojený příběh dvou rodin. Zejména osud nejstarší ze sester a způsob, jakým se s tím její nejbližší vyrovnávali, mě uvnitř rozebral na kousíčky. One spring night je pro mě seriál plný naděje, čistý lásky a pochopení. Odnáším si z toho, že i když čekáte to nejhorší, může k vám naopak někdo natáhnout svoji ruku a pohladit ji. A to, že se to jednu chvíli trochu vleklo, prostě a jednoduše promíjím. 4,5*

Han Ji Min mě snad nikdy nepřestane překvapovat tím, jak různé role dokáže zahrát. Vždyť knihovnici Lee Jung In, kterou aktuálně hraje v seriálu One Spring night tady nepřipomíná ani vzdáleně. Klidně bych řekla, že se jedná o dvě úplně jiné herečky. A i když má každá její role něco do sebe, tahle poloha se mi u ní líbila fakt hodně. Malá jí byla dobrou parťačkou, byla mezi nimi cítit láska, zoufalství, porozumění, i strach, který měly jedna o druhou. A právě na tomhle jejich silném vztahu celý film stojí. Je to strašné téma, nedívá se na to snadno, ale stejně jako to vhání slzy do očí, tak je to zároveň otvírá. 5*

Jung Woo-sung v romantice s Kim Ha-neul je sice neodolatelná nabídka, ale ten film taky o něčem musí být. A to je tady trošku problém. Ne, že by to bylo bez nápadu, věřím, že kromě mě i spoustu dalších diváků zajímalo, jak se to vlastně rozmotá. A dle mého názoru se tahle část podařila velmi dobře, na překvapení určitě došlo. Jenže to, jak se to předtím táhlo se filmu odpustit nedá. Chtělo by to víc chemie a trochu tu romantickou linku probarvit, udělat ji vřelejší. V tomhle směru podle mě režisérce a scénáristce v jedné osobě chyběl cit. Proto je z toho průměr, který pravděpodobně příliš mnoho diváků neoslní.